Činy politiků jsou neprůhledné jak za komunismu aneb Kremlologie po česku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Činy politiků jsou neprůhledné jak za komunismu aneb Kremlologie po česku

Dušan Šrámek26. srpna 2013 • 12:00
Činy politiků jsou neprůhledné jak za komunismu aneb Kremlologie po česku
zubová
• foto: 
Josef Vostárek / MAFRA / Profimedia

V době existence sovětského impéria neexistovala svobodná média, ani jakýkoli nezávislý tok informací. Analýzy politických rozhodnutí a dějů jakoby byly věštěním z lógru, či křišťálové koule. Rozhodnutí politbyra byla oficiálně prezentována v sovětské Pravdě, či agentuře TASS, a pak přežvýkávána médii dál. Jeden jenom tušil, že pravda bude kdesi jinde, ale kde?

reklama

K analýzám tak sloužily tak absurdní indicie, jako to, kdo nosil rakve s ruskými pohlaváry, či to, jak se změnil zasedací pořádek na letošním sjezdu od toho minulého. Kremlologie se říkalo této politologické pavědě. Dnes máme svobodná média, nezávislé toky informací. Jsme tedy na to lépe?

U některých politických dějů či rozhodnutí lze skutečně vystopovat, kdo byl hybatelem, jaké ideje či programové cíle vedly ke schválení či odmítnutí toho kterého návrhu. Jindy se nedobere nezasvěcenec smysluplného, natož pravdivého vysvětlení, ani kdyby se rozkrájel. Zvláště v případech, kdy nejde o klasická levopravá témata, či o návrhy, na nichž se štěpí vláda a opozice, a hlasování probíhá napříč stranami a poslaneckými kluby.

V parlamentu nebyla dejme tomu schválena novela horního zákona. Je to proto, že poslanci návrh považovali za špatný, nebo zapracoval Bakala, jehož zájmy by přijetím byly ohroženy? Ve sněmovně je naopak schválen zákon o zvýšení biosložky v palivech. Je to proto, že to zástupci lidu považovali za moudré opatření, nebo si to ošlápnul Babiš, který na tomto kšeftu profituje? Bůh suď.

Stejně tak rozporuplnou optikou se můžeme dívat na Kalouskovy finančně zvýhodněné dluhopisy do každé rodiny. Buď bývalý ministr financí skutečně chtěl národ vtáhnout do osobní zainteresovanosti o státní finance, nebo mají pravdu jeho kritici, když tvrdí, že to byly malá domů pro některé zajímavé hráče.

Olga Zubová, Jozef Wagner a další

Novinář v potu tváře shání podklady, analýzy, zpovídá ty, kteří byli pro, i ty, kteří byli proti. Pak z toho napíše článek, na nějž je hrdý, a zaslouženě vyrazí večer na pivko. Tam se sejde s lobbistou či nějakým jiným insiderem, od nějž se mezi řečí dozví, jaký že je naiva, protože vůbec nešlo o ideje, ani střet sociálních či jiných zájmů, ale o to, že ten a ten byl uplacen, jiný dostane po čase nějakou trafiku, na dalšího vytáhli složku, která by jej poslala na pěkných pár let za mříže. Jenže…nekecá ten lobbista náhodou také, aby médiím vnutil svou verzi příběhu?

Kdo si dnes například vzpomene na zprávu MŽP, kterou na bývalého a později odsouzeného poslance ČSSD Wolfa vytáhl při prezidentské volbě jeho tehdejší šéf Jiří Paroubek? Či na poslankyni SZ Olgu Zubovou, která v ten samý den náhle ochořela tak, že nebyla ani schopna se přepravit do sněmovny? Jaké motivace měli poslanci ČSSD Tomáš Teplík či Jozef Wagner a celá ta plejáda dalších přeběhlíků, kteří v zásadních chvílích změnou svého postoje či politického dresu překreslili politickou mapu ČR?

Ale proč chodit tak daleko.  Stačí se podívat na hlasování o důvěře Rusnokově vládě. O Tomášovi Úlehlovi se v zákulisí neoficiálně tvrdí, že svou stranu shodil, protože byl zaplacen solárníky. Nahlas to ale neřekne nikdo, protože chybí důkaz.

Ne že by takovýto typ jednání byl omluvitelný, ale dá se pochopit. V každé sociální či profesní skupině se naleznou jedinci, kteří se snaží ekonomizovat ve svůj prospěch nabízející se možnosti, i když tím riskují trestně právní postih v případě protiprávního jednání. Takováto motivace se dá i mediálně logicky vysvětlit.

Temná zákoutí lidské duše

Pro celou řadu politických dějů však vysvětlení není, protože motivace se skrývá v temných zákoutích lidské psychiky. Analyzovat takové situace prakticky nejde, protože vidět do hlavy nikomu nelze. Na povrch vystupují osobní vášně, sympatie, antipatie, které mívají fatální důsledky nejen pro zainteresované, tak pro další směřování státu.

Tyto vášně stály kupříkladu u bratrovražedné války v ODS mezi Mirkem Topolánkem a Vlastimilem Tlustým, jež nakonec stranu pozvolna dovedla tam, kde se dnes nachází. Bylo odstranění Tlustého premiérem motivováno tím, že Topolánek jeho program považoval za nereálný, nebo tím, že si myslel, že měl pletky s Lucií Talmanovou? A co převážilo u hlasování proti vládě u Tlustého? Zrada volebního programu ODS, nebo uražená ješitnost, že s ním stranický šéf jednal jako s kusem hadru? Opět – bůh suď.

Různá vysvětlení Sváčkova neúspěchu

Markantně se to ukázalo minulý týden při neúspěšné volbě Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu, která probíhá tajně. Jak sociální demokraté, tak občanští se dušují, že mu dali svůj hlas. Jenže to by neprohrál v takovém poměru. Takže buď jej nevolili ti, či oni. A nabízená a pokoutně šířená vysvětlení?

Nevolili jej senátoři z ODS. Naštval je totiž Zeman, když se pustil do rozhodnutí NS, kterým zrušil stíhání jejich tří bývalých kolegů ze sněmovny. Hlasy proti chtěli vnést rozkol mezi ČSSD a prezidenta Zemana, aby si myslel, že jej podtrhli sociální demokraté.

Nevolili jej senátoři ČSSD. Ta chtěla na tomto případě Zemanovi ukázat, že ústupků už bylo dost, a že po rozpuštění sněmovny nebude Senát poslušným nástrojem v jeho rukách.

A vysvětlení poslední a nejabsurdnější – Zeman na sjezdu ČSSD nepodal ruku předsedovi senátorského klubu Petru Víchovi, a ten mu to dal nyní „sežrat“. Že by rozhodly kvality, či nekvality kandidáta kupodivu žádný z informátorů nezmínil. Laskavý čtenář nechť si probere zmíněné možnosti sám.

Je evidentní, že se česká politika v mnoha aspektech pomalu stává stejně nečitelnou, jakou byla politika bývalého SSSR. Jenom zatím není jasné, jaký podobně trefný název pro ni zvolit.   

Dušan Šrámek


Klíčová slova: info xinfoxZemanWagnerTeplík



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama