nahoru

Co jedl Ježíš s apoštoly o poslední večeři

Darina Křivánková21. března 2016 • 07:00
Kdyby měl Ježíš instagramový účet, byli bychom mnohem moudřejší
Kdyby měl Ježíš instagramový účet, byli bychom mnohem moudřejší
• foto: 
foto profimedia.cz

Když už se v poslední době spousta lidí stále silněji dovolává křesťanské tradice, pojďme se na ni mrknout. Třeba v souvislosti s blížícím se velikonočním svátkem, který má být oslavou Ježíšova zmrtvýchvstání. Tomu předcházelo ukřižování, ukřižování zrada a zradě poslední večeře. Co si to tehdy vlastně Ježíš s apoštoly dával dobrého?

Jisti si nemůžeme být prakticky ničím. Už proto, že sami apoštolové, tedy aktéři hostiny, se neshodnou. Evangelia se v záznamu událostí rozcházejí, a pokud se nerozcházejí, jsou značně nejasná a nabízejí různé interpretace. Z těch pak čerpali doboví umělci, kteří večeři Páně v různých epochách zachycovali na plátnech a freskách. Poslední večeře je ikonickým výjevem, pravděpodobně jedním z nejčastějších ve výtvarném umění. A pak že je fotografování jídla manýrou posledních let! Ano, i Kristus jedl, sice střídmě, ale jedl.

Chleba, víno a co ještě

Všichni se shodnou pouze na dvou věcech: chlebu a víně. Na těchto potravinách je ostatně založeno svaté přijímání, kdy se během mše podává hostie coby posvěcený chléb (Kristovo tělo) a kněz pije víno (Kristovu krev). Většina věhlasných i zapomenutých malířů pojala tuto večeři minimalisticky, leckdo nabídl všem zúčastněným pouze jeden chleba, takže je to tak trochu posezení u „snědeného krámu“, jiný ozdobil stoly množstvím bochníků a bochníčků. Jenže Ježíš s největší pravděpodobností příslovečně lámal nekvašený chléb, tedy macesy, jež vzhledem připomínají spíš kousek papundeklu než nadýchaný bochníček. Většina odborníků se přiklání k tomu, že se večeře odehrála v rámci židovského svátku Pesach, jemuž se také říká Svátek nekvašených chlebů. Uctívá se jím událost, kdy Mojžíš vyvedl svůj lid z egyptského zajetí. Měli tehdy dost naspěch, takže chléb nestačil vykynout.

Pro Pesach je také velmi podstatný beránek, na pesachovém stole z něj obvykle dnes bývá už jen kost jako symbolická připomínka jeho obětování: čtyři dny před započetím exodu z Egypta každá židovská rodina označila dveře svého domu beránčí krví. Díky tomuhle znamení mohl Hospodin tyto domácnosti uchránit, zatímco v těch ostatních se děly strašné věci. Když už byli beránci obětováni, byli také následujícího dne upečeni a snědeni. Křesťanství si z „židovských Velikonoc“ motiv beránka vypůjčilo, na svátečních stolech se objevuje jako sladké pečivo, ale býval i součástí velikonoční nádivky, jíž se říká hlavička. Dříve se do ní totiž obíralo maso z jehněčích hlav.

Pečené jehně v míse figuruje na řadě vyobrazení večeře Páně, ale možná ještě častěji na stole uvidíme rybu. Působí to poněkud zmatek. Ryba se obvykle podávala v pátek, večer před šabatem, což nám časově nevychází, protože v pátek už byl Ježíš ukřižován a poslední večeře se měla odehrát den předtím. Možná jsou ale ryby na stole prostě jen proto, že leckterý z apoštolů byl rybář, nebo proto, že malíři obšťastnili hodující těmi dobrotami, které sami jedli a v dané době a v daném kraji byly obvyklé – najdeme tu langusty, nejrůznější ovoce, ale i pečené sele! Třeba Leonardo da Vinci, jehož vyobrazení posledního hodování je v podstatě vizuální definicí téhle události, dal do placu kromě vína a bochníků chleba rybu podobnou úhoři a něco jako pomeranče. Otázkou je, co by si Ježíš dopřál, kdyby věděl, že jí naposledy. Nejspíš by se zachoval jako asketa a šel do toho nalačno. Ale to ví jen Bůh.

Recept: Skvělá jehněčí pečeně

Buďte o Velikonocích styloví a obětujte beránka. Výrazné maso si žádá výrazné dochucení. Jehněčí, česnek a rozmarýn – to je ideální ­kombinace.

Kupte jehněčí kýtu, ideálně vykostěnou a o váze 1,5 kg. Zbavte ji větších kusů tuku. Nadrťte šest až osm stroužků česneku, nasekejte šest snítek rozmarýnu, přidejte poctivou špetku maldonské soli (vločková sůl, která pochází z pobřeží britského Essexu; pozn. red.) a v hmoždíři vše utřete na pastu. Rozkrojte citrón a maso jím potřete ze všech stran, pak do něj vetřete pastu a provázkem ho svažte do původního tvaru. Dejte do pekáče a podlijte malým množstvím vody, můžete přidat i rozkrojenou, neoloupanou palici česneku a pár snítek rozmarýnu. Pečte v troubě vyhřáté na 220 °C asi 70 minut, maso by mělo zůstat uvnitř růžové. Před podáváním ho nechte chvíli vydechnout, aby šťáva zůstala uvnitř.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,060
21,900
29,570
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře