Chamtiví nigerijští podvodníci doběhli chamtivé americké právníky | Reflex.cz
reklama
nahoru

Chamtiví nigerijští podvodníci doběhli chamtivé americké právníky

Daniel Deyl16. září 2013 • 12:00
Chamtiví nigerijští podvodníci doběhli chamtivé americké právníky
Nigérie
• foto: 
Profimedia.cz

Propracovaný podvodnický systém z Afriky připravil právní firmy ve Spojených státech o více než půl miliardy korun. Právníci se chtějí zahojit na bankách.

reklama

Nemá z takových věcí mít člověk ani ždibec radosti: když jedna parta lidí druhou partu podvede, je to normální zločin a držet mu palce je známkou pokleslého nihilismu, škodlivého stejně jako zločin sám. A přece má autor těchto řádek důtklivý pocit, že sám na sobě pozoruje neklamné známky škodolibého zadostiučinění. Je to emoce bezděčná, asi jako kdybyste se dočetli, že revizor od MHD dostal pokutu za špatné parkování. Revizor nedělá nic špatného, naopak, jeho práce je navýsost užitečná - ale, ruku na srdce... I vydává se autor všanc čtenáři, aby posoudil, jestli je taková emoce v níže popsaném případě alespoň trochu ospravedlnitelná.

Ze Spojených států totiž přišla zpráva, která na první pohled vypadá jako výplod satirické "zpravodajské" organizace The Onion (zhruba americký ekvivalent proslulé české publikace Fámyzdat-Sorry). Je v ní řeč o tom, že gang nigerijských podvodníků obral asi osmdesát amerických právních firem o celkem téměř 31 milionů dolarů. Když právníci přišli na to, že je Nigerijci tahají za nos, rozhodli se zahojit se na bankách, které podvodníci ke svému účelu použili.

Asi není člověka s přístupem k internetu, který by některý z nigerijských fíglů neznal. Dostanete urgentní emailovou zprávu napsanou záměrně mizernou angličtinou od kohosi podepsaného jako Ubumbu Bongabongo či podobně exoticky. "Sem cera visokého bankéřa v Burkyni fAso. Mám na kontě sedm a půl milionu dolarů (USD 7,500,000) a musím si je převézt někam, kde budu moci žít spokojený život, k tomu potřebuju tvoji pomoc, drahý přítele," by zněl zhruba překlad. A tak dále.

Vždy to má stejný scénář, ať už jste onu pěkně kulaťoučkou sumičku vyhráli v loterii, nebo zbyla po člověku, jenž zahynul při leteckém neštěstí, nebo je pisatel obětí občanské války, nebo vám prostě nabízí obchodní spolupráci - jde o to, že máte někam poslat nějakou částku, abyste pak mohli užívat svých milionů, k nimž jste přišli jako slepí k houslím.

Aby člověk na něco takového naletěl, musí jeho touha po penězích silně převážit nad jeho IQ. Aby se něco takového mohlo stát, musí to být buď člověk ducha mimořádně mdlého, nebo musí být mimořádně hrabivý. Nigerijci to původně zkoušeli na prvně jmenované skupině, ale když zjistili, že supernaivních lidí je i na internetu konečný počet, začali se věnovat skupině druhé. A logicky narazili na právníky.

Podvodný systém bylo za tím účelem upgradovat. Zlodějna 2.0, jak by se schématu dalo říkat, byla o něco propracovanější než obvyklé "pošli mi dvě stovky, pošlu ti zpátky milion". Pisatelé předstírali, že jsou oběťmi různých neštěstí, jež se udála na půdě USA a vyžadovala civilněprávní vyrovnání; při americké zálibě ve všelikých věcech soudních to neznělo nijak neobvykle. Pisatel si stěžoval, že provinilec XY není ochoten zaplatit dlužnou sumu; a že byste byl moc laskavý, pane doktore, kdybyste z něho těch čtyři sta tisíc vyrazil. Za odměnu si můžete nechat deset procent. Přikládám kontakt na dlužníka a Bůh vám požehnej.

Právníci si buď ověřili, že řečený spor skutečně proběhl, a zjistili, oč běží; těch bylo během uplynulých dvanácti měsíců asi stovka, pokud má vyšetřování v současné době dostatek informací. Nebo - těch bylo asi osmdesát - si neověřili nic a s vidinou snadno vydělaných čtyřiceti tisíc (to je parádní nový cadillac, chápejte) dlužníka kontaktovali.

"Dlužník" byl ovšem spřažen s pisatelem; napřed se naoko trochu vykrucoval, aby divadlo působilo věrohodně, a potom poslal šek na vymáhanou částku. Falešný, pochopitelně.

Právník šek zanesl do své banky; protože je váženým občanem, banka šek při přijetí mezi všemi ostatními šeky nijak dvakrát nezkoumala. Právník odeslal třistašedesát tisíc dolarů kamsi do Hong-kongu a v náprsní kapse jej hřála tučná provize - přesně do té doby, než banka zavolala, že šek je padělek.

Právník se rozezlil a udělal, co je mu blízké: začal mávat žalobou. A protože nemohl zažalovat podvodníka, jenž už dávno zmizel v Lagosu nebo kdekoli jinde, zažaloval banku. Alespoň takhle se to stalo v případě jedné právní firmy (jméno agentury neuvádějí, patrně na její žádost) v americkém státě Minnesota. Ta podle řečeného scénáře vyplatila komusi 360 000 dolarů a posléze zažalovala svoji vlastní banku Wells Fargo, že na nepravost šeku nepřišla dřív.

A tady začíná pracovat ona škodolibost. Kdyby existoval globální seznam vážených a nevážených povolání, autor si je jist, že nigerijští finanční podvodníci by figurovali někde na jeho samotném konci. A těsně před nimi by měli být američtí právníci. (Zde je na místě připomenout známou statistiku, podle níž mají Spojené státy při necelých pěti procentech světové populace dvacet procent světových právníků a třicet procent veškerého právního byznysu planety.) A bankéři, američtí či jiní, by - alespoň podle autorova bezvýznamného soudu - měli v tom žebříčku být s právníky hlava-hlava.

Tak či onak je kouzelná představa, jak asi bude podvedená minnesotská právní firma u soudu argumentovat: "Vždyť bylo úplně evidentní, že ten šek je padělaný, Vaše ctihodnosti!"

"Budeme se bránit a věříme, že uspějeme," komentoval žalobu mluvčí Wells Fargo. Na výsledku sporu bude záviset, jestli podobných žalob budou americké soudy řešit osmdesát, nebo jestli stejný počet právnických firem bude muset vykázat ztrátu pod kolonkou "zatemnění mozku z důvodu přílišné hrabivosti".

Daniel Deyl


Klíčová slova: nigérienigérijecusatriky



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama