nahoru

Myšák zase voní kávou: Vyhlášená pražská cukrárna se vrací

Darina Křivánková16. září 2017 • 07:00
Interier i receptury se drží původního konceptu cukrárny Myšák
Interier i receptury se drží původního konceptu cukrárny Myšák
• foto: 
profimedia.cz

Pokusů o obnovení renomé cukrárny Myšák už tu pár bylo. Tenhle vypadá hodně nadějně. Máme za sebou první týden zkušebního provozu, který ukázal, že by v samém centru metropole mohl fungovat podnik, z něhož sálá úcta k tradici a kvalitě.

Cukrárnu ve Vodičkově ulici otevřel František Myšák v roce 1904, to bylo ovšem v čísle 699, na roku Vodičkovy a V jámě. Později pak svůj cukrárenský provoz přemístil do domu číslo 710, na jehož přestavbě se podílel i architekt František Gočár. Myšákův podnik si brzy vydobyl mezi pražskými cukrárnami tu nejlepší pověst (a to tehdy bylo v Praze přes 700 cukráren) – hlavně díky tomu, že dbal na vysokou kvalitu surovin, ale i personálu; majitel například hleděl na to, aby jeho zaměstnanci jezdili sbírat zkušenosti do zahraničí. Mezi originální recepty cukrárny patřily třeba pomerančové placičky a karamelový krém. Stálicemi nabídky byly tzv. ledovky, indiánky nebo ovoce z marcipánu, cukráři v Myšákovi sami všechno vyráběli, kupovali pouze čokoládu. Například ovoce na zimu sami zavařovali.

Slušnost, poctivost, morálka

František Myšák se ze skromných poměrů vyšvihl mezi průkopníky moderní cukrářské výroby. Razil prý heslo: slušnost, poctivost a morálka. Ostatně právě tyto hodnoty si dnes spojujeme s možná až příliš idealizovanou první republikou. Zakladatel známé pražské cukrárny zemřel v roce 1941. Po smrti otce převzal cukrárnu jeho syn František Myšák, koncem války ji Němci na rok úředně uzavřeli. V roce 1949 byl dům pronajat národnímu podniku Odkolek a o rok později všechen majetek Františka Myšáka znárodnili. Cukrárna si zachovala svou pověst i po znárodnění, byť úroveň tamních výrobků značně klesla. František Myšák ml. musel po roce 1948 pracovat v jáchymovských dolech, v roce 1958 se však jeho marcipánové výtvory dostaly na Světovou výstavu v Bruselu a v roce 1975 vyhrál svou poslední světovou soutěž. Nicméně přítomnost v cukrárně, kterou založil jeho otec, byla nežádoucí. Zemřel v roce 1992 v 85 letech. Na cukrárnu vzpomínal slovy: „Považuji za nutno zdůraznit, že všechny výrobky byly jen z hodnotných surovin. Margarín nesměl překročit práh dílny. Za války ovšem přišly samé náhražky. Otec byl z toho všecek nešťasten. Říkával, že to je chemie, a ne cukrařina.“

Na prvorepublikovou kvalitu a tradici chce navázat tým pod hlavičkou Ambi provozující například michelinskou restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, hospody Lokál, ambiciózní Esku nebo tradiční kavárnu Savoy. Právě sympatický vrchní ze Savoye Tomáš Hánek dostal vedení personálu v Myšákovi na starost. Podobně se o dodávku sortimentu budou starat cukráři ze Savoye, v nabídce by se měly objevit i některé tradiční myšákovské recepty. Každopádně přístup, jakým se zatím nový Myšák prezentuje, je plně v duchu jeho zakladatele: tedy spolupráce s těmi nejlepšími.

Interiér navržený architektkou Terezou Froňkovou respektuje původní vzhled kavárny, přízemí je zrekonstruované ve spolupráci s památkáři, v patře jsou pak zkombinovány prvky tradiční a současné, například futuristické lustry nebo tapisérie, kterou navrhl skvělý ilustrátor Michal Bačák. Precizní práci najdeme i na kavárenských stolcích; foukané a ručně broušené sklenice na poháry pocházejí z rodinné sklárny Rückl v Nižboru. Moc nezávidím číšníkům, kteří vědí, že hostům na stůl nesou křehkou krásu i v hodnotě několika tisíc.

Sortiment je zatím v záběhu, ale rýsuje se slibně. V nabídce bude hlavně klasika: větrníky, rakvičky, tradiční zákusky, oblíbené snídaňové evergreeny, jako vejce do skla nebo omelety, bohaté zmrzlinové poháry a samozřejmě chlebíčky. Velmi kvalitní je i zdejší káva, tu trendovou, připravenou alternativně, hledejte pod názvem „černá káva“. Oldřich Nový nebo Adina Mandlová by si tu nejspíš pochutnali jako za starých časů. Otázkou je, jestli si sem najde cestu i starší generace, ony elegantní šedovlasé babičky v kostýmku, jež by tu odpoledne usrkávaly kávu a decentně pojídaly rakvičku se šlehačkou. Dámy by nejspíše ocenily vybranou obsluhu i skvěle střižené zástěry, jen by je při pohledu na účet nesměla klepnout pepka. Inu, kvalita něco stojí, o tom žádná. Ale i to rozhoduje o tom, jakou klientelu si podnik vytvoří.



Klíčová slova: kavárna, myšák, cukrárna, jídlo



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,510
21,730
28,760
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře