Vegetariáni po celém světě slaví dnes svůj svátek. Co se asi bude podávat… | Reflex.cz
reklama
nahoru

Vegetariáni po celém světě slaví dnes svůj svátek. Co se asi bude podávat…

Darina Křivánková1. října 2016 • 07:00
Vegetariáni po celém světě slaví dnes svůj svátek. Co se asi bude podávat…
Dobře krmený vegetarián má prokazatelně méně častěji problémy se srdcem či cukrovkou než všežravá populace.
• foto: 
Profimedia.cz

Světový den vegetariánů se poprvé v kalendáři objevil v roce 1977. Prosadila ho Severoamerická organizace vegetariánů s úmyslem „zlepšit kvalitu života a životního prostředí“. Což v překladu mimo jiné znamená, že chtěla upozornit na stále narůstající počet obézních Američanů vykrmovaných živočišným tukem. Po takřka čtyřiceti letech už patří vegetariánství k nejumírněnějším stravovacím trendům.

reklama

 

Jak dlouho člověk nesmí jíst maso, aby o sobě mohl tvrdit, že je vegetarián? Na tuhle otázku mi nikdo v mém okolí nedokázal odpovědět. Vegetariánství prý není otázkou času, ale osobního rozhodnutí. Důvody, proč nejíst maso, bývají nejrůznější, často etické, někdy zdravotní, leckomu maso jednoduše nechutná.

Byla jsem nedobrovolnou vegetariánkou takřka celé dětství, maso mi prostě nejelo. Měla jsem dokonce vypracovaný vcelku rafinovaný systém skrýší, kde jsem se v mateřské škole a pak ve školní družině zbavovala tuhých a při nejlepší vůli neužvýkatelných kusů. Ale jak šel čas, měnily se i moje chuťové preference a dnes si bez kvalitního steaku či kachního stehna nedokážu představit klidný a harmonický život.

Edison, Shaw, Wagner či Einstein

Zatímco před pár desítkami let se na vegetariány hledělo jako na cizokrajná zvířata – skvěle to vystihuje zelenkovská hláška „nežereš maso, nepoznáš vtip“ –, přílivem všech raw, paleo či vegan stravovacích směrů se stal z vegetariánů gastronomický mainstream. Dobře se najíst bez masa už dnes není takové umění Nikola Tesla, Thomas Edison, G. B. Shaw, Richard Wagner, Albert Einstein či jiní vegetariáni minulosti to měli nesrovnatelně složitější.

Výběr jmen je čistě náhodný, na žádné studie potvrzující spojení vegetariánství a geniality jsem při rešerších nenarazila. Byť jistá spojitost by se vystopovat nejspíš dala: lidé, kteří se rozhodnou pro nějaký druh stravovacího omezení, obvykle mají v určitém ohledu větší disciplínu, leckdy bývají systematičtější, případně se lépe ovládají.

Výraz vegetarian se v angličtině používá od roku 1839 a dal by se přeložit jako „konzument rostlinné stravy“. Čeština to naštěstí vyřešila jen přidáním čárky nad písmeno „a“. Termín se dočkal popularizace po roce 1847, kdy byla založena vegetariánská společnost v Manchesteru, a nejčastěji ho najdeme v brožurách vydávaných Alcottovým domem, což byl progresívní vzdělávací ústav fungující od roku 1838 na severu Londýna. Zjevně v něm studovali i nějací vegetariáni.

V historii vegetariánství se ale dostaneme mnohem dál: nejstarší záznamy pocházejí ze 7. století před Kristem a jsou spojovány s harappskou kulturou, jež vštěpovala toleranci vůči všem živým bytostem. Bezmasá strava se pak nejvýrazněji objevuje v indické kultuře, kde byla hojně podporována myšlenka nenásilí vůči zvířatům.

Mezi starověkými Řeky a Egypťany pak lékaři doporučovali vegetariánské kúry jako očistný rituál. Se šířením křesťanství vegetariánství z Evropy prakticky zmizelo, podobně i z jiných kontinentů, s výjimkou Indie. Ve středověku několik mnišských řádů omezovalo nebo zakazovalo konzumaci masa především z asketických důvodů, kompenzovali to ovšem konzumací vodních živočichů. Jistý záchvěv vitality mělo vegetariánství v období renesance, ale vážně o něm lze mluvit až od 19. století. Od té doby se vyzkoumalo, že dobře živený vegetarián žije déle než všežravec, méně často ho postihne infarkt, cukrovka či obezita. Tak blahopřeji, milí vegetariáni, a pořádně svůj den oslavte.

Recept: Pečené batáty

Ačkoli to původně neplánoval, stal se šéfkuchař Yotam Ottolenghi jedním z vegetariánských guruů. Jeho kreativní přístup ke zpracování zeleniny je inspirací pro mnoho vegetariánů, ale i masožravců. Ottolenghiho recepty se vyznačují dlouhými seznamy surovin, tenhle patří k těm nejstručnějším.

Batáty neloupejte, jen důkladně vydrhněte, nakrájejte je podélně na osminy, rozložte na plech vyložený pečicím papírem, zakápněte olivovým olejem, zasypte směsí drcených koriandrových semínek a mořské soli a pečte v troubě vyhřáté na 210 °C asi 25 minut. Mezitím si připravte omáčku: nasekejte půl stébla citrónové trávy, nastrouhejte kůru ze dvou limet a 50 g čerstvého zázvoru, všechno smíchejte s 200 g crème fraîche a dochuťte solí a limetovou šťávou. Pečené batáty bohatě zasypte čerstvým koriandrem, nasekanými chilli papričkami a podávejte s omáčkou.



Klíčová slova: jídlovegetariansvátek



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama