Kuchařka pod stromeček: Za co stojí utratit před Vánoci v knihkupectví? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kuchařka pod stromeček: Za co stojí utratit před Vánoci v knihkupectví?

Darina Křivánková12. prosince 2015 • 08:00
Kuchařka pod stromeček: Za co stojí utratit před Vánoci v knihkupectví?
Jana Florentýna Zatloukalová – její Kuchařka pro dceru má už páté vydání. Takhle vypadá žijící klasik.
• foto: 
Archív

Udělala jsem si poměrně důkladný průzkum, jaké kuchařky nabízejí naše knihkupectví. A položila si jasnou otázku: co bych s čistým svědomím koupila kamarádce. Zaměřila jsem se na původní českou tvorbu, abych nepoměřovala hrušky s jablky, a vyšla mi z toho jasná trojice, respektive čtveřice knih: Kuchařka pro dceru, Recepty z farmářského trhu I a II a Kuchařka z ostrova Sardinie.

reklama

Můžete samozřejmě sáhnout po Pohlreichovi, každý ho přece zná. A právě proto po něm nesáhnu, demonstrovala bych nedostatek invence. Když se rozhoduji, kterou kuchařku koupím, beru do hry několik kritérií. Především to musí být pěkná kniha: smysluplný formát, přehledná, leč nápaditá grafika, čitelný, ale nikoli nudný font, dobře zvolený papír. Zalistuji a vyhodnotím téma: chci bezlepkovou kuchařku, další knihu o pečení dortů nebo koláčů s drobenkou? Má-li téma i nějaký koncept, tedy smysluplné uchopení, jsou to body navíc.

Pak přijdou na řadu fotografie. Málokterý obor udělal za poslední dobu takový pokrok jako focení jídla. Zapomeňte na jásavé barvy a gigantická kuřata vyskakující ze stránek. Dobrá kuchařka by měla mít svůj vizuální styl – je jedno, jestli autor vsadil na opulentní fotky se spoustou dekoru, nebo na minimalistické záběry s jídlem v hlavní roli, podstatné je, abyste na jídlo na fotce dostali chuť.

A pak se začtu. Tady přichází největší kámen úrazu: málokdo si uvědomuje, že i kuchařka je kniha a měla by mít jistou jazykovou úroveň. Ona i Magdalena Dobromila byla zdatnou spisovatelkou a na jejích kuchařkách to bylo znát. Kdo neumí jazykově logicky postavit větu, neumí ani napsat recept. A když ho napíše, tak blbě. Nepotřebuju se dozvědět všechny detaily z autorčina intimního života, ale kniha s osobním vkladem má duši a bude vás víc bavit.

Florentýna, Hana, Karolina

A teď k vítězným kuchařkám. Mají společných pár věcí: jejich autorkami jsou ženy, kuchařské amatérky, ty napíšou recept líp než šéfkuchař, pro kterého je spousta kroků samozřejmých a rutinních. A kromě receptů napíšou líp i všechno ostatní. Navíc si autorky knihy vydaly samy aneb když chceš něco udělat důsledně, musíš si to udělat sám. Literárně nejdůkladnější je Jana Florentýna Zatloukalová. Její Kuchařka pro dceru vyšla letos před Vánoci už popáté (to již můžeme mluvit o klasice), tentokrát s novými fotkami i grafikou; jasně, ty osm let staré už by neobstály. Florentýna je velmi důkladná, vysvětlí, naučí, povede vás za ruku, a ještě pohladí za odměnu. I když je její kniha určena primárně začátečníkům, nepodceňujte ji: naučí vás o vaření přemýšlet, což považuji za největší přínos.

Hana Michopulu ve dvoudílné kuchařce Recepty z farmářského trhu sází na stručnost a výstižnost. Jejím motem jsou „recepty s přidanou hodnotou“ – musí mít nápad, usnadnit práci, překvapit. Daří se to. A pak je tu Karolina Konečná a její Kuchařka z ostrova Sardinie. Ta je velkorysá a krásná a také dost osobní. Má to svou logiku: Karolina se od dětství učila italsky, pak si zamilovala Sardinii, a když už tam byla asi posté a mnohokrát ochutnala všechna zdejší jídla, napsala o tom knihu. S lehkostí, espritem a pečlivě vypravenou.

Kromě toho, že jsem vybrala krásné knihy, tak podle nich také spolehlivě uvaříte, což se o všech kuchařkách říct nedá.

RECEPT: Zelenina z plechu podle Florentýny

Tohle je recept Jany Florentýny Zatloukalové z Kuchařky pro dceru s výrazně zkráceným úvodním slovem. … Celý postup vám ukážu na pórku, ale nenechte se omezit jen touto zeleninou. Fantastická je pečená cuketa, paprika, lilek, dýně, cibule, brokolice i květák. Nemusíte se bát ani kombinací různých druhů zeleniny, zato si dejte pozor na rajčata a houby. Obojí pouští tolik tekutiny, že v podstatě znemožní proces zezlátnutí. Spíš než k pečení vedou k dušení.

Na 4 porce: 4 středně velké pórky, 2 lžíce olivového oleje, ½ lžičky soli

Nastavte troubu na 220 °C. Zelenou část pórků odřízněte v místech, kde se začíná nejsvrchnější list oddělovat od zbytku. Na druhém konci odřízněte kořínky i s půlcentimetrovou bílou částí pórku. Pórky umyjte pod studenou tekoucí vodou a pak každý nakrájejte na tři až čtyři špalíčky. Kousky pórku nasypte do menšího pekáčku, měly by se do něj těsně vejít v jedné vrstvě. Zalijte je olivovým olejem, zasypte solí a promíchejte, aby se ze všech stran obalily. Pekáček vložte do vyhřáté trouby a pečte přibližně 20 minut nebo dokud zelenina nezačne místy hnědnout. Větší pórky budou pravděpodobně potřebovat péct o něco déle. Po deseti minutách pečení pórky promíchejte, aby se alespoň částečně otočily spodní stranou nahoru. Podávejte horké.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama