Tonya Graves se narodila ve Spojených státech a v Česku žije šestnáct let. Váží přibližně čtyřicet kilo i s mikrofonem a nedávno udělala tu chybu, že si do hospody ve Vimperku odskočila na polívku.
V mém a ani ve vašem případě by to chyba nebyla. Jenže zpěvačka skupiny Monkey Business má tmavou pleť a v lokále zrovna seděli příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Ti pravděpodobně usoudili, že Tonya nesplňuje „předpoklad, že se přizpůsobí národním tradicím a zvykům občanů České republiky“, nebo neměli „záruku plné asimilace do většinové společnosti“ (z programu DSSS).
Že si občas v tramvaji vyslechne něco o negrech, na to už je zvyklá. Tentokrát to ale bylo jiné. Zablokované dveře k východu, ostří týpci, urážky, blížící se fyzický útok. Jak řekla Reflexu, zažila nejhorší chvíli života.
Mezi hosty seděli i dva policisté, ovšem nebyli zrovna ve službě, takže nic nepodnikli. To je skutečně kuriózní. Možná můžeme považovat za úspěch, že se nepřidali k útočníkům.
Tak aby bylo jasno, je mi strašně líto, co musí Tonya Graves zažít v Česku v roce 2011. Je fajn, že se jí nic nestalo a že se nakonec našli lidé, kteří jí pomohli.
Její těžká chvíle nám zároveň pomůže vidět odvrácenou stranu šluknovských protestů. Ano, problém s Romy je vážný a řeší se špatně nebo vůbec. Člověk musí mít pochopení pro místní občany, že v zoufalství chodí na náměstí, že jim došla trpělivost a že požadují rázná řešení.
Zároveň se ale ukázalo, jak je nešťastné v tomto rozpoložení tiše nebo i otevřeně podporovat extremisty. Teď aspoň vidíme, o co jim ve skutečnosti jde.
