Jídlo budoucnosti: Brouci nebo larvy možná jednou zaplní samoobsluhy | Reflex.cz
nahoru

Jídlo budoucnosti: Brouci nebo larvy možná jednou zaplní samoobsluhy

Darina Křivánková2. července 2016 • 08:00
Jídlo budoucnosti: Brouci nebo larvy možná jednou zaplní samoobsluhy
Červi chutnají jako celozrnný chléb, řada hmyzu se zase chutí blíží například krevetám
• foto: 
ČTK

Přiznávám, že mě to nikdy nelákalo. Na různých food festivalech jsem se broukům vyhýbala a nepořídila si selfie, jak strkám do pusy smaženého červa. Až když jsem si vymyslela, že by součástí „grilovací story“ pro přílohu Reflexu Excellent měl být i hmyz, podlehla jsem. Snědla jsem švába. A žiju!

Ano, snědla jsem několik švábů a štíra. Ten den byl na menu ještě hovězí burger s extra dávkou proteinů v podobě červů, ty už jsem ale vynechala. Vyhodnotila jsem to tak, že švábi a štír na uhájení profesní cti bohatě stačí. Navíc nebyli špatní. Měla bych jen jednu podstatnou připomínku: ty porce jsou opravdu nestoudně malé. Na druhou stranu, na zasycení a dodání potřebných živin by člověku mělo postačit jen pár hmyzích kousků. Tak to alespoň tvrdil šéfkuchař Milan Václavík, jenž nám broučí menu připravil.

Trochu jako kreveta

A jaké to bylo? Vlastně vůbec ne špatné. Ze smaženého švába se jí pouze měkké tělíčko, je tedy třeba odtrhnout hlavu, s ní jdou obvykle i nohy, a ze schránky vytáhnout měkký šedavý obsah. Taková malá krevetka. A Milan mi dává za pravdu, jistá – nejen – chuťová příbuznost s mořskými plody tu je. Pokud jste na ně alergičtí, neměli byste se pouštět ani do hmyzu. Já alergická nejsem, takže si dávám i toho štíra. Rozloupnout klepítka, vytáhnout kousíček masa… Mouční červi prý chutí připomínají celozrnný chléb, vajíčka klešťanek zase kaviár, mravenci nebo termiti chutnají po oříšcích, housenky šedavek jsou jako syrová kukuřice a housenky soumračníků zase jako škvarky. Ostatně, když hodíte švába do rozpáleného oleje, nafoukne se stejně jako vepřová kůže.

Otázka, zda jíst, či nejíst hmyz, se týká především kulturní tradice. Zatímco jinde na světě lidé nepozřou krávu či vepře, my nejíme hmyz, protože se nám ekluje (a psy a kočky, protože k nim máme opačný vztah). V jistých částech světa je ale konzumace hmyzu docela běžná. V Mexiku je hmyz na třetí příčce hned za hovězím a fazolemi. V některých afrických a asijských zemích jde o poměrně běžnou potravinu, je to otázka chudoby, v Japonsku je hmyz zase delikatesou pro fajnšmekry. Podle určitých scénářů může nastat doba, kdy bude konzumace hmyzu běžná i v našich končinách. Vzpomeňte si na animovaný film Wall-I. Kdo jediný přežil na zdevastované Zemi a stal se kamarádem zapomenutého robota? Šváb. Hmyz má minimální potřeby a maximální schopnost přežít. Je tedy možné, že až se nebudou mít kde pást krávy, vzniknou hmyzí farmy a budeme si kupovat denní příděl pěti švábů.

Ale nemusí to být zas takové sci-fi. Využitím hmyzu jako potravy se zabývá věda zvaná entomofágie. U nás se jí věnuje například Marie Borkovcová, propagátorka konzumace hmyzu a autorka knihy Hmyz na talíři. Hmyz je dobré jíst například proto, že má velmi vysoký obsah bílkovin, někdy až 80 procent. Obsah tuku u různých druhů se velmi liší – tučný hmyz ocení obyvatelé rozvojových zemí, ten přirozeně nízkotučný zase přežraný západní svět. Řadu hmyzu je možné konzumovat beze zbytku. A pak je tu ona vysoká reprodukční schopnost brouků… Prostě samé výhody.

Podle webu Hmyz na talíři se brouci a larvy běžně jedí ve více než stovce zemí. Zatím známe asi 1400 druhů jedlého hmyzu, ale s ohledem na to, že existuje asi 400 miliónů hmyzích druhů, není to rozhodně konečné číslo. Nejčastěji se konzumují ty druhy, které žijí v početných skupinách a snadno je pochytáte, třeba sarančata. Údajně mylná je představa, že hmyz je špinavý a přenáší různé nemoci. „Ve svém exoskeletu totiž vyrábí antibiotické látky, které nedovolují přítomnost člověku nebezpečných mikroorganismů,“ píše se na www.hmyznataliri.cz. Navíc se hmyz většinou tepelně upravuje, zasyrova se konzumují jen vybrané exotické druhy. Jestli chcete tenhle adrenalin zažít, sledujte programy food festivalů. Pravidelné hmyzí degustace také pořádá brněnská restaurace Klub cestovatelů.

Recept: Chroustová polévka

V Československu vyšlo v roce 1928 již páté, přepracované vydání Nejnovější ilustrované Kuchařské knihy od Luisy Ondráčkové, kde najdeme recept na chroustovou polévku pro šest osob.

1/4 kg chroustů ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmínu, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany.


Klíčová slova:
jídlohmyzlarvachroust


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější