Zemřel Marc Rich. Muž, kterému prošlo všechno | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zemřel Marc Rich. Muž, kterému prošlo všechno

Daniel Deyl20. července 2013 • 10:00
Zemřel Marc Rich. Muž, kterému prošlo všechno
• foto: 
profimedia.cz

Američan byl králem daňových podvodů. Když mu bylo nejhůř, koupil si od Billa Clintona v posledních hodinách jeho prezidentování amnestii. Nejcennějším spojencem mu tehdy nebyl nikdo jiný než dnešní ministr spravedlnosti Eric Holder.

reklama

Klausova amnestie je proti tomu malé pivo. Marc Rich dostal před dvanácti lety nejabsurdnější prezidentský pardon v dějinách USA. Na konci června zemřel, což je prima příležitost připomenout, jak moc se v té strašlivé ostudě angažoval i Eric Holder, dnešní ministr spravedlnosti a jeden z nejbližších kolegů prezidenta Obamy.

Rich znamenal pro krácení daní zhruba tolik, co Elvis Presley pro rock'n'roll - ne že by bez něho ta disciplína neexistovala, ale byl jejím nesporným, ač nekorunovaným králem. V sedmdesátých a osmdesátých letech nadělal belgický rodák Rich - původním jménem Marcell Reich - majlant na komoditách. (Byl to on, kdo pomohl "zkazit" dlouhodobý trh s ropou, když se spolupostaral o zavedení rychloobchodování, jemuž se do té doby obchodníci s ropou vyhýbali.)

Kromě toho si oblíbil kšeft se zeměmi, na něž USA uvalily obchodní embargo, jako jsou Jihoafrická republika, Kuba nebo Libye. A také si oblíbil neplacení daní; jak nedávno napsal internetový časopis Slate, když přišlo na zatajování majetku, neměl Rich konkurenci.

Na začátku osmdesátých let se nicméně zdálo, že jeho šťastná hvězda - Roman Janoušek promine výpůjčku - přestala svítit. Úřady mu naložily obvinění z daňových úniků, vydírání, nezákonného obchodování a podvodu; celkem by to bohatě vystačilo na doživotní žalář.

Rich nebyl blázen. Sebral se a v roce 1983 Spojené státy opustil. Pokud je známo, nikdy se už nevrátil. Neznamená to však, že by se měl vyloženě zle: žil v obrovské vile ve Švýcarsku, vesele obchodoval (jeho developerská firma Marc Rich Real Estate GmbH se v 90. letech angažovala i na pražském Rohanském ostrově) a platil politikům napravo nalevo, aby se obvinění zbavil. Dokonce sponzoroval izraelské politiky v naději, že se za něho ve Washingtonu přimluví.

Dlouho to vypadalo, že bude mít smůlu. Jeho delikty byly natolik zjevné, že s ním ani protřelí američtí kongresmani nechtěli mít nic společného. Pak však přišel rok 2000, s ním blížící se konec funkčního období prezidenta Billa Clintona a naděje na amnestii.

Jak víme, Clinton měl coby šéf Bílého domu mnoho předností; a také víme, že přepjatá skrupulóznost k nim nepatřila. Za normálních okolností by však ani on milost zločinci Richova formátu nejspíš neudělil: žádost musí ministerstvo spravedlnosti nejprve přezkoumat a potom buď doporučit, nebo ne. Tentokrát však okolnosti normální nebyly - a tím, kdo se o to postaral, byl náměstek ministra spravedlnosti Eric Holder.

INFOBOX

Co dělají američtí ministři

V americkém kontextu v sobě funkce ministra spravedlnosti hromadí pravomoci českého nejvyššího státního zástupce, částečně ministra spravedlnosti a do značné míry ministra vnitra.

Posledně zmíněné pravomoci si dělí s relativně novým úřadem ministerstva národní bezpečnosti; to má právě takové kompetence, jaké se mu zrovna zlíbí, což zase zaručuje, že se ve Washingtonu nikdo nenudí.

Naopak U.S. ministerstvo vnitra je zhruba českým ministerstvem místního rozvoje, zatímco tamní ministerstvo pro rozvoj je de facto ministerstvem pro bydlení menšin.

Tak či onak je ministr spravedlnosti - U. S. Attorney General - mimořádně mocnou osobou.)

 

Za Holderem přišel na podzim roku 2000 s žádostí o milost Richův právník, advokát Jack Quinn, jenž byl zároveň jedna ruka s Alem Gorem, žhavým kandidátem na prezidenta. Jak plyne ze sáhodlouhého spisu kongresového výboru před reformu vládních úřadů, jenž se skandálem později zabýval, musel Holder uvážit, že když půjde Goreovi na ruku, jeho dlouhodobá ambice stát se ministrem bude mít větší šanci. Tak též učinil a zaručil se za Riche jménem ministerstva, ačkoli před svými podřízenými, kteří by jinak kandidáta na amnestii proklepli, Richovu žádost zatajil.

Než však prezident milost udělí, musí - podle zvyku, závazně napsáno to nikde není - k tomu mít ještě podpis zvláštního experta na prezidentskou milost. Tím byl jistý Roger Adams; potíž byla, že žádný zájem na Richově omilostnění neměl.

To byla pro Holdera potíž. Vyřešil ji mazaně: předložil Adamsovi Richovu žádost telefonicky těsně po půlnoci 20. ledna 2001, kdy Clintonovi chybělo v úřadu jen několik posledních hodin. Řekl Adamsovi, že Bílý dům na té věci má velký zájem. Adams pokrčil rameny a žádost odsouhlasil.

Když tohle všechno později vyšlo najevo, řekl Holder, že nejprve nevěděl, co je Marc Rich zač, a když se to dozvěděl, bylo již příliš pozdě, protože se - Holder, ne Rich - už soustředil na jiné věci. Vyplatilo se to všem: Clintona dnes lidé obdivují, kam se vrtne; Holder je ministrem, jak vždycky chtěl; a Rich se poblíž Luzernu dožil požehnaných šestasedmdesáti let. A pak že je svět zlý.

Poz. red.: Článek nebyl editorskou chybou vypublikován celý. Není to chyba autora. Autorovi a čtenářům se tímto omlouváme.

Daniel Deyl


Klíčová slova: info xinfoxMarc Richamerikasmrt



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama