Nový objev: Na Marsu je množství vody. Usídlí se tu lidé? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Nový objev: Na Marsu je množství vody. Usídlí se tu lidé?

STANISLAV DRAHNÝ27. září 2013 • 08:00
Nový objev: Na Marsu je množství vody. Usídlí se tu lidé?
Mars
• foto: 
profimedia.cz

Americká sonda Curiosity objevila, že půda na Marsu obsahuje značné množství vody. Pokud se tedy někdy v budoucnu lidé na rudou planetu vypraví, budou mít k dispozici dostatek této životodárné tekutiny.

reklama

Objev vody na Marsu vyplývá z analýzy vzorků, které sonda odebrala a zahřála na vysokou teplotu. Plyny, které se při tom vypařily, analyzovala. Podle překvapených (a nadšených! ) vědců, kteří o výzkumu informovali v nejnovějším čísle prestižního časopisu Science, obsahuje marsovská zemina až dvě procenta vody, což znamená, že z kubického metru půdy lze získat 20 litrů čisté vody.

Objev zlepšuje lidské šance na možné osídlení Marsu, jak o tom mluví vědci a fantastové již několik desetiletí. Významným zastáncem této myšlenky je například profesor Stephen Hawking. Obává se totiž, že životu na Zemi hrozí riziko vyhlazení nějakou – nejspíše lidmi způsobenou – katastrofou, jako je náhlá jaderná válka, únik geneticky modifikovaného viru, nebo jiné nebezpečí. „Myslím, že lidská rasa nemá žádnou budoucnost, když nebude kolonizovat vesmír. Věřím, že nakonec vytvoříme soběstačné kolonie na Marsu a dalších objektech v celé sluneční soustavě, i když asi ne do 100 let,“ řekl slavný vědec. Podle serveru huffingtonpost.com varoval i před přílišným optimizmem ohledně možného setkání s inteligentními mimozemšťany. Jejich návštěva by pro nás prý mohla mít podobné následky jako příchod Evropanů pro americké indiány.

Cesta bez návratu

Před tím, než se lidé skutečně vydají na Mars budou muset ještě odstranit řadu překážek. Například by to chtělo mít k dispozici silnější motory, který by zkrátily mnohaměsíční cestu mezi planetami a také dokázaly přemístit větší množství potřebného materiálu a nástrojů. Problémem je i záření, které může posádku lodi během cesty na Mars a zase zpět, vážně zdravotně poškodit.

Existuje proto myšlenka pouze jednosměrné cesty na Mars. Kolonisté by se vším vybavením odletěli bez možnosti návratu. Umožnilo by jim to vzít si sebou větší počet věcí nutných pro přežití. Při zběžném průzkumu se kupodivu na takovou akci přihlásil velký počet zájemců. Vypadá to úplně šíleně, ale lidé se na takové cesty bez návratu vydávali v minulosti docela často. Jak jinak by před tisíciletími došli do Austrálie, nebo osídlili ztracené ostrovy Oceánie. Ostatně jeden takový případ máme i z (relativně) nedávné historie. Když Angličané počátkem 17. století osídlovali Severní Ameriku, kolonisté také moc nepočítali, že se někdy do Evropy vrátí. Navíc věděli, že v prvních letech nedosáhnou soběstačnosti a budou odkázáni na zásobování z mateřské země. Pokud loď se zbožím nedorazila včas, trpěli krutým hladem a nedostatkem. Zrovna nedávno se objevila studie dokazující, že dívka, která zemřela v zimě roku 1609/1610 v Jamestownu, byla snědena ostatními kolonisty.

Čekají na nás marťani?

Ale zpět k cestě na Mars. Je docela možné – a nový výzkum sondy Curiosity tomu také nasvědčuje – že planeta nemusí být tak nehostinná, jak na první pohled vypadá. Hustá atmosféra a také dostatek vody tu už jednou pravděpodobně byly. Možná se zde rozlévalo i veliké moře pokrývající značnou část planety. Na Marsu ovšem ideální životní podmínky trvaly mnohem kratší dobu než na Zemi. Voda i ovzduší se tu před zhruba čtyřmi miliardami let vypařily a planeta se ochladila. Zdejší atmosféra je dnes proti té naší doslova řiďounká. Natolik, že neuchrání povrch planety před velkými výkyvy teplot a krutým chladem.

Pokud by lidstvo chtělo Mars opravdu kolonizovat, musela by se planeta nejdříve změnit tak, aby byla pro pozemský život vhodnější. Tomuto procesu se říká terraformace (zformování do podoby Země) a vědci o něm už skutečně uvažují. Jde o to obnovit atmosféru, planetu oteplit a využít zdejší podzemní zásoby vody. Takový proces by trval stovky let a stál by neuvěřitelné peníze. Samozřejmě i odměna za tuto investici by byla obrovská: celá nová Země.

A jak to provést?

Uvažuje se o umístění velkých zrcadel na oběžné dráze, která by zesilovala účinky slunečního záření. Zároveň by musely být na planetu vysazeny organismy produkující skleníkové plyny. Kolonizace Marsu tedy přináší mnohé výzvy pro technické snílky i seriozní vědce.

Jen je třeba pamatovat na určité riziko: Pokud byl na rudé planetě život, nějaké jednoduché organismy hluboko v zemi mohly přežít do dnešních dní. Měli bychom potom právo tamní „přírodu“ zničit? Protože pokud by na planetě přistáli lidé, je prakticky jisté, že by s sebou přivezli i pozemské bakterie. A nakonec je tu ještě jedna možnost. Vlastně mnohem horší. Co kdyby se ukázalo, že marťanské organismy jsou přizpůsobivější než my. Že jim naše těla chutnají mnohem lépe než původní potrava? To pak zaplať pánbůh za ty jednosměrné lety.

Mars – nová Země

Mars, čtvrtá planeta sluneční soustavy je menší než Země, jeho povrch je zhruba čtvrtinový. Marťanský rok trvá 687 dní. Den je jen o něco delší než pozemský (cca 24 hodin a 40 minut). Načervenalý povrch planety způsobují zoxidované horniny. Okolo Marsu krouží dva nevelké měsíce: Phobos a Deimos.



Klíčová slova: Marsvodaživotinfo xinfox



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama