Deset důvodů, proč by Adolf Hitler byl skvělým starostou New Yorku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Deset důvodů, proč by Adolf Hitler byl skvělým starostou New Yorku

Daniel Deyl6. srpna 2013 • 07:00
Deset důvodů, proč by Adolf Hitler byl skvělým starostou New Yorku
foto: Profimedia.cz / Reflex.cz

Někdejší německý říšský kancléř má nečekaně mnoho společného s mužem stojícím na samém protipólu politického spektra, newyorským starostou Michaelem Bloombergem.

reklama

Napadlo vás někdy, jak dobrý by byl Hitler v talkshow Oprah Winfreyové? Dokázal se neodříznout od svých pocitů. Jeho víra prošla těžkou zkouškou... To napsal kdysi americký humorista P. J. O'Rourke v knize Ředitel gauče (CEO of the Sofa). Vyšla v roce 2001, kdy to ještě vypadalo jako rozverná nadsázka. Tou dobou totiž Michael Bloomberg byl ještě pouhý magnát. V následujícím roce se stal newyorským starostou - a nastojte, s Vůdcem by si rozuměl ve více ohledech, než by u superprogresivního politika leckdo čekal. Ačkoli - inu, však uvidíme.

To srovnání je, mírně řečeno, kontraintuitivní. Hitler brojil (mimo jiné) proti Židům s velkým i malým "ž", Slovanům a mezinárodním financím; Bloomberg, potomek ruské židovské rodiny, je díky propojení s první ligou globálních financí se sedmadvaceti miliardami dolarů třináctým nejbohatším člověkem planety. Newyorský starosta nevraždí své protivníky, netvrdí, že je třeba anektovat Connecticut, nemluví o protektorátu Filadälfia und Pitzburg, neživí své poddané umělou zaměstnaností - a celkem pochopitelně ani nevymyslel holocaust.

Věcně vzato to už není tak jasné. Pozornější pohled prozradí více o prostředcích, jimiž oba řečení muži svých cílů dosahovali, i o cílech samotných. A najednou se to začíná krapet motat.

1) Já.

Oba muži mají zbytnělé vědomí vlastní důležitosti.

"Jsem, kdo jsem - a vy víte, že mám docela štěstí," říká jeden. "Kdo říká, že nejsem pod zvláštní boží ochranou?" ptá se rétoricky druhý. Kdo je kdo? První Bloomberg, druhý Hitler.

2) Sólisté.

S výše uvedeným souvisí sklon k samostatnému rozhodování. Hitler si nechal už v roce 1934 uzákonit absolutní moc a když se mu protivila justice, nechal ji zrušit a nahradit říšskými lidovými soudy. Bloomberg a orgány jím přímo jmenované (odbor školství například, jenž na rozdíl od 99 procent zbytku USA podléhá přímo starostovi) rozhodují do značné míry bez ohledu na demokratický proces a soudy respektují jen tak tak. Soudce Milton Tingling, jenž starostovi zatrhl jeden z divočejších stravovacích nápadů, o nichž ještě bude řeč, napsal: "Toto opatření by nejen protiřečilo principu dělení moci, nýbrž by jej přímo zlikvidovalo." Jindy, když guvernér státu New York George Pataki pozastavil platnost Bloombergova zákazu kouření v parcích a na plážích, starosta to prostě ignoroval a zákaz ponechal v platnosti.

3) Partajní systém nevoní.

Oba vůdci považují politické strany za svého druhu přítěž. Bloomberg byl léta členem Demokratické strany, coby starosta byl nejprve republikán a poté nezávislý. Hitler pro jistotu všechny partaje kromě NSDAP zakázal.

4) Zdravotnictví.

Michael Bloomberg je velkým příznivcem federálního zdravotnického zákona, který přikazuje Američanům platit zdravotní pojištění. Když Hitler anektoval Rakousko, bylo znárodnění zdravotnického systému jedním z jeho prvních praktických kroků.

5) Zbraně.

Bloomberg často mluví o potřebě razantního omezení sporného druhého dodatku americké ústavy, jenž povoluje Američanům vlastnit zbraně. U Hitlera je podobné opatření selektivní: také zakázal osobní vlastnictví zbraní, ovšem pouze židům.

6) Rodina.

Bloomberg ani Hitler si o tradičních rodinných hodnotách nemyslí nic moc. Oba strávili ve funkci většinu času v nemanželském svazku a oba jsou proponenty liberálního přístupu k potratům (což je u německého katolíka, jakkoli vlažného, překvapivější než u liberálního Američana přelomu tisíciletí). Zbytek je daný dobou: Bloomberg podporuje výzkum kmenových buněk, Hitler měl projekt Lebensborn.

7) Zvířátka a spol.

Že dnešní starosta bohatého západního města podporuje milá zvířátka, nechává se fotit v zoologické zahradě, financuje žralokárium a zasazuje se o zachování přírodního bohatství vůbec, se rozumí skoro samo sebou. Není v tom sám. "Naprostý a trvalý zákaz vivisekce není nutný jen kvůli ochraně zvířat, nýbrž je potřebný i pro lidstvo samo." To je citát Hermanna Göringa, Hitlerovy pravé ruky; již v roce 1934 prosadili nacisté Reichsjagdzesetz, pravzor mnoha dnešních západních zákonů omezujících lov zvěře. O rok později pak přišel Reichsnaturschutzgesetz, zákon na ochranu říšské přírody, jenž mimo jiné zachránil v německých lesích rysy a vlky. Je to předzvěst hnutí Braunpeace, můžete si říct.

8) Dieta.

K tomu, co mají lidé jíst a pít, toho mají oba velcí mužové mnoho co říci. Hovoří přitom po podobné linii: oba jsou vegetariáni (ačkoli Bloomberg až k stáru) a přísní abstinenti. Mají navíc jednu zábavnou společnou vlastnost: myslí si, že by takoví měli být i jejich poddaní. Hitler natolik nesnášel alkohol, že v posledních letech jeho vlády se nesmělo pít v žádné místnosti, do níž přišel. Bloomberg se zase letos pokusil snížit počet obchodů licencovaných k prodeji alkoholu na polovinu. Newyorčané však spustili takový bengál, že od plánu ustoupil. Kromě toho chtěl Bloomberg slavně zakázat prodávat slazenou limonádu ve větších než půllitrových kelímcích (to mu prozměnu zatrhl soud). Úspěšnější byl v případě nenasycených tuků, na nichž zakázal restauracím smažit. "Namísto toho chci více stánků s prodejem ovoce a zeleniny," řekl. Hitler, pravda, se v tomto bodě spokojil s osvětou; New York roku 2013 je zkrátka dál než Německo let třicátých.

9) Kouření.

Vztah obou vůdců k tabáku je prakticky zaměnitelný. Bloomberg nejprve zakázal kouřit ve veřejných budovách a později i v parcích a na plážích. To však již bylo v době, kdy zákazy takového typu byly celkem běžnou věcí (do zbytku USA se rozšířily z Kalifornie). Bez nadsázky lze říci, že všichni protikuřáčtí bojovníci dneška stojí na führerových ramenou. V Hitlerově Německu se nesmělo kouřit ve většině restaurací či barů ani v prostředcích hromadné dopravy - s odkazem na veřejné zdraví, právě jako dnes. Vláda přísně regulovala reklamu na cigarety a jejich prodej ještě přísněji danila.

"Musíme všemi prostředky zabránit tomu, aby lidé museli dýchat kouř z cigaret někoho jiného." To řekl nacistický - ne pardon, tohle řekl starosta Bloomberg. Jen ten pojem pasivní kouření, Passivrauchen, poprvé použil jistý Fritz Lickint v mohutném jedenáctisetstránkovém díle Tabák a organismus, jehož závěry tak dobře posloužily Vůdci, Bloombergovi, zdravotním komisařům Evropské unie a Borisovi Šťastnému.

A fungovalo to: zatímco za rok 1940 vykouřil průměrný Němec jen 749 cigaret, ve Spojených státech to bylo přes tři tisíce (uvádí Američan Robert Proctor v knize Válka s rakovinou). Je však třeba přiznat, že Američané jsou dnes i v tomto smyslu dál než Hitler. Z důvodu ohrožení vlastního zdraví si v USA nesmí zapálit například ani odsouzenec na smrt těsně před popravou.

10) Slova.

Konečně, Michael Bloomberg a Adolf Hitler sdílejí nedůvěru v samovolný proces, jenž vytváří naše mateřské jazyky. Oba shledali, že tento proces je bez jejich intervence nedostačivý, a rozhodli se jej regulovat způsobem, jenž stylu jejich práce nejblíže, tedy zákazem. Hitler například vydal příkaz, že "když se na veřejnosti objeví židovská otázka, nesmí se vést diskuse o budoucím celkovém řešení (Gesamtlösung). Smí se však mluvit o tom, že židé jsou po skupinách odváženi za příslušnými pracovními účely". Praví tak oběžník číslo 33/43 g. z 11. července 1943, podepsán Martin Bormann. Podobně média dostala instrukci, že nesmějí používat výrazy jako katastrofa nebo sabotáž.

I zde Bloomberg na Vůdcovy výdobytky tvůrčím způsobem navázal. Jeho školská rada vydala příkaz, že tvůrci školních testů se mají vyhnout těmto slovům a skupinám slov (následuje výběr z celkem 50 nežádoucích jazykových položek):

- zneužívání (tělesné, sexuální, citové nebo psychologické)

- alkohol a tabák

- narozeniny (protože by to mohlo urazit svědky Jehovovy, kteří narozeniny neslaví)

- rakovina (mohlo by se to doktnout nemocných a jejich příbuzných)

- celebrita

- smrt

- rozvod

- evoluce (protože by to uráželo kreacionisty)

- drahé dárky a dovolené

- Halloween

- politika

- chudoba

- rock'n'roll

- sex

- drogy

- náboženství

- traumatický materiál (například zvířecí útulky)

- krysy a brouci

- televize a videohry

- katastrofy (ty to mají blbé u obou režimů).

11) Kontrolní otázka: Kdo z obou politiků chtěl zakázat polystyrenové kelímky?

Odpověď: Michael Bloomberg. Polystyren vznikl laboratorně až v roce 1941 a první využití našel o rok později u jednotek americké Pobřežní hlídky; to už bylo Německo obšancováno blokádou.

Daniel Deyl


Klíčová slova: Adolf Hitlernew yorkvůdceamerika



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama