Kdysi tu bývala truhlárna,  dnes je tu Kavárna, co hledá jméno, která na pražský Smíchov konečně přinesla uvolněnou a komunitní atmosféru.

Kdysi tu bývala truhlárna, dnes je tu Kavárna, co hledá jméno, která na pražský Smíchov konečně přinesla uvolněnou a komunitní atmosféru. Zdroj: Darina Křivánková

Trendy v roce 2017: Kavárny a restaurace v bývalých fabrikách a na netradičních místech

Alternativní a neformální prostory, kde vám nabídnou dobře připravenou kávu a nápadité jídlo… Multifunkční prostor, kde chcete trávit čas, kde tepe komunitní atmosféra, kde se jídlo propojuje s designem, s výtvarným uměním… Tudy zjevně vede cesta, po níž se dá dojít k úspěchu. I u nás pro to existují hmatatelné důkazy – Kavárna, co hledá jméno, Forbidden Spot nebo Vnitroblock.

Přiznejme si to hned na začátku, na prostředí se v podnicích, jež vznikají v bývalých fabrikách nebo jiných prostorách s industriální historií, hledí nějak víc než na to, co se tu podává… Ale lepší se to. Škodolibě dám k lepšímu jednu osobní zkušenost: Přijdu do Kavárny, co hledá jméno a na otázku, co si dám, odpovím, že kávu… Protože jsem v dobrém rozmaru, ptám se číšníka, co mají dnes na mlýnku. Hoch pokrčí rameny, hodí po mně rozpačitým pohledem a odpoví: No… kafe. Vlastně mě to pobavilo, měli otevřeno pár týdnů a ten kluk tu byl první den. Tyhle dětské nemoci jsou asi nevyhnutelné, když chcete něco dělat nezávisle a alternativně. Podstatné je, jestli se z nich podnik vylíže. Tady se to povedlo.

Čím alternativnější, tím rychleji out

V bývalé truhlárně je nejen kavárna, ale i galerie, ateliér pro umělce a toalety, které si chce každý vyfotit a dát na Instagram. U stolů tu sedávají hlavně mladí, ale vůbec ne neklidní… Hypnotizují obrazovky svých laptopů a moc toho nenamluví, takže je tu vlastně docela klid. Doba, kdy to v kavárně šumělo jako v úle a ve vzduchu se vznášela oblaka dýmu, patří nenávratně minulosti. Hrozí tu ale jisté nebezpečí, že tahle alternativní místa s atmosférou budou tak strašně cool, až se z nich stane klišé a začne být trapné tu být viděn. To je ovšem nebezpečí všech alternativ – čím alternativnější, tím rychleji se okouká či přejedí.

Zatím ale baví a množí se. Další důkazy najdeme v pražských Holešovicích. Projekt Vnitroblock je koncipován podobně jako Kavárna, co hledá jméno, ale s větším důrazem na ostatní aktivity, nejen ty kavárenské. Nakoupíte tu design, pořádají se tu výstavy, můžete zajít na film…

V někdejším sídle dopravních podniků zase najdeme Forbidden Spot, další multifunkční prostor, galerii, obchod, místo pro pořádání nejrůznějších akcí, především pop-up večeří pod hlavičkou Forbidden Taste, i když ty se stále konají na nejrůznějších utajených místech. Na jednu z posledních si tým Forbidden Taste pozval osm špičkových šéfkuchařů, aby připravili „jídlo budoucnosti“. To se podávalo například na gramofonových deskách, na trávě či seně, napíchané na větvičkách, případně si je host musel poskládat sám. S jídlem se párovaly nejen nápoje, ale i hudba… Jídlo budoucnosti budeme zjevně vnímat více smysly, než jsme byli doposud zvyklí. Což není špatná vize.

Pořád je kam růst, co objevovat, čím se nechat překvapovat. Na jednu stranu se z jídla stalo atraktivní téma, důvod k cestování, k setkávání, ale současně se jídlo mnohem organičtěji a přirozeněji začlenilo do života, propojilo s jinými aktivitami. Už není vykázáno jen do kuchyně a ke stolu s umaštěným ubrusem, kde zhltneme talíř gulášovky a jdeme dál pokračovat v krasojízdě. Je z něj zábava, radostný okamžik, který si lze během dne několikrát zopakovat, důvod k zastavení a spočinutí… A ke společnému trávení času. Jídlo je nositelem pozitivních emocí a příjemných zážitků. Letos už jsme to definitivně pochopili. Nezbývá než si to v příštím roce dokonale užít. Tak ať vám chutná.

Recept: Irská káva

Tenhle nápoj je tak retro, až je in. Dal by se označit za průkopníka současných kávových drinků, takový hipsterský pradědeček. A navíc se zatraceně dobře pije, zvlášť v zimě.

Připravte si dvojité espreso nebo 50 ml filtrované kávy. Čtyřicet ml irské whisky svařte s dvěma lžičkami třtinového cukru, nalijte do sklenky vypláchnuté horkou vodou, přilijte kávu a nakonec našlehanou smetanu, ta by měla být našlehaná jen lehce, aby byla stále příjemně tekutá a na sklence nevytvořila šlehačkovou čepici.