Stručná rekapitulace: Nejprve ředitel NPC plukovník Jakub Frydrych v Událostech, komentářích řekl, že podal dvě stížnosti na Radu pro televizní a rozhlasové vysílání. Zeptal jsem se Rady, na co si stěžoval. Zaznamenali prý dvě drogové stížnosti. Jednu kvůli nevyváženosti jednoho pořadu o  drogách, druhou, že v jiném pořadu o drogách dali příliš prostoru mě. Na dotaz mi plukovník Frydrych poskytl kopii první stížnosti - je psaná na hlavičkovém papíře NPC - a o druhé mi telefonicky sdělil, že ji vůbec nepodali, že se v televizi spletl.

 

 

Nyní jsem ještě - poté, co jsem se písemně dotázal - dostal i písemnou odpověď:

„V dopise uvádíte, že stížnost měla být podána na Radu pro televizní a rozhlasové vysílání proti pořadu Evropský manuál z důvodu udělení velkého prostoru Vaší osobě a Vašim názorům.

Vězte, že žádná stížnost proti pořadu Evropský manuál nebyla ředitelem Národní protidrogové centrály na Radu pro televizní a rozhlasové vysílání nikdy podána a že se jedná z Vaší strany o mýlku. Ubezpečuji Vás, že Policie České republiky není s to činit jakoukoli cenzuru, ani rozhodovat, co smí či nesmí být vysíláno v rozhlase nebo televizi.“

 

 

To je fajn, ale vůbec to celý problém neřeší. Tady totiž vůbec nejde o to, jestli se policie pokusila cenzurovat televizi kvůli mě, nebo kvůli někomu jinému. Jde o to, že policie nemá zasahovat do práce medií vůbec, jenom pokud je přes media spáchán trestný čin, má konat jako při vyšetřování každého jiného trestného činu. Jakékoliv „domlouvání“ televizní radě, jakékoliv „výchovné“ intervence policie do práce medií, jsou v demokracii zcela nepřípustné a zavání totalitou. Policie tady není proto, aby někoho vychovávala.