Sladká oranžová lékárna | Reflex.cz
nahoru

Sladká oranžová lékárna

Darina Křivánková17. července 2016 • 07:00
Sladká oranžová lékárna
kromě sladkých jídel se meruňka hodí i k vepřovému nebo jehněčímu, skvělá je grilovaná do salátů
• foto: 
Profimedia.cz

Letos jich je málo, ublížil jim totiž náhlý mráz na sklonku dubna. Pro některé sadaře byla tato záludnost přírody fatální, přišli takřka o celou úrodu. Ztráty na tržbách se pro letošek mezi ovocnáři odhadují na 400 miliónů korun. Ano, i v meruňkách se točí prachy. A nemusí jít jen o pálenku.

Ty naše jsou prostě nejlepší! Platí to o jahodách, švestkách a právě o meruňkách. Jsou nejsladší, nejšťavnatější, nejkrásnější. Jsou z nich nejlepší koláče, knedlíky i zavařeniny. A největší požitek je zakousnout se do plodu právě utrženého ze stromu. Těžko říct, je-li v tom hlubší důvod než „pouze“ chuť ideálně zralého, čerstvého ovoce. Ale i kdyby šlo jen o tu chuť, bohatě by to stačilo.

Z Číny do Evropy

Nejvíc meruňkových sadů u nás najdeme na jižní Moravě, kde jsou optimální podmínky. Meruňka chce teplo a slunce, nesvědčí jí chladný vítr a osudné pro ni jsou mrazy. Jako letos. Coby kulturní ovocnou dřevinu ji pěstovali už 2000 let před naším letopočtem v Číně, do našich krajů se dostala přes Arménii, Středomoří, Štýrsko a Rakousy někdy ve 14. století. Arménský původ obsahuje její latinský název Armenica, z něhož pochází i české meruňka. Všechny u nás pěstované odrůdy vznikly z meruňky obecné, nejrozšířenější je odrůda Velkopavlovická, ta je právě na jarní mrazy velmi citlivá. I proto se v poslední době sadaři zkoušejí prosadit s novými, odolnějšími odrůdami, třeba Karola, Bergeron, Goldrich, Hargrand nebo Maďarská.

Každopádně choulostivé meruňky letos dostaly na frak – pokud se jich u nás loni sklidilo nějakých 190 tisíc tun, letos by to mělo být podle odhadů o padesát tisíc tun méně. To jsou ale jen hrubé obecné odhady, v praxi to může vypadat tak, že někde meruněk bude prostě jen trochu méně, ale jinde nebudou žádné. Kromě toho, že leckterý sadař zažije zásadní profesní krizi a bude řešit, jestli se svého kusu půdy s ovocnými stromy raději nezbavit, přicházíme o ovoce, které na kvalitativním žebříčku patří k těm nejhodnotnějším.

Můžeme to ilustrovat na faktu, že se obyvatelé pohoří Karákóram v Pákistánu dožívají průměrně o deset let více než Středoevropané, což bývá vysvětlováno právě vysokou konzumací meruněk. Tyto plody totiž omlazují, respektive mají schopnost prodloužit věk. Základem je vysoký podíl beta-karotenu, který je prekurzorem (výchozí látkou) vitamínu A; netřeba se ale zaseknout na technických detailech, postačí nám konstatování, že šest meruněk pokryje doporučenou denní dávku provitamínu A, který spolu s vitamínem C zásadně ovlivňuje imunitu. Pak tu máme niacin, jenž je dobrý na nervy, kyselinu listovou pro lepší krvetvorbu a růst buněk, vitamín B5 na vitalitu a odbourávání tuků. A také dost mědi a kobaltu, což právě v kombinaci s kyselinou listovou ocení rodiče chudokrevných dětí. V meruňce je schovaných na dvě stovky účinných látek, z hlediska výživových a biologických hodnot je to nesmírně cenné ovoce. I kdyby mělo jít jen o to, že dokáže zlepšit náladu, schopnost soustředění a odbourat únavu.

Tohle všechno by ale bylo k ničemu, kdyby meruňky skvěle nechutnaly. Někdo rád ty měkké, sytě sladké, jiný si potrpí na pevnější plody. Kromě tradičních úprav do koláčů a sladkých knedlíků si výborně rozumějí s masem, ideálně vepřovým a jehněčím. Výborné jsou jen tak na sucho ogrilované do letních salátů, stačí k nim pak přidat třeba sýr Feta nebo mozzarellu, mandle či ořechy. Meruňka je v kuchyni nesmírně flexibilní. A to ještě nebyla řeč o jejím tekutém stavu. Zkrátka až se zase jako letos neurodí, ať už kvůli mrazu, krupobití, nebo plísním, budete vědět, že je to opravdu špatná zpráva. Bez meruněk by bylo na světě o mnoho hůř.



reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější