Poražení, nebo vítězové Listopadu 1989? Je nás 15 miliónů vítězů

Jakou jste udělali největší chybu? A co bychom my měli udělat líp? To byly nejčastější otázky, které jsem minulý týden slyšel v Tunisu od tamních novinářů. Pozvali mě a další tři lidi z Česka, aby se nás zeptali na naši vlastní zkušenost s transformacií médií těsně po roce 1989.

 

Jakou jste udělali největší chybu? A co bychom my měli udělat líp? To byly nejčastější otázky, které jsem minulý týden slyšel v Tunisu od tamních novinářů. Pozvali mě a další tři lidi z Česka, aby se nás zeptali na naši vlastní zkušenost s transformacií médií těsně po roce 1989.
Mezi naší listopadovou a tuniskou letošní lednovou revolucí jsou určité podobnosti. Obě proběhly rychle a elegantně, na jejich počátku byly protesty zejména mladých lidí. V té naší jsme byli informováni z letáků a později z novin, které začaly psát pravdu. V té tuniské hrál rozhodující roli Facebook. Oba předešlé režimy byly pokrytecké a zhroutily se jako domečky z karet.
Co jsme udělali špatně? Milión věcí. O médiích a opravdové žurnalistice jsme nevěděli nic. Ale měli jsme vášeň, chuť a energii. Z dnešního pohledu jsou noviny i časopisy vycházející těsně po roce 1989 nepochybně amatérské a plně chyb. Ale dělali jsme je s opravdovostí a upřímností. Tak jsem to také Tunisanům řekl.
Čtyři dny v Tunisu byla krátká doba, abych se dozvěděl detaily o tamních poměrech. Ale pochopil jsem, že jejich transformace je složitější než ta naše. Bývalý československý režim byl zkorumpovaný mocí a sovětským vlivem, které se vytratily. Bývalý tuniský režim byl zkorumpován penězi a majetky, které stále existují a negativně ovlivňují i ten nový. Elity včetně těch mediálních se zcela neobměnily.
Jednu věc jsem si za ty čtyři dny uvědomil: jak neuvěřitelné štěstí jsme v posledních dvaadvaceti letech měli. V samotné revoluci, v pozdější transformaci čz třeba v bezproblémovém dělení státu. Jistě, nedohonili jsme Rakousko a už vůbec ne Německo, což jsme si tehdy možná namlouvali.
Naše demokracie je v mnohém nedokonalá, politici směšní. Ano, i mě štve, jak se bývalí komunisté či svazáci proměnili v úspěšné kapitalisty. Ale stačí vynořit hlavu z českého rybníčku a člověku dojde, že jsou to vlastně jen detaily.
Vždycky na výročí převratu se debatuje, kdo jsou s odstupem let listopadoví "vítězové" a "poražení". Já tvrdím, že v Česku a na Slovensku je nás patnáct miliónů vítězů.

 

Mezi naší listopadovou a tuniskou letošní lednovou revolucí jsou určité podobnosti. Obě proběhly rychle a elegantně, na jejich počátku byly protesty zejména mladých lidí. V té naší jsme byli informováni z letáků a později z novin, které začaly psát pravdu. V té tuniské hrál rozhodující roli Facebook. Oba předešlé režimy byly pokrytecké a zhroutily se jako domečky z karet.

 

 

Co jsme udělali špatně? Milión věcí. O médiích a opravdové žurnalistice jsme nevěděli nic. Ale měli jsme vášeň, chuť a energii. Z dnešního pohledu jsou noviny i časopisy vycházející těsně po roce 1989 nepochybně amatérské a plně chyb. Ale dělali jsme je s opravdovostí a upřímností. Tak jsem to také Tunisanům řekl.

 

 

Čtyři dny v Tunisu byla krátká doba, abych se dozvěděl detaily o tamních poměrech. Ale pochopil jsem, že jejich transformace je složitější než ta naše. Bývalý československý režim byl zkorumpovaný mocí a sovětským vlivem, které se vytratily. Bývalý tuniský režim byl zkorumpován penězi a majetky, které stále existují a negativně ovlivňují i ten nový. Elity včetně těch mediálních se zcela neobměnily.

 

 

Jednu věc jsem si za ty čtyři dny uvědomil: jak neuvěřitelné štěstí jsme v posledních dvaadvaceti letech měli. V samotné revoluci, v pozdější transformaci čz třeba v bezproblémovém dělení státu. Jistě, nedohonili jsme Rakousko a už vůbec ne Německo, což jsme si tehdy možná namlouvali.

 

 

Naše demokracie je v mnohém nedokonalá, politici směšní. Ano, i mě štve, jak se bývalí komunisté či svazáci proměnili v úspěšné kapitalisty. Ale stačí vynořit hlavu z českého rybníčku a člověku dojde, že jsou to vlastně jen detaily.

 

 

Vždycky na výročí převratu se debatuje, kdo jsou s odstupem let listopadoví "vítězové" a "poražení". Já tvrdím, že v Česku a na Slovensku je nás patnáct miliónů vítězů.

 

(Psáno jako sloupek pro deník Sme).