Další vývoj causy zasahování Národní protidrogové centrály do práce medií ukazuje, že můj první článek nebyl úplně pochopen. Takže ještě jednou - policie nemá mluvit do televizního vysílání!
Nyní jsem ještě - poté, co jsem se písemně dotázal - dostal i písemnou odpověď:
„V dopise uvádíte, že stížnost měla být podána na Radu pro televizní a rozhlasové vysílání proti pořadu Evropský manuál z důvodu udělení velkého prostoru Vaší osobě a Vašim názorům.
Vězte, že žádná stížnost proti pořadu Evropský manuál nebyla ředitelem Národní protidrogové centrály na Radu pro televizní a rozhlasové vysílání nikdy podána a že se jedná z Vaší strany o mýlku. Ubezpečuji Vás, že Policie České republiky není s to činit jakoukoli cenzuru, ani rozhodovat, co smí či nesmí být vysíláno v rozhlase nebo televizi.“
To je fajn, ale vůbec to celý problém neřeší. Tady totiž vůbec nejde o to, jestli se policie pokusila cenzurovat televizi kvůli mě, nebo kvůli někomu jinému. Jde o to, že policie nemá zasahovat do práce medií vůbec, jenom pokud je přes media spáchán trestný čin, má konat jako při vyšetřování každého jiného trestného činu. Jakékoliv „domlouvání“ televizní radě, jakékoliv „výchovné“ intervence policie do práce medií, jsou v demokracii zcela nepřípustné a zavání totalitou. Policie tady není proto, aby někoho vychovávala.
