nahoru

Od cibule k ovobarvám a zpět. Kraslice malovali už staří Egypťané

Darina Křivánková1. dubna 2018 • 10:30
Koledníkům bychom měli darovat vejce i s jejich obsahem, prázdné skořápky nejsou symbolem jarní plodnosti, ale naopak smrti
Koledníkům bychom měli darovat vejce i s jejich obsahem, prázdné skořápky nejsou symbolem jarní plodnosti, ale naopak smrti
• foto: 
Profimedia.cz

Mazanec jsme upekli před týdnem. Slivovici – nezbytný doplněk velikonočních oslav – jsme probrali před dvěma týdny. Takže zbývá upéct beránka a nádivku, připravit výslužku pro koledníky, a hlavně obarvit vejce.

Kdybychom dokázali Velikonoce minimalizovat a vzdát se takřka všech požitků, které jsou s nimi spojené, co by zbylo jako poslední? Nejspíš vejce. Vejce jako symbol plodnosti a zrození totiž k oslavám jara patří. A patřila k nim ještě před tím, než se z těchto svátků staly svátky křesťanské. Tahle potravina dalece přesahuje význam slova „potravina“, byť už ji dnes vnímáme především takto okleštěně. Každopádně vejce se přidává takřka do všech typických velikonočních pokrmů: do mazanců, pečených beránků, jidášů, nádivek… A kromě toho hraje i sólový part.

Zlatá i červená

Dekorované vaječné skořápky patří mezi archeologické nálezy – doložitelné jsou zkušenosti s barvením mezi starověkými Egypťany či Peršany. Vejce – často pomalovaná – se dávala do hrobů na poslední cestu zesnulým. Kus obarvený na zlato byl objeven například v královské hrobce jednoho ze sumerských vladařů. A se zdobením si věděli rady i Římané, psal o tom Ovidius i Plinius mladší.

Křesťanské tradice přejaly řadu starších zavedených zvyklostí a uvedly je do jiných kontextů. Červené vejce od té doby symbolizuje Kristovu krev. Právě od červené barvy se nejčastěji odvozuje původ slova kraslice – ze staroslovanského krasnyj. Každopádně vejce se dekorovala proto, aby se posílila jejich magická moc. Magie postupně zmizela, ale ornamenty zůstaly. Vedle abstraktních motivů se na nich nejčastěji objevovaly náměty přírodní.

O Velikonocích mají vejce sloužit ženám a dívkám jako odměna pro koledníky, kteří je přijdou vyšlehat pomlázkou, tedy „pomladit“. Původně se nejčastěji dávala červená a zásadně plná, jen taková mohla být darovaná z lásky. Naopak prázdné skořápky symbolizovaly smrt a zdobila se jimi Morana – figurína symbolizující zimu –, kterou lidé vynášeli ze vsi. Duté zdobené kraslice patří až k moderním Velikonocům. Bylo třeba vyrobit je do zásoby, malérečky na nich často pracovaly celý rok, logicky se tedy musely zbavit obsahu, který by se mohl zkazit.

To, co začínalo jako komercializace Velikonoc, nám dnes připadá celkem romantické. Pokročili jsme totiž mnohem dál. Přes barvy v prášku a lepicí obtisky, s nimiž se strašně špatně manipulovalo, jsme se propracovali k dekorativním „manžetám“, které stačí navléknout a ve vroucí vodě přilnou kolem vejce, i barvám s metalickým či mramorovým efektem.

Naštěstí doba přeje i rukodělné práci. Takže se vracíme ke starým technikám – barvení přírodní cestou. V minulosti i dnes si vystačíme s „kuchyňským odpadem“. Nejrozšířenější i nejvděčnější jsou cibulové slupky, žluté i červené. Barva z nich skvěle chytá a intenzívně barví, takže dosáhnete krásné škály od oranžové po červenou. Výborně se pracuje i s kurkumou. Tady ale pozor: spolehlivě obarví všechno, k čemu se přiblíží. Pokud tedy nechcete mít kromě vajec žlutou celou kuchyň, pracujte velmi opatrně. Podobně je na tom červená řepa, ale výsledek stojí za to. Pěkně modré barvy docílíte použitím skrojků červeného(!) zelí. Ano, příroda má smysl pro humor. Trochu zapeklitá je nejpřírodnější barva, totiž zelená. V jejím případě použijte tempery. Experimenty například se špenátem nevycházejí. Pokud si ovšem nepřejete vejce šedivé.


Recept: Přírodně obarvená vejce

Možná to je banalita, ale zkuste k věci přistoupit trochu vědecky. Nebo naopak s využitím babských rad.

Každopádně potřebujete bílá vejce, která je třeba důkladně omýt a odmastit. Barvit je můžete za tepla nebo za studena. Pro barvení za studena je nejdřív uvařte natvrdo. Tahle metoda je lepší proto, že máte pod kontrolou tepelnou úpravu vajec a můžete je dál bez problému konzumovat. Připravte si barvicí lázeň: do 500 ml vody dejte slupky asi z 10 cibulí, 20 minut povařte, sceďte, nechte vychladnout a přidejte lžíci octa. Vejce dejte do lázně a nechce je v ní přes noc. Čas, který v lázni stráví, upravte podle toho, jak intenzívní barvy chcete dosáhnout. Podobně připravíte i výše zmíněné barevné odstíny.



Klíčová slova: vejce, velikonoce, barvení, jídlo



Kurzy měn
25,270
20,570
28,850
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější