Vždycky si říkám, jestli mi to stojí za to: ruce poškrábané do krve, obvykle ještě požahané od kopřiv… A nakonec vždycky konstatuju, že stojí. Když si z lesa odnáším hromadu ostružin, obvykle ještě nadávám a vytahuju si ostny z rukou. Ale když je doma sypu do misky a pomalu ujídám, není co řešit...
Ve starých knihách se v souvislosti s ostružinami dočteme hlavně o listech, blahodárné účinky plodů ostružiníku byly prokázány poměrně nedávno, a to v souvislosti s objevením výjimečně silného ochranného a antioxidačního účinku bioflavonoidů obsažených právě v bobulovinách. Zatímco listí by se mělo sbírat před dozráním plodů a užívat samostatně při žaludečních a střevních potížích v čajových směsích, sběr plodů je aktuální právě teď. A přestože různé současné studie varují před nadměrnou konzumací ovoce, a to především kvůli vysokému obsahu cukru, ostružiny a příbuzné plody můžeme jíst plnými hrstmi, mohou nám totiž jen prospět.
Syrové i tepelně upravené
Zajímavé je, že zatímco sušením či tepelnou úpravou se podíl vitamínu C v ovoci snižuje, na antioxidační účinek flavonoidů to velký vliv nemá. Ideální je samozřejmě jíst je čerstvé, ale ani schované v dezertu, sirupu či zavařenině není znehodnocené – jen si musíme přičíst kalorickou hodnotu toho, co jsme k ostružinám přidali. Co takový antioxidační účinek zmůže?
Funguje jako prevence proti nádorovým nebo srdečním onemocněním, umí zmírnit nástup stařecké demence, zpomaluje stárnutí buněk, působí protizánětlivě a detoxikačně. Konzumace bobulovin se doporučuje například lidem podstupujícím chemoterapii. Platí, že čím tmavší bobule, tím větší účinek. Maliny mají tedy asi třetinu antioxidační síly ostružin. K té je třeba také přičíst draslík, hořčík, železo, vlákninu a kyselinu listovou.
Výzkumy ohledně pozitivních účinků bobulovin při léčbě nádorových onemocnění jsou skutečně jen pár let staré. V roce 2002 publikoval biolog Gary Stonek z Ohia studii, podle níž se u krys krmených ostružinami snížil výskyt nádorů o šedesát až osmdesát procent. Podobně vysoké účinky měly i pokusy se zpomalením stárnutí mozku. Současně byl potvrzen zvýšený léčebný efekt v kombinaci s vitamínem C. A leckde to plod maliníku dotáhl až k označení „léčivo“.
Znáte nějaký jiný podobně účinný lék, který tak skvěle chutná? Bobule snídám pravidelně už pár let, přidávám je do misky s vločkami, jogurtem, sekanými mandlemi a semínky. Ostružinám jsem věrná, pokud to jen jde, ale kombinuju je i s borůvkami, malinami, jahodami a v zimních měsících například s granátovým jablkem. Pokud se vědci nemýlí, měla by se mi vyhnout už zmíněná stařecká demence i rakovina. Řekneme si za pár let. Ale hrst bobulí denně by prý měla stačit. A marná není ani šťáva, ta se hodí pro období, kdy bobule nemají sezónu, respektive jsou k mání jen ty z daleka či skleníkově vyhnané. Nepohrdejte ani zavařeninou.
A abychom neodbyli ostružiníkové listí jen mávnutím ruky… Blahodárný čaj vznikne například smícháním ostružinového, malinového a jahodníkového listí se smrkovým nebo modřínovým jehličím. Listy ostružiníku a maliníku jsou obecně dobrým základem bylinných směsí, k němu můžeme přidat například jitrocel, kopřivu, mátu, listy břízy nebo květ lípy. Kombinací, jak sušené listí maliníku využít, je nepočítaně. Ostatně s plody je to podobné, prostě si je dopřejte, co hrdlo ráčí.
Recept: Křupavé ostružiny
Recept na variaci na klasický crumble pochází z kuchařky Nigelly Lawsonové Vaříme expres. Je jednoduchý, ale efektní, a hlavně dá vyniknout chuti ostružin.
Ostružiny (asi 500 g) nasypte do zapékací mísy, poprašte dvěma lžičkami kukuřičného škrobu a lžící moučkového cukru a promíchejte. V míse smíchejte 60 g ovesných vloček, 40 g mandlových lupínků, 30 g slunečnicových semen, 70 g hrubé mouky, 70 g třtinového cukru a 1 lžičku skořice, vše zalijte 125 g rozpuštěného másla. Vločkovou směs navršte na ostružiny a dejte na 25 minut do trouby vyhřáté na 200 °C. Horké ostružiny s křupavou drobenkovou krustou jsou nejlepší s vanilkovou zmrzlinou.
