Máme za 400 milionů zlikvidovat vepřín na místě koncentráku pro Romy? Ano, ale ať to stojí za to | Reflex.cz
reklama
nahoru

Máme za 400 milionů zlikvidovat vepřín na místě koncentráku pro Romy? Ano, ale ať to stojí za to

Jan Jandourek26. července 2013 • 11:14
Máme za 400 milionů zlikvidovat vepřín na místě koncentráku pro Romy? Ano, ale ať to stojí za to
Vepřín Lety
• foto: 
profimedia.cz

Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby uzavřela vepřín postavený v 70. letech na místě bývalého sběrného tábora pro Romy. Určitě bude horká debata.

reklama

Proč je kolem tohoto místa tolik sporů? Řečeno jednoduše, míchá se tu dohromady několik třaskavých témat. Jde o definici toho, co ten tábor ve skutečnosti byl, jde o otázku české kolaborace a podílu na likvidaci spoluobčanů ve spolupráci s cizí mocí a nakonec o praktické řešení, co s vepřínem, proč a za kolik.

Tábor v Letech u Písku byl zřízen v srpnu 1940 jako „kárný pracovní“. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

O Letech a tamním koncentráku a vepříně se vede spor už od poloviny 90. let. Hlavním tématem je, že vepřín na místě, kde kvůli totalitní moci zemřely stovky lidí, je popřením základní piety. Do debaty přispěl se svou tradiční necitlivostí kdysi i Václav Klaus, když prohlásil, že to nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“, a že nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Zase jednou nevyužil příležitost mlčet.

Kolik stačí na koncentrák?

Přít se o definici „koncentráku“ a debatovat o tom jaké podmínky musí být splněny, aby tábor byl „vyhlazovací“ je pod úroveň slušných lidí. Romové v táboře zemřeli kvůli otřesným hygienickým podmínkám, což je fakt, který zavdal podnět k mnoha rasistickým komentářům. (Komentující nějak nepostřehli, že by v takovém táboře zemřeli taky, protože tyfus je tyfus.) Také Klaus měl být spíše zdrženlivý, protože kdyby se zase zřizovaly tábory pro „osoby práce se štítící“, mohl by tam snadno skončit leckdo z jeho bílých příznivců.

Zajímavou úvahu k věci přinesla na svých stránkách historička (a kdysi bezpartijní poslankyně za KSČM) Jitka Gruntová. Našla katastrální mapu s vyznačením vepřína a tábora, která ukazuje, že se tábor s vepřínem překrýval jen částečně na malé ploše.

Lety

 

Cituji: „Je vybudován z větší části v sousedství bývalého tábora a do jeho půdorysu zasahuje ze severozápadu téměř trojúhelníkovým výběžkem v okrajové části obdélníkového cípu, který je vysunut ze základního půdorysu tábora severním směrem. Průmět obou území tvoří pět až šest procent celkové plochy bývalého tábora. Památník na pohřebišti, který na své náklady udržuje obec Lety, se nachází východním směrem zcela mimo prostor bývalého tábora.“

Příliš mnoho míst utrpení

Smyslem jejího článku v Dějinách a současnosti (článek najdete zde) je ale to, že u nás je mnoho míst, kde za války trpěli spoluobčané a nedá se s tím nic dělat, protože život jde dál. Píše: „Proč potom jenom Lety a ne také Vitka v Brněnci, Kulturní dům v Březové nad Svitavou a další místa, kde za války trpěli, umírali, byli týráni, mučeni a vražděni lidé?“

(Že paní Gruntová kandidovala kdysi za KSČM, zmiňuji jen proto, že lidé kolem komunistické strany se tématům nacistické okupace věnují, vědeckosti práce se to nijak netýká. Jen tu předjímám námitku, že to nevím. Za zmínku stojí určitě její kniha o Oskaru Schindlerovi, zda byl nebo nebyl takovým zachráncem židů, jak to popisuje Spielbergův film).

Co teď s tím

Co bude dál? Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková odstranění vepřína podporuje, ale co s táborem bude, je podle ní na nové vládě. Pokud výzvu OSN budeme ignorovat, nejsou tam žádné sankce. Vykoupit farmu by mohlo stát až 400 milionů korun, což je představa, před kterou zatím každá vláda couvla. Na jednu stranu je to hodně, na druhou je to 40 korun na občana. Kritici určitě připomenou, že ve Výboru zasedl v roce 2010 i zástupce Libye, tehdy ještě vedené sponzorem terorismu diktátorem Muammarem Kaddáfím a konstatují, že takový výbor nám nemá co říkat.

Prostě se tu střetává věcné a symbolické hledisko. Prakticky vzato by bylo nejlepší vzít zlomek těch peněz potřebných na vykoupení vepříků a věnovat je na osvětu třeba ohledně české kolaborace s nacisty, nebo na zmapování osudu menšin za protektorátu. Památník už na místě je, byť mimo území bývalého tábora. Určitě by šel moderním způsobem vylepšit, aby nebyl jen místem kladení květin. To je racionální úvaha. Symboly žijí vlastním životem.

Zda by šlo vyjmout aspoň tu část území, kde byl tábor a oddělit ji od vepřína, nedovedu posoudit. Na tom ale nezáleží.

Řečeno stručně, 400 milionů (pokud je to reálný odhad) je kvůli symbolům hodně. Pokud by se ale všechno pojalo ne jako nějaká sádrová pieta, ale byl by to přínos pro vzdělání, umění a prestiž místa i země, tak ano. Ale mělo by to pak mít nějaký velkorysý švih, ne žádné ponuré betony a truhlíky s květinami, tím je naše země už zamořená dost.



Klíčová slova: info xinfoxRomovékoncentrákvepřínlikvidace



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama