Za rozdělení státu dostane Klaus vyznamenání. Asi právem | Reflex.cz
reklama
nahoru

Za rozdělení státu dostane Klaus vyznamenání. Asi právem

Jan Jandourek24. července 2013 • 13:55
Za rozdělení státu dostane Klaus vyznamenání. Asi právem
Česká delegace vedená Václavem Klausem a Vladimír Mečiar během jednání o rozdělení Československa v létě roku 1992 ve vile Tugendhat
• foto: 
ČTK

Václav Klaus si ke svým četným vyznamenáním připojí další, dostane ho za poklidné rozdělení federace. Ocenění mu začátkem srpna udělí Matica slovenská, která slaví 150. výročí vzniku.

reklama

„Dík mu patří za to, že udělal všechno proto, aby rozdělení nebylo násilné a krvavé, ale slušné a inteligentní,“ řekl novinám Pravda předseda Matice Marián Tkáč. Matica slovenská podle něj nenašla lepšího zahraničního kandidáta. Objevuje se samozřejmě otázka, proč jen Klaus a ne také Vladimir Mečiar, s kterým tehdy Klaus dojednal. Ze slovenských politiků ale nebyl oceněný nikdo. Další jména oceněných nejsou většinou známá, kromě režiséra Juraje Jakubiska a téměř stoletého historika Imricha Kružliaka.

Bez referenda

Klausovi se dvě desetiletí vyčítá, že zemi rozdělil bez referenda. Odpůrci referenda oponovali, že lidé by se vyslovili pro zachování Československa, aniž by domysleli, co vlastně doopravdy chtějí. Stoupenci referenda se ohrazovali, že nelze lidi předem považovat za nesvéprávné a že je věčná škoda likvidovat stát, který je tu už tři čtvrtě století. Tragikomické debaty počátku 90. let jsou ještě v paměti a kdo si je nepamatuje, o nic nepřišel. Tehdy se v jednom kresleném vtipu ptal tazatel lidí: „Chcete unitární stát s konfederativními prvky a rotujícím prezidentem, nebo normální život?“

Příliš odlišní

Obě části federace byly příliš odlišné. Když došlo k pádu komunistického režimu, tak přechod na nový postihl Slováky sociálně dramatičtěji než českou část státu. V letech 1990 až 1992 také vznikly dva autonomní stranické systémy. Podle nepraktického volebního zákona mohla politická strana vstoupit do Federálního shromáždění i tehdy, když získala potřebná procenta hlasů jen v jedné z národních republik. Parlament se tak stal dějištěm zákopové války. Až do voleb v roce 1992 se nepovedlo stát funkčně uspořádat.

Celkem není žádné tajemství, že zásluhu na rozdělení mají především slovenští politici. HZDS zabránilo volbě Václava Havla na další období a Havel, stoupenec federace, tři měsíce před koncem mandátu odstoupil. HZDS také podnítilo ve Slovenské národní radě „Prohlášení suverenity“ a přijetí slovenské ústavy, která nebrala ohled na federální ústavu.

Prostě to nešlo

Prostě nebyla šance společný stát z dlouhodobého hlediska udržet. Klaus a další mají zásluhu na tom, že k rozdělení došlo pak velice rychle v řádu měsíců. Osudovým štěstím bylo, že hranice obou republik se v podstatě kryly s rozmístěním obyvatel podle národností a majetek se dělil podle jednoduchého klíče. Slováci společný stát nechtěli a Češi ho už nechtěli. Rozdělení země sice dočasně mnoha lidem zkomplikovalo život, ale po dvaceti letech je jasné, že vztahy mezi oběma zeměmi a národy jsou celkem nejlepší v dějinách.

 

Klaus, zřejmě nadšen svým vlastním rozdělovacím talentem, by možné totéž rád udělal s Evropskou unií. Přes rostoucí skepsi ohledně Unie je to ale i na nositele tolika vyznamenání přece jen trochu velké sousto.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama