Jak vypadají fešácké severské kriminály a proč fungují lépe | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jak vypadají fešácké severské kriminály a proč fungují lépe

Daniel Deyl30. září 2013 • 17:00
Jak vypadají fešácké severské kriminály a proč fungují lépe
Helsinki věznice
• foto: 
profimedia.cz

Chcete si vydělat a ušetřit na činži, poznat nové lidi, získat bezplatnou státní pomoc při studiu dle vlastní volby, případně s hledáním pracovního místa? Žádný problém - stačí se nechat zavřít ve Skandinávii. Ale pozor, má to háček.

reklama

"Je tohle tady to vězení?" zeptala se jinak průměrně svéprávná Američanka během netradičního zájezdu po skandinávských věznicích. Odpověď je zde méně důležitá otázka sama, jež znamenitě vystihuje jeden z nejnápadnějších rozdílů mezi zeměmi na obou březích Atlantiku, konkrétně mezi Spojenými státy a skandinávskými zeměmi.

"Když se někdo musí zeptat, jestli právě je ve vězení, nebo ne, je to ještě vůbec vězení?" ptal se v reakci na výše uvedenou otázku organizátor turné Doran Larson, profesor angličtiny a tvůrčího psaní z Bostonské univerzity. Expertem na vězeňské poměry se stal napůl omylem. V roce 2006 začal vést kurzy psaní ve vězení v newyorské Attice; aby lépe pochopil studijní problémy svých studentů, začal se zajímat o prostředí, v němž se pohybují. Začal srovnávat poměry ve věznicích různých koutů světa a dospěl k zajímavému zjištění: model "zavřeme ho, až zčerná", praktikovaný v USA, je nejen sporný z hlediska humanitárního, nýbrž i méně účinný než systémy podstatně méně drastické.

Českému čtenáři to může být užitečné srovnání, i když třeba zrovna nesedí na Mírově. To proto, že model fungování místní spravedlnosti v Česku od roku 1989 čerpá různou měrou inspiraci z různých systémů, ten americký nevyjímaje. Třeba postup "třikrát a dost" nebo požadavek tvrdých postihů za nenásilné drogové prohřešky mají svůj původ právě v zámoří.

Pomiňme nyní skutečnost, že pojem "zavřít, až zčerná" je v USA často naplněn již na začátku, protože černoši tvoří 80 procent vězeňské populace (ačkoli celkově jich je jen něco přes 12 procent obyvatelstva). Larson se nezabývá širším problémem fungování justice, nýbrž právě poměry ve věznicích samotných.

Proto se rozjel do Skandinávie, což byla logická volba. Nešlo tolik o to, že jeho rodiče pocházejí ze Švédska, jako o skutečnost, že tamní justice a vězeňství mají výbornou pověst. Tamní poměry jej fascinovaly a rozhodl se, že tam bude pořádat z Ameriky zájezdy - nikoli pro profesionály z oboru, nýbrž pro běžné civilisty.

Věznice s grilováním

Otázka z úvodu článku padla během jednoho takového zájezdu na finském ostrově Suomenlinna, kde už od roku 1971 funguje takzvaná otevřená věznice. Znamená to, že jejích 95 nucených obyvatel denně odjíždí každé ráno na pevninu, aby tam pracovali nebo studovali. Jejich cely vypadají zhruba jako univerzitní koleje: televize s plochou obrazovkou, hi-fi věže a ledničky jsou součástí výbavy.

Na dvoře věznice je prostor pro grilování, jídelna, v níž vězni dostávají stejné jídlo jako dozorci (mimochodem, ti se po věznici pohybují neozbrojeni). Stejně jako všude jinde ve Skandinávii tam vězni chodí ve vlastním oblečení. Mají dovoleno navštěvovat rodiny; v takovém případě, pravda, dostávají elektronický náramek, jenž monitoruje jejich pohyb.

Jak je to možné? Zaprvé, píše Larson v knize Čtvrté město: Eseje z amerického vězení, ne každé skandinávské vězení funguje na výše popsaném principu otevřenosti. V těchto věznicích obvykle vězni tráví až poslední měsíce - či léta - svého trestu. Ne každý odsouzený má to štěstí, že se stane jeho součástí. (Takový Anders Breivik se do zařízení podobného Suomenlinně patrně nikdy nepodívá.) Poměr vězeňské populace v uzavřených a otevřených věznicích nicméně je zhruba 1,5:1.

Kolik má být vězňů?

Teď stojí za to chvíli počítat. Například Švédsko má dnes přibližně 7000 vězňů. Zhruba 2800 jich tedy přebývá ve výše popsaných fešáckých poměrech, zatímco 4200 je ve vězení klasického typu. To je necelá třetina počtu obyvatel proslulé newyorské věznice na Rikers Island. (Mimochodem, když je řeč o číslech: Švédů je necelých deset milionů, o pár set tisíc méně než Čechů - v našich věznice ovšem přebývá plus minus 23 tisíc vězňů. To je velmi podobné statistice právě z New Yorku: při necelých 20 milionech obyvatel tento stát drží pod zámkem 55 tisíc lidí.

Zadruhé, zjistil Larson, účinný systém je takový, který nedává úmysl trestat na odiv. Čím méně je na vězni vidět, že je vězeň, tím větší je šance, že se po propuštění nebude vracet jako recidivista.

To přivádí řeč na základní rozdíl, jenž formuluje vztah společnosti k vězení. Zatímco ve Spojených státech (při důrazu na individualismus jeto logické) převažuje motiv trestu: způsobils bolest, zažij ji sám. Ve skandinávském pojetí je důležitější společenský pohled. Vyplatí se živit a hlídat velké množství lidí takovým způsobem, jenž v podstatě zaručuje, že kdo se jednou do vězení dostal, bude se do něho pořád vracet?

S tím souvisí třetí Larsonův poznatek, možná ze všech nejdůležitější. Logická reakce každého vězně na pobyt v otevřeně nepřátelském prostředí je nepřijmout vlastní vinu a naopak vinit z veškeré nepravosti systém. "Když je zjevné, že úřady - od policie přes soud až po vězeňskou správu - udělaly všechno pro co nejsmírnější řešení, je daleko těžší utéct vlastní vině," říká Larson.

Vezeňská populace podle zemí (počet vězňů ve výkonu trestu či ve vazbě na 100 000 obyvatel v roce 2012)
1 Spojené státy 716
2 St. Kitts and Nevis 714
3 Seychelly 709
4 Panenské ostrovy(USA) 539
5 Kuba 510
6 Rwanda 492
7 Anguilla (Británie) 487
8 Rusko 477
9 Belize 476
10 Panenské ostrovy (Británie) 460
 ----------------------
26 Litva 329
39 Írán 284
46 Brazílie 274
64 Izrael 223
65 Česká republika 221
66 Polsko 218
78 Slovensko 188
83 Turecko 173
98 Bulharsko 151
104 Španělsko 147
135 Kanada 114
139 Irák 110
147 Francie 102
150 Rakousko 98

 

 

Daniel Deyl


Klíčová slova: vězeníinfoxinfo xkriminálSkandinávie



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama