Nejlepší českou  kuchyni dělají v restauraci Babiččina zahrada v Průhonicích, tvrdí žebříček Restu. S tím se dá souhlasit.

Nejlepší českou kuchyni dělají v restauraci Babiččina zahrada v Průhonicích, tvrdí žebříček Restu. S tím se dá souhlasit. Zdroj: Archív

Seznamte se s nejlepšími restauracemi roku aneb z Alcronu k babiččině peci?

Minulý týden se vyhlašovaly nej restaurace, a to hned ve dvou anketách: svůj žebříček zveřejnil Grand Restaurant – Maurerův výběr (po jedenadvacáté) – a pro jistotu ve stejný den byla vyhlášena i Restaurace roku pořádaná pod hlavičkou rezervačního systému Restu (po třetí). V čem se liší? Vlastně ve všem.

Je trochu paradox, jak se podobnými cestami lze dobrat úplně jiných výsledků. Byť každá anketa, která porovnává neměřitelné, v tomto případě kvalitu jídla a jeho prezentaci, je sumarizací subjektivní dojmologie, emocí, osobního vkusu, zkušeností… Tedy tím, čemu jsme jako děti říkali přesný součet nepřesných čísel. Hodnotit restaurace může v obou případech každý, kdo se zaregistruje do příslušného systému, jde se za své peníze najíst do restaurace zahrnuté ve výběru – v případě Grand Restaurantu je to přes 900 podniků, o jejichž zařazení do výběru rozhodují hosté svým zájmem o ně, v případě Restu jde asi o osm tisíc restaurací, bister a hospod, jež rezervační systém Restu využívají. Už z vymezení hřiště, na němž se jednotlivé ankety pohybují, je jasné, že jde o dva vcelku různé gastronomické světy.

Překvapení jen tu a tam

V Grand Restaurantu se obvykle na špičce přesýpají podniky zaměřené na fine dining, mezi něž občas pronikne nějaká venkovská štička. Teď není řeč o stálicích, jako je karlovarská Promenáda, Château Mcely nebo některý z brněnských podniků, ale o situacích, kdy zmlsaní Pražáci vyrazí na výlet a jsou překvapeni, že i jinde si vědí rady, a v okouzlení leccos prominou a hlasují vysoko. V posledních letech se takhle do desítky „vdychtil“ třeba Kristin Hrádek nebo Farma Košík, letos to je táborská restaurace Goldie. Vsaďte se, že příští rok už v TOP 10 nebude – ne že bych jí to nepřála, ale tak to prostě chodí. Překvapením tu bývá jen to, kdo z TOP 10 vypadne (letos k mé velké lítosti brněnské Koishi), kdo se posune nepatrně dopředu a kdo nepatrně dozadu a kdo skočí na jedno či dvě uvolněná místa.

V obou anketách se hodnotí kvalita jídla, obsluha i prostředí. Ale zatímco jedna anketa směřuje primárně k jednomu komplexnímu žebříčku, druhá rozdává cen několik. Byť má také absolutního vítěze: Čestr je skvělá volba a ilustruje preference hlasujících v anketě Restu, totiž najíst se kvalitně a ze špičkových surovin, ale jednoduše a dosyta, za peníze, které rodinný rozpočet nezruinují. Paradoxní je, že dvojnásobně oceněný Čestr v nejbližších dnech kvůli rekonstrukci budovy, v níž sídlí, zavře. Logickou a správnou volbou je i ocenění Babiččiny zahrady v kategorii nejlepší česká kuchyně. Koncept postavený na gruntovním prvorepublikovém jídle, srdečném přístupu, kvalitním zpracování i surovinách si zaslouží vyzdvihnout. Nicméně ocenění za nejlepší prostředí pro Středověkou krčmu Dětenice, alespoň pro mě, výsledky ankety poněkud devalvuje. Vcelku pouťový koncept, možná lákavý pro turisty, nesvědčí o nejlepším vkusu hodnotitelů. Také není úplně jasné, proč se v anketě hodnotí nejlepší restaurace s burgery? Proč tu není nejlepší sushi, pizzerie nebo mexická? Proč zrovna burgery? Asi proto, že zrovna frčí. Za rok bude frčet něco jiného…

A co z toho všeho plyne? Že všechny žebříčky je dobré vnímat pouze jako doporučení, nebrat jakékoli umístění v jakékoli anketě a priori za bernou minci, nejde o nic absolutního. Ano, ocenění může být povzbuzením a motivací pro kuchaře, pro personál… Koneckonců je to dřina a řehole, tak nějaký ten diplom na stěně potěší. Ale z hlediska konzumenta je to asi stejné, jako bychom se dohadovali, čí manželka je lepší… Někomu vyhovuje malá, temperamentní, SŠ, která se postará o tři děti, jiný potřebuje blondýnu s dlouhýma nohama a se znalostí alespoň tří světových jazyků, jiný se spokojí s čímkoli, protože si prostě nemůže vybírat. A s restauracemi je to velmi podobné, prostě je musíte vyzkoušet na vlastní kůži. Tak hodně štěstí. A gratulace oceněným.

Grand Restaurant –
Maurerův výběr:
1. Radisson Blu Alcron Hotel, Praha
2. Terasa U Zlaté studně, Praha
3. Bellevue, Praha
4. Château Mcely, Piano Nobile, Mcely
5. Aria Hotel, CODA Restaurant, Praha
6. Pavillon, Brno
7. Promenáda, Karlovy Vary
8. La Degustation Bohême Bourgeoise, Praha
9. Hotel InterContinental, Zlatá Praha, Praha
10. Nautilus hotel, Goldie, Tábor
Restaurace roku, Restu:
Celkový vítěz: Ambiente, Čestr, Praha
Top česká: Babiččina zahrada, Průhonice
Top mimopražská: Bílý mlýn, Liberec
Top kuchař: Ambiente, Čestr, Praha
Top prostředí: Středověká krčma, Dětenice
Top personál: Restaurant Pavillon, Brno
Top vegetariánská: Etnosvět, Praha
Top skokan roku: Etnosvět, Praha
Top burgery: Meat & Greet burgerhouse, Praha