Analýza Reflexu: Jak opravdu Američané špiclují soukromí | Reflex.cz
reklama
nahoru

Analýza Reflexu: Jak opravdu Američané špiclují soukromí

Daniel Deyl15. července 2013 • 15:00
Analýza Reflexu: Jak opravdu Američané špiclují soukromí
foto: Profimedia.cz

Americká vláda se rozhodla vést tichou válku proti jiným zemím, firmám i jednotlivcům, vlastní občany nevyjímaje. Tlačí tak západní civilizaci k nepěkné budoucnosti - a o teror přitom jde až v druhé řadě. Pointa? Být to na vás, nejspíš byste udělali totéž.

reklama

Pokud víme, sedí Edward Snowden v Moskvě na letišti a netuší, co s ním bude. Dostane azyl v Rusku, v Ekvádoru nebo Bolívii? Dosáhne na něho dlouhá ruka bývalého zaměstnavatele National Security Agency (NSA), amerického úřadu pro státní bezpečnost, o jehož fungování v květnu a červnu protizákonně mluvil s novináři? Budou ho krajané mít za zrádce vlasti, nebo za hrdinu? Snowden se dostal do trablů, když vytroubil do světa, že NSA má oči a uši všude tam, kde existuje elektronická komunikace. Děje se tak, aniž by o tom věděli běžní Američané, kteří jsou přitom často sami sledováni. Takový stav je protiústavní a je třeba jej změnit, tvrdí Snowden.

Vysloužil si hněv mocných a v půli června byl formálně obviněn ze špionáže a krádeže státního majetku. Zjevně to očekával; i proto se rozhodl s tajemstvím NSA vylézt v Hong-kongu, odkud pokračoval do Ruska. (Nezašel tedy tak daleko jako Sókrates, aby trpně přijal svůj trest; ale na druhou stranu proti sobě nemá číši bolehlavu, nýbrž lidi, kteří tvrdí, že waterboarding není mučení.)

INFOBOX

Otázky, které Snowden otevřel:


Odposlouchávala NSA hovory, nebo jen sbírala takzvaná metadata (prý platí posledně jmenované)?

Zajakých okolností a jak dlouho je možné bez soudního příkazu sledovat i občany USA (když je 51procentní šance, že komunikuje s cizincem, po dobu jednoho týdne).

Zda a kolik o PRISM věděl Kongres (výpovědi se různí).

Jakou roli v tom hraje Obamova administrativa ve srovnání s Bushovou (stejně aktivní – Obama nechal pouze uzákonit, co se za Bushe dělo ilegálně).

Jestli a nakolik současná praxe pomáhá zabránit teroristickým útokům na americké cíle (lidé z NSA tvrdí, že ano; z FBI a CIA však znějí hlasy, že nikoli).

A další a další.

 

Technologie v Údolí fíglů

Zatímco fascinovaně zíráme do Moskvy na rozuzlení Snowdenova osobního dramatu, o devět tisíc kilometrů západněji, v městečku Bluffdale v americkém státu Utah, se v klidu staví. Napohled nenápadná soustava přízemních baráků o celkové rozloze sta tisíc metrů čtverečních přitom bude sloužit účelům, vedle nichž vypadají počítačový systém PRISM a sledovací program Boundless Informant – to nejšťavnatější, co Snowden vyzradil – zhruba jako Fordův Model T vedle kosmické rakety.

Oním velkorysým developerem v Bluffdale (kdosi se smyslem pro proporce nechal takovou věc postavit v obci jménem "Údolí fíglů") je právě NSA. Není to ledajaká stavba; do loňského března spolkla dvě miliardy dolarů a jen její bezpečnostní systém přišel na dvacet milionů. Však také je co chránit; v Utah Data Center bude bydlet jeden z nejvýkonnějších počítačů světa.

"Tento tajný projekt je posledním dílkem v mozaice skládané po celé poslední desetiletí," píše James Bamford, autor několika knih o NSA (The Shadow Factory, Továrna na slídily, nebo The Puzzle Palace, Palác skládaček) v časopise The Atlantic."Jeho účelem je zachytávat, dešifrovat, analyzovat a ukládat obrovské množství údajů elektronické komunikace po celém světě."

Klíčové slovo je zde dešifrovat. Zatímco PRISM a spol. "pouze" sleduje telefony, esemesky, emaily, záznamy o použití kreditních karet, o procházení internetu a tak dále, cílem utažského monstra je takzvaný deepnet, tedy data veřejně nepřístupná, chráněná hesly a šiframi.

Souboj v kyberprostoru

V rámci "kybernetického zbrojení" tak vzniká stroj, jenž by měl být schopen levou zadní zrušit skoro každou šifru na světě. A jen tak mimochodem bude kromě hackerů, Číňanů a džihádistů taky sledovat, co si píšete s vlastní dcerou. Žádná elektronická data tak nebudou bezpečná, ať už budou uložena na serverech bank, velkých či malých firem, ve vašem a mém počítači nebo - zejména - v kybernetických systémech vlád zemí celého světa. To všechno se bude ukládat v Bluffdale v datovém skladišti s nepředstavitelnou yottabytovou kapacitou. (Podle odhadů společnosti Cisco činil celosvětový objem online komunikace nějakých 266 exabytů.) Podle původních plánů mělo tohle monstrum začít fungovat – a dost možná začne – letos na podzim.

To je cílový stav, o nějž mocný úřad NSA – za posvěcení politických elit, nejprve konzervativních, později liberálních, s nepatrnou dávkou obezřetného disentu z obou stran – usiluje. Je třeba to mít na mysli při další debatě o PRISMu a spol.

Její dosavadní základní argumenty stojí za zopakování. Americký šéfšpion James Clapper se nechal slyšet, že "stávající programy jsou zdrojem nejcennějších zpravodajských informací" a že jejich provoz není protiústavní, protože "v jejich rámci nedochází k úmyslnému sledování amerických občanů".

Odpůrci – namátkou senátoři Demokratické strany Mark Udall a Ron Wyden z příslušného výboru horní komory Kongresu – obě tvrzení napadají jako "nepřesná a neúplná"; vy a já bychom na jejich místě řekli, že Clapper lže, jako když tiskne.

 

Edward Snowden


Terorismus jako automobily

I kdyby však měl Clapper stran efektivnosti PRISMu v boji proti terorismu pravdu, je otázka, jestli by to měl být argument rozhodující. K jejímu zodpovězení by bylo třeba zjistit, jak velkou hrozbou terorismus je. I kdyby totiž piloti na jedno použití Usámy bin Ládina dokázali v USA zabít tři tisíce lidí jako 11. září 2001 každý měsíc, pořád by měl terorismus na kontě méně amerických životů než automobilový provoz. Snížení maximální povolené rychlosti z 55 mil (zhruba 90 km) za hodinu na 30 by zhruba polovinu obětí zachránilo. Ani v bezpečností posedlých Spojených státech však nikoho nenapadlo začít jezdit krokem. Tu otázku je tedy třeba položit jinak: jsou Američané skutečně ochotni v automobilu riskovat podstatně více než coby potenciální terč teroristického útoku? Nebo je teroristická hrozba vybičována uměle za nějakým jiným účelem?

Pro Stasi (a StB) by to byl poklad

I kdyby však v debatě mezi politiky, ajťáky a špiony získali navrch přívrženci argumentu o účinnosti PRISMu a spol., jeho znepokojivé rysy tím nemizí. Zhruba 100 tisíc lidí – nejen nevolených, nýbrž dokonce veřejnosti většinou neznámých – má již dnes přístup k citlivým údajům milionů Američanů a občanů jiných zemí.

Data, jež NSA pomocí PRISMu získá, navíc pečlivě ukládá; jinak by jejich sběr nedával smysl. Komerční, politický a společenský potenciál takového konání je nedocenitelný. "Pro organizaci typu Stasi, které neměly k dispozici takové technologie, by takový program kdysi byl jako sen," řekl časopisu The Economist někdejší podplukovník východoněmecké tajné policie Wolfgang Schmidt. A pokračoval: "Je vrchol naivity domnívat se, že když jednou taková data budou získána, nebudou použita. Taková už je podstata tajných vládních organizací."

V souladu s ústavou?

Již dnes si nikdo nemůže být jist, že jeho soukromé věci právě nejsou pod zvětšovacím sklem pozornosti amerického bezpečnostního aparátu. NSA chce lidi této nejistoty zbavit - sledováni budou všichni a pořád. "Cílem může být každý, kdo se jakkoli účastní elektronické komunikace," řekl novináři Bamfordovi vysoký zaměstnanec NSA, který byl do projektu zasvěcen. Již dnešní stav se vejde do čtvrtého dodatku americké ústavy (jenž zakazuje lidi "nerozumně prohledávat" a upírat jim právo na soukromí) jen s notně odřenýma oběma ušima. Stav, jehož chce dosáhnout NSA, se do něho de facto nemůže vejít nikdy. De iure si s tím šikovní právníci jistě poradí, ale to na věci nic nezmění.

Edward Snowden v rozhovoru pro britský deník The Guardin prozradil, že NSAvytvořila infrastrukturu, která jim umožňuje odposlouchávat téměř cokoliv.

Obamova volba

Má tedy před sebou Obamova administrativa nevábnou volbu. Buď nechá stvořit moc tak drtivou a všudypřítomnou, že by se ani Orwellův Velký bratr za ni stydět nemusel. Bude-li taková moc jednou existovat, nikdo nebude moci zabránit jejímu zneužití.

Následky takového stavu lze realisticky odhadovat: nepůjde NSA po každém jen tak z plezíru. Ale ve vyhroceném politickém či komerčním souboji bude stále častěji mít najednou navrch ten, kdo s polotajnou bezpečnostní elitou země bude víc jedna ruka. Praxe veřejného života se ideálům liberální demokracie opět o kousek vzdálí. Českému čtenáři musí taková situace připadat povědomá.

Alternativa naneštěstí není o nic lákavější: nezapojovat ďábelsky rychlé počítače do práce bezpečnostního aparátu, aby jejich zneužití nepřicházelo v úvahu. To by však Spojené státy krutě znevýhodnilo v globální bitvě o nadvládu v kyberprostoru. (Nemluvě o populistickém tlaku, jemuž by se každá administrativa vystavila s každým teroristickým útokem: "Kdybychom bývali dostatečně pracovali na elektronickém sledování...")

Jak víme, Spojené státy neslynou obzvláštní příchylností k jednostrannému odzbrojení. I proto očekávejme paradox: tím, kdo nejrázněji přispěje k de facto zrušení jedné ze základních amerických občanských svobod, bude právě Barack Obama, prezident nejliberálnějších názorů, co živá paměť sahá. A co víc, nelze se mu divit.

Daniel Deyl


Klíčová slova: edward snowdenusaNSAsledování



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama