Co jedl Ježíš s apoštoly o poslední večeři | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co jedl Ježíš s apoštoly o poslední večeři

Darina Křivánková21. března 2016 • 07:00
Co jedl Ježíš s apoštoly o poslední večeři
Kdyby měl Ježíš instagramový účet, byli bychom mnohem moudřejší
• foto: 
foto profimedia.cz

Když už se v poslední době spousta lidí stále silněji dovolává křesťanské tradice, pojďme se na ni mrknout. Třeba v souvislosti s blížícím se velikonočním svátkem, který má být oslavou Ježíšova zmrtvýchvstání. Tomu předcházelo ukřižování, ukřižování zrada a zradě poslední večeře. Co si to tehdy vlastně Ježíš s apoštoly dával dobrého?

reklama

Jisti si nemůžeme být prakticky ničím. Už proto, že sami apoštolové, tedy aktéři hostiny, se neshodnou. Evangelia se v záznamu událostí rozcházejí, a pokud se nerozcházejí, jsou značně nejasná a nabízejí různé interpretace. Z těch pak čerpali doboví umělci, kteří večeři Páně v různých epochách zachycovali na plátnech a freskách. Poslední večeře je ikonickým výjevem, pravděpodobně jedním z nejčastějších ve výtvarném umění. A pak že je fotografování jídla manýrou posledních let! Ano, i Kristus jedl, sice střídmě, ale jedl.

Chleba, víno a co ještě

Všichni se shodnou pouze na dvou věcech: chlebu a víně. Na těchto potravinách je ostatně založeno svaté přijímání, kdy se během mše podává hostie coby posvěcený chléb (Kristovo tělo) a kněz pije víno (Kristovu krev). Většina věhlasných i zapomenutých malířů pojala tuto večeři minimalisticky, leckdo nabídl všem zúčastněným pouze jeden chleba, takže je to tak trochu posezení u „snědeného krámu“, jiný ozdobil stoly množstvím bochníků a bochníčků. Jenže Ježíš s největší pravděpodobností příslovečně lámal nekvašený chléb, tedy macesy, jež vzhledem připomínají spíš kousek papundeklu než nadýchaný bochníček. Většina odborníků se přiklání k tomu, že se večeře odehrála v rámci židovského svátku Pesach, jemuž se také říká Svátek nekvašených chlebů. Uctívá se jím událost, kdy Mojžíš vyvedl svůj lid z egyptského zajetí. Měli tehdy dost naspěch, takže chléb nestačil vykynout.

Pro Pesach je také velmi podstatný beránek, na pesachovém stole z něj obvykle dnes bývá už jen kost jako symbolická připomínka jeho obětování: čtyři dny před započetím exodu z Egypta každá židovská rodina označila dveře svého domu beránčí krví. Díky tomuhle znamení mohl Hospodin tyto domácnosti uchránit, zatímco v těch ostatních se děly strašné věci. Když už byli beránci obětováni, byli také následujícího dne upečeni a snědeni. Křesťanství si z „židovských Velikonoc“ motiv beránka vypůjčilo, na svátečních stolech se objevuje jako sladké pečivo, ale býval i součástí velikonoční nádivky, jíž se říká hlavička. Dříve se do ní totiž obíralo maso z jehněčích hlav.

Pečené jehně v míse figuruje na řadě vyobrazení večeře Páně, ale možná ještě častěji na stole uvidíme rybu. Působí to poněkud zmatek. Ryba se obvykle podávala v pátek, večer před šabatem, což nám časově nevychází, protože v pátek už byl Ježíš ukřižován a poslední večeře se měla odehrát den předtím. Možná jsou ale ryby na stole prostě jen proto, že leckterý z apoštolů byl rybář, nebo proto, že malíři obšťastnili hodující těmi dobrotami, které sami jedli a v dané době a v daném kraji byly obvyklé – najdeme tu langusty, nejrůznější ovoce, ale i pečené sele! Třeba Leonardo da Vinci, jehož vyobrazení posledního hodování je v podstatě vizuální definicí téhle události, dal do placu kromě vína a bochníků chleba rybu podobnou úhoři a něco jako pomeranče. Otázkou je, co by si Ježíš dopřál, kdyby věděl, že jí naposledy. Nejspíš by se zachoval jako asketa a šel do toho nalačno. Ale to ví jen Bůh.

Recept: Skvělá jehněčí pečeně

Buďte o Velikonocích styloví a obětujte beránka. Výrazné maso si žádá výrazné dochucení. Jehněčí, česnek a rozmarýn – to je ideální ­kombinace.

Kupte jehněčí kýtu, ideálně vykostěnou a o váze 1,5 kg. Zbavte ji větších kusů tuku. Nadrťte šest až osm stroužků česneku, nasekejte šest snítek rozmarýnu, přidejte poctivou špetku maldonské soli (vločková sůl, která pochází z pobřeží britského Essexu; pozn. red.) a v hmoždíři vše utřete na pastu. Rozkrojte citrón a maso jím potřete ze všech stran, pak do něj vetřete pastu a provázkem ho svažte do původního tvaru. Dejte do pekáče a podlijte malým množstvím vody, můžete přidat i rozkrojenou, neoloupanou palici česneku a pár snítek rozmarýnu. Pečte v troubě vyhřáté na 220 °C asi 70 minut, maso by mělo zůstat uvnitř růžové. Před podáváním ho nechte chvíli vydechnout, aby šťáva zůstala uvnitř.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama