Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: Jan Ignác Říha

Zkuste aspoň v duchu říct nějakému politikovi: "Mám tě rád!" Nejde to, že?

Tři týdeníky měly v minulém týdnu na obálce miliardáře slovenského původu Andreje Babiše. Všechny tři se na podnikatele s politickými ambicemi podívaly z různých úhlů, pokaždé však negativně.

 

Tři týdeníky měly v minulém týdnu na obálce miliardáře slovenského původu Andreje Babiše. Všechny tři se na podnikatele s politickými ambicemi podívaly z různých úhlů, pokaždé však negativně.
Dozvěděli jsme se o Babišově minulosti (prý existují dokumenty dokazující, že byl agentem StB), i případné budoucnosti (prý se podobá fašistovi Mussolinimu).
Uvidíme, jak se to projeví v pohledu na Babiše. Zmíněné tři časopisy prodávají dohromady 100 tisíc výtisků, o jejich článcích navíc referovala i ostatní média. Nezdá se však, že by politické plány potravinářského magnáta byly nějak výrazně ohroženy.
Potenciál jeho popularity je ohromný. Podle průzkumu agentury Median důvěřuje Babišovi třetina lidí, víc jak třetina na něj dosud nemá názor. Průzkum pro deník MF Dnes sice sbíral data ještě předtím, než zmíněné tři časopisy vyšly, ale i tak je vztah k jednomu z nejbohatších lidí v Česku až překvapivě shovívavý.
Podle politologů může Babiš uspět, podobně jako v minulých volbách uspěly Věci veřejné, ale částečně i některé další strany. Zdá se, že v Česku je velká část voličů, kteří jsou opakovaně ochotni "dávat šanci" novým lidem. Není to investice do reálného politického programu, ale do vlastních nadějí či spíše iluzí.
Politické strany v Česku mají obecně velmi málo příznivců. Jejich voličské základny tvoří převážně odpůrci jiných stran. Proto jsou také politické kampaně už tak dlouho téměř výlučně negativní.
V Česku neznáme, že by si voliči lepili samolepky svých stran na nárazníky aut či plakáty svých kandidátů do oken domů. A ani ty největší strany nemají na svých mítincích plná náměstí nadšených fanoušků. Spíš přijde dav naštvaných a zachmuřených odpůrců "těch druhých".
Asi je to tím, že skepsi a pochybovačnost máme nějak zakódované v národní povaze. V naší historii nám příliš často vládli ti, které k moci nainstaloval někdo jiný. Naučili jsme se jim vysmívat a nenávidět je, avšak teď nejsme schopni milovat ani ty, které jsem si k moci nainstalovali sami.
Zjednodušeně řečeno neumíme v politice vyznávat lásku. Dokud se to nenaučíme, budou mít Barta, Babiš a další stále velké šance.

Dozvěděli jsme se o Babišově minulosti (prý existují dokumenty dokazující, že byl agentem StB), i případné budoucnosti (prý se podobá fašistovi Mussolinimu). Uvidíme, jak se to projeví v pohledu na Babiše.

 

 

Zmíněné tři časopisy prodávají dohromady 100 tisíc výtisků, o jejich článcích navíc referovala i ostatní média. Nezdá se však, že by politické plány potravinářského magnáta byly nějak výrazně ohroženy.

 

 

Potenciál jeho popularity je ohromný. Podle průzkumu agentury Median důvěřuje Babišovi třetina lidí, víc jak třetina na něj dosud nemá názor. Průzkum pro deník MF Dnes sice sbíral data ještě předtím, než zmíněné tři časopisy vyšly, ale i tak je vztah k jednomu z nejbohatších lidí v Česku až překvapivě shovívavý.

 

 

Podle politologů může Babiš uspět, podobně jako v minulých volbách uspěly Věci veřejné, ale částečně i některé další strany. Zdá se, že v Česku je velká část voličů, kteří jsou opakovaně ochotni "dávat šanci" novým lidem. Není to investice do reálného politického programu, ale do vlastních nadějí či spíše iluzí.

 

 

Nebo jinak řečeno, není to hlas "pro", nýbrž "proti". Politické strany v Česku mají obecně velmi málo příznivců. Jejich voličské základny tvoří převážně odpůrci jiných stran. Proto jsou také politické kampaně už tak dlouho téměř výlučně negativní.

 

 

V Česku neznáme, že by si voliči lepili samolepky svých stran na nárazníky aut či plakáty svých kandidátů do oken domů. A ani ty největší strany nemají na svých mítincích plná náměstí nadšených fanoušků. Spíš přijde dav naštvaných a zachmuřených odpůrců "těch druhých".

 

 

Asi je to tím, že skepsi a pochybovačnost máme nějak zakódované v národní povaze. V naší historii nám příliš často vládli ti, které k moci nainstaloval někdo jiný. Naučili jsme se jim vysmívat a nenávidět je, avšak teď nejsme schopni milovat ani ty, které jsem si k moci nainstalovali sami.

 

 

Zjednodušeně řečeno neumíme v politice vyznávat lásku. Dokud se to nenaučíme, budou mít Barta, Babiš a další stále velké šance.

 

(Psáno jako sloupek pro deník Sme).