Globální vzpoura: Uruguayci legalizují marihuanu. V Coloradu a Washingtonu už legální je | Reflex.cz
reklama
nahoru

Globální vzpoura: Uruguayci legalizují marihuanu. V Coloradu a Washingtonu už legální je

Tomáš Nídr5. srpna 2013 • 01:51
Globální vzpoura: Uruguayci legalizují marihuanu. V Coloradu a Washingtonu už legální je
marihuana legalizace
• foto: 
Profimedia.cz

Dlouhodobě je globálním hlavním městem marihuany nizozemský Amsterdam. Jenže příští rok tento neformální titul asi ztratí. Ujme se ho Montevideo v Uruguayi. Případně se o něj poperou americká města Denver či Seattle. Na rozdíl od holandské metropole, kde v proslavených coffeeshopech trávu pokuřující zákazníci pouze tolerováni, ve zmíněných městech bude koupě konopí zcela legální.

reklama

Poslanecká sněmovna v Uruguayi k tomu dala souhlas první srpnový den. Ještě se čeká na Senát, ale tam má jasnou převahu levice prezidenta Josého Mujiky, který zákon plně podporuje. Malý státeček se 3,5 miliony obyvatel zaklíněný mezi obry Brazílii a Argentinu tak potvrzuje image nejliberálnějšího koutu Latinské Ameriky. Jako první tu povolili rozvody, dali ženám volební právo, umožnili sňatky homosexuálům nebo interrupce. A teď zelenou dostala marihuana.

Třicítka fotbalových hřišť postačí pro všechny

Produkci, prodej i kontrolu bude mít pod kontrolou "erár", který počítá, že pro odhadovaný počet 180 tisíc pravidelných kuřáků mu bude stačit plocha o výměru třicítky fotbalových hřišť, na níž vypěstuje 22 tun kuřiva. Zájemci, kteří musí mít uruguayské občanství, se zaregistrují, aby si jednou za měsíc směli v lékárnách koupit 40 gramů marihuany, nebo si budou sami moci doma vypiplat šest rostlin. Další možností je vytvořit klub, jehož členové budou smět pro vlastní spotřebu pěstovat až devadesát kytek.

„Starost nám nedělají ani tak drogy, jako spíše nelegální obchod s drogami,“ hájil bývalý marxistický guerrilero Mujica tuto změnu. Osmasedmdesátiletý muž, kterému média pro jeho skromný život na sešlé farmě přezdívají „nejchudší prezident planety“, sám říká, že si „špek“ nikdy nezapálil, a ani k tomu nikoho nevybízí. Jen si myslí, že válka proti narkotikům dělá více škody než užitku.

Proti jsou Uruguayci, OSN i papež

„Pokusíme se skončit s nezákonností a přivést trh s marihuanou na světlo,“ obhajuje krok před voliči. Ti však v tomto jinak oblíbeného nejvyššího představitele nepodporují. Podle posledního průzkumu se proti legalizaci staví 63 procent obyvatel republiky, jejíž hospodářská rozvinutost je srovnatelná se střední Evropou.

Připojil se k nim i papež František při své první cestě v úřadě na domovský kontinent. Stejně tak se do Uruguaye tvrdě pustily i orgány OSN zabývající se nelegálním narkobyznysem. Zajímavá bude reakce USA.

Tato velmoc je na mezinárodní scéně největším stoupencem přísného postihu pěstování a obchodování se všemi druhy omamných látek. V americké zahraniční politice je válka s drogami konstantou od Nixonovy administrativy. Potírání narkoobchodu dává gringům vhodnou záminku k tomu, aby se pletla do záležitostí rozvojových zemí především těch na jih od Río Grande. Jenže nyní by tvrdý kurs vypadal pokrytečtěji než kdykoliv dříve.

Od léčby k rekreaci

Loni v listopadu si ve stínu prezidentského duelu mezi Obamou a Romneym občané Colorada v centrální části USA a státu Washington na severozápadě v referendech odhlasovali, že marihuana musí být volně dostupná komukoliv. Dosud si ji tu podobně jako v dalších čtrnácti státech a metropoli celé federace mohli ve specializovaných lékárnách koupit pouze lidé, kteří cannabis potřebovali ze zdravotních důvodů.

A nyní? Pro zjednodušení si to shrňme na příkladu Colorada. Od počátku nového roku si tu bude kdokoliv s průkazkou dokazující jeho trvalý pobyt na území státu moci vypěstovat šest kytek nebo při jedné návštěvě obchodu koupit unci (28,3 gramu) marihuany. A i ten, kdo v Coloradu nebydlí, si bude moci pořídit čtvrtku unce. Podobně jako u alkoholu konzumace na veřejnosti nebude povolena a za řízení pod jejím vlivem budou přísné tresty.

Pěstování, sklizeň, prodej, ale třeba i výrobu speciálních koláčků či lízátek mají v rukou soukromníci, kteří k tomu od úřadů dostali povolení a z prodeje budou platit 25% daně. Bizarní je, že z hlediska federace je obchodování s marihuanou stále trestné, takže banky odmítají coloradským podnikatelům s konopím otevírat účty, natož poskytovat půjčku.

Obama i jeho zodpovědní ministři zatím zůstávají v pozicích mrtvých brouků. Není jasné, jestli se přeci jen proti legalizačnímu proudu, který se podle všeho brzy rozšíří i na Aljašku, nějak výrazně nepostaví.

Mění se pravidla hry

Pokud ne, tak se mezinárodní pravidla hry musí přepsat. Jointy se v několika koutech západní polokoule mění v normální zboží. Je velmi pravděpodobné, že marjánka je jen předvojem pro povolení i dalších drog.

To by byl radikální krok, o kterém politici (například bývalí nejvyšší představitelé Mexika a Brazílie) jako potřebném při potlačování zhoubného vlivu mafií začali alibisticky mluvit teprve, až když opustili funkce a ztratili vliv.

Jenže nyní to vypadá jinak. Na červnovém jednání Organizace amerických státu 34 ministrů zahraničí podepsalo dokument, ve kterém vyzývají k hledání nových přístupů k drogové problematice. Latinskoameričtí politici jsou po dekádě ekonomického růstů vůči yankees čím dál sebevědomější a tak nejspíše nezůstane jen u slov.

Pravicový prezident Guatemaly a bývalý voják Otto Pérez Molina, jehož vlast je těžce zkoušena násilím z ustavičných bojů mezi narkokartely, tlačí sousedy, aby se společně prohibice omamných látek zřekly.

Tak rychle a radikálně to nejspíše nepůjde. Ale pokud se na stranu Uruguaye, Colorada a státu Washington alespoň v legalizaci marihuany připojí více zemí, budeme tu mít největší změnu v globální drogové politice od roku 1971, kdy Nixon vyhlásil kokainu, heroinu a spol. válku.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama