Kouzelník nakonec nepřišel, Václav Klaus do voleb nejde | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kouzelník nakonec nepřišel, Václav Klaus do voleb nejde

Dušan Šrámek28. srpna 2013 • 20:25
Kouzelník nakonec nepřišel, Václav Klaus do voleb nejde
klaus
• foto: 
Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

Konečně! Václav Klaus ještě před koncem prázdnin utnul všechny možné dohady o tom, zda vstoupí nějakým aktivním způsobem do předčasných voleb. Mediální spekulace na téma, zda, jak a s kým okolo možného angažmá bývalého prezidenta totiž místy začaly připomínat nekonečný seriál Možná přijde i kouzelník.

reklama

Stačilo ale vzít rozum do hrsti, aby bylo jasné, že jde od začátku spíše o bublinu, která při podrobnější analýze musela zákonitě splasknout. I když Václav Klaus ve svém „rezignačním“ prohlášení hovořil o „dlouhém a bolestném rozhodování“, je otázkou, do jaké míry to byla úlitba všem těm, kteří chtěli, aby zvedl skomírající prapor pravice, a do jaké míry to bylo i vnitřně autentické vyjádření pocitů. Česká společnost, pravice, ale i sám hlavní aktér jsou již téměř čtvrt století vzdáleni procesům, z nich povstala ODS.

Co se změnilo především, je celková změna klimatu ve společnosti. Nejde jenom o to, že současné politické kyvadlo se vychýlilo doleva. Zmizel, a to je rozhodující, onen elán a entuziasmus, který ovládal nespokojence rozpadajícího se Občanského fóra, a jenž sdílela i valná část společnosti.

Václavu Klausovi již není padesát let jako tehdy, a přestože je stále ve výtečné fyzické kondici, věk nikdo neošálí. Musel by kolem sebe shromáždit celou kohortu takových tahounů, jako byl při vzniku strany například Petr Havlík, kteří by mu stranu pomohli po organizační stránce vydupat ze země, a přinést mu ji na podnose. Jenže ti dnes jsou už dávno pryč. Mnozí na politiku zahořkli úplně, někteří by už dnes konkrétně s Klausem nechtěli mít nic společného, jiní odešli své síly věnovat byznysu, či jiným pro ně smysluplnějším činnostem. Jsou vůbec nějací noví tahouni, jako byla ona první manažerská generace ODS? Ne, nejsou, protože nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.

Kočkopes s budoucností nejistou

Na takové Janě Bobošíkové je vidět, že jí fyzické síly nechybí. „Bobofičák“, jak její elán nazývá dcera, by určitě přispěl měrou vrchovatou. Však ji za to Klaus patřičně pochválil. Ale stačilo by to? Nerozpadl by se jí pod rukama onen pravolevý kočkopes, kterému dnes šéfuje? Taková strana by potřebovala i skvělý předvolební marketink, protože pro valnou část veřejnosti je Klaus synonymum pro Lucifera. Jenže kdo by jej zajistil?

Boris Šťastný, který Klausovi zkazil předvolební kampaň před jedenácti lety vtíravými telefonáty do pražských domácností? Jasné není ani to, jaké subjekty by pod Klausem do voleb šly. Jihočeši 2012, kteří se rekrutují z části bývalých členů a regionálních představitelů ODS, již mají sestavenou kandidátku, pro Stranu soukromníků je Klaus stejně tak nepředstavitelný jako Sobotka či Kalousek, levicové nápady v programu Suverenity jsou nepřekousnutelné pro stejně protiunijní Svobodné, konzervativní iniciativa D.O.S.T. se netváří, že by chtěla vstoupit do reálné politiky.

Poskládat stranu z nejrůznějších solitérů, kteří by si vjeli do vlasů pokaždé, kdy by předseda za sebou zavřel dveře zvenčí, by se rovnalo politickému harakiri. Tohle všechno přesně Klaus ví, zná, vším tím si v dobách štěpení OF a vytváření stran prošel. Kolik je ještě dnes na světě z pamětníků tehdejších žižkovských setkání pravičáků, kteří sice hezky mluvili, sem tam sepsali i nějaké to prohlášení, ale k reálné akci se nebyli přes své ambice a vzájemné animozity dokopat? Václav Benda a KDS, Emanuel Mandler a Demokratická iniciativa, Bohdan Dvořák a KAN, John Bok a HOS, a další. Tím vším si Klaus prošel, ví, jak musí strana fungovat, aby to nebyla jenom Potěmkinova vesnice.

Střet s ODS se ruší

V neposlední řadě je faktorem Klausova odmítnutí skutečnost, že by nikdy nešel do přímého střetu s ODS. I když mezi otcem zakladatelem a částí dnešních lídrů vznikla časem hluboká propast, stále není natolik široká, aby se nedala někdy v budoucnu překročit. Kandidatura proti svému zatoulanému děcku by tuto propast učinila nepřekročitelnou.

Nemluvě o tom, že pár ušmudlaných procent, které by Klausovo uskupení případně dostalo, by navíc odebralo hlasy právě ODS. I to realista Klaus nutně musel brát při svém rozhodování v úvahu. A k umělému vytvoření jakéhosi nového politického sparingpartnera určitě příliš chuti v ODS není – při vědomí, jak TOP 09 pomalu začíná přebírat otěže pravicového hegemona.

Pravda, entuziasmus prvních pionýrů, kteří se vše učili za pochodu, může nahradit rutina politických matadorů, kteří už vědí, jak se dělá správná politická bramboračka. Tahle výhoda je ale zároveň handicapem, protože dotyčný politik postupně ztrácí kontakt s realitou, a své ambice zaměňuje s poptávkou veřejnosti. A ta po osobě Václava Klause dnes není. Tím není řečeno, že nemůže dojít i v krátké době k nějakému, dnes ještě netušenému zvratu, a vyštvanému prorokovi se opět otevřou brány Jeruzaléma. Vedle Miloše Zemana je Klaus stále jediným politikem, který se mu dokáže rovnat, a postavit se mu případně nejen po stránce mocenské, ale i ideologické.

Seriál Možná přijde i kouzelník nakonec končí skutečným příchodem kouzelníka (Oldřich Kaiser). Působí směšně a je úplně mimo. Je dobře, že se Václav Klaus dnešním prohlášením takovému konci vyhnul. 

Dušan Šrámek


Klíčová slova: klausodsbobošíkováinfo xinfox



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama