Češi utíkali před morem. Co způsobuje černou smrt? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Češi utíkali před morem. Co způsobuje černou smrt?

STANISLAV DRAHNÝ2. září 2013 • 06:00
Češi utíkali před morem. Co způsobuje černou smrt?
foto: profimedia.cz

Nemoc, kterou máme spojenou spíše se středověkem, se objevila na severu Kyrgyzstánu. Dýmějový mor tam zahubil patnáctiletého chlapce, několik lidí bylo kvůli této nemoci hospitalizováno a další desítky lidí skončily v karanténě.

reklama

Kyrgyzské úřady nechaly uzavřít i celou širší oblast nedaleko hranic s Kazachstánem. To postihlo i čtyři Čechy, kteří se tam nacházeli. Nakonec se jim s pomocí českých diplomatů podařilo dostat se vojenským vrtulníkem za hranice uzavřené oblasti a – po lékařské prohlídce – pokračovat do hlavního města Biškeku.

Zpráva o výskytu moru v oblasti bývalé sovětské Střední Asie vyvolala jisté znepokojení. Sousední Kazachstán zpřísnil hraniční kontroly a zároveň vyzval své občany, aby se vyhýbali turisticky oblíbenému okolí jezera Issyk-Kul, kde se nákaza objevila. Čína zase oznámila, že její atleti nepřijedou počátkem září do Kyrgyzstánu na sportovní hry. Podobný krok zvažovalo i Mongolsko. Kyrgyzská vláda ale tvrdí, že situace je pod kontrolou lékařů a epidemiologů. Není prý důvod se obávat.

Pozor na blechy

V dnešní době je dýmějový mor, tato metla středověku, relativně snadno léčitelný. Chorobu totiž způsobuje baktérie Yersinia pestis, proti které zabírají antibiotika. Mor přitom není primárně nemoc lidí, ale hlodavců. Na člověka se infekce většinou přenáší kousnutím blechy, která před tím sála na nakaženém zvířeti, nejčastěji (alespoň ve středověku) kryse. Blechy samozřejmě mor přenášejí i z nakaženého lidského pacienta na dosud zdravé lidi. Přímo z člověka na člověka, tedy bez prostřednictví blech, se mor většinou nepřenáší. Za určitých podmínek se však u některých pacientů rozvine plicní forma moru, která už je nakažlivá i mezi lidmi přímo.

První historicky doložená epidemie moru propukla v roce 541 v Konstantinopoli (dnešní Istanbul), tehdy největším evropském městě. Nákaza se do města dostala zřejmě s dovezeným obilím z Egypta či Etiopie. Zemřela skoro polovina obyvatel města. Epidemie se rozšířila po celé Byzantské říši, zabila asi čtvrtinu obyvatel. Vlny nemoci, odvozené pravděpodobně od této epidemie, se šířily Evropou ještě asi dvě stě let. Celkový počet obětí se odhaduje asi na 25 miliónů.

Černá smrt

Nejničivější mor však přišel na Evropu ve 14. století, zhruba za panování Karla IV. Epidemie zvaná černá smrt vypukla nejdříve ve Střední Asii, tedy přibližně v místech, kde mor objevil i nyní. Důvod jejího rozšíření moru za hranice střední Asie není zcela jasný, zdá se, že souvisel s výboji Mongolů a pohyby jejich vojsk na velké vzdálenosti. Prvně se černá smrt objevila v Číně. Odtud se vojenskými přesuny (a spolu s kupci) nemoc několik desetiletí šířila na západ. V roce 1347 se objevila na hranicích Evropy v Konstantinopoli. S vojskem krymských Tatarů, kteří bojovali spolu s Benátčany proti Janovanům, se dostala nákaza na janovské lodě, které jí zavlekly, spolu s nakaženými hlodavci na Sicílii. Během roku se černá smrt rozšířila po Itálii, dostala do Španělska a během několika let zaplavila téměř celou Evropu. Naši předkové měli tehdy ještě štěstí, první vlna morové epidemie Čechy zasáhla jen okrajově. Druhá vlna o zhruba deset let později, již České země neminula.

V následujícím stoletích se mor vracel přibližně ve dvacetiletých intervalech, nikdy už ale nezdecimoval celý kontinent. Po roce 1600 se útoky moru na Evropu zpomalily, i když ještě v 17. století několik lokálních, byť často silných, nákaz proběhlo (Londýn 1665, Vídeň 1679). Kolem roku 1721 se mor v Evropě objevil naposledy. Nyní je Evropa (a také Austrálie) zcela bez původce moru bakterie Yersinia pestis. Na jiných kontinentech se tento patogen občas vyskytuje u volně žijících hlodavců. Z nich pak může i dnes přeskočit na člověka.

Spalničky a psinka

Mor není zdaleka jediná „lidská“ choroba pocházející ze zvířat. Aby však taková – původně zvířecí – nemoc přeskočila na člověka a stala se epidemií, musí být splněny určité podmínky. Názorné je to na případu blízce příbuzných virů spalniček a psinky. Spalničky, které se pravděpodobně z psinky vyvinuly, jsou téměř stoprocentně nakažlivé, ale člověk jimi může onemocnět pouze jednou a virus vylučuje jen asi čtyři dny. Malá skupina lidí by útok infekce virem psinky buď nepřežila, nebo by se uzdravila, ale nešířila by nemoc dál. Aby se virus udržel nepřetržitě v populaci, je třeba, aby v úzkém kontaktu žila dostatečně velká skupina lidí. K tomu došlo někdy před 10 tisíci lety. Spalničky proto podle této teorie vznikly až tehdy. Od té doby se tyto dva druhy virů od sebe vývojově dosti vzdálily – dnes už se pes nenakazí spalničkami a člověk psinkou.

 

Černá smrt



Klíčová slova: morspalničkypsinkakyrgystánnemocinfo xinfox



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama