Z Afriky teče na Západ 15 krát více peněz, než opačným směrem | Reflex.cz
reklama
nahoru

Z Afriky teče na Západ 15 krát více peněz, než opačným směrem

Lubomír Heger12. července 2013 • 12:00
Z Afriky teče na Západ 15 krát více peněz, než opačným směrem
afrika
• foto: 
Profimedia.cz

Naposledy na to upozornil Kofi Annan. Neprůhlednými transkakcemi s vládami afrických zemích si Západ přijde na desítky miliard dolarů ročně. "Je to jako krást jídlo ze stolů chudáků," vypůjčil šéf OSN z rétoriky, kterou slýcháváme častěji od anarchistů nebo marxistů.

reklama

Jenže Kofi má na stole tvrdé argumenty. Jen v případ Konga připravily nevýhodné smlouvy - na nichž, nutno říci, profitují místní autokrati stejně jako západní firmy - o ekvivalent částky, která by stačila na pokrytí celoročního rozpočtu na zdravotnictví a školství této rozvíjející se země.

Kleptokracie + zbytky imperialismu

Nejde o nic nového pod sluncem. "Kleptokracie" ovládající většinu afrických zemí plus primární touha po zisku západních firem - plus ochota světových bank ukládat africké miliardy na své účty - vytváří komplexní fenomén. Nebo jak byste charakterizovali nedávný odhad Světové banky, podle níž do Afriky zamíří každým rokem z vyspělých zemí ve formě pomoci kolem 10 miliard dolarů (do celého světa je to desetkrát tolik), zatímco opačným směrem putuje 150 miliard (z celého světa 900 miliard)?

INFOBOX

Největší světoví kleptokrati

Suharto, prezident Indonésie v letech 1967–1998: 5–35 miliard dolarů

Zín Abidín bin Alí, prezident Tuniska letech 1987–2011: 7 miliard dolarů

Muammar Kaddáfí, faktický vládce Libye v letech 1969–2011: 150 miliard dolarů (celkového majetku Kaddáfího a jeho rodiny)

Sani Abacha, prezident Nigérie v letech 1993–1998: 2–5 miliard dolarů

Slobodan Miloševič, prezident Srbska v letech 1991–1997 a Jugoslávie v letech 1997–2000: 19 miliard dolarů

Mobutu Seko, prezident Zairu v letech 1965–1997 5 miliarddolarů (před rokem 1971 se Zair jmenoval Konžská demokratická republika, dnes nese název Demokratická republika Kongo)

Ferdinand Marcos, prezident Filipín v letech 1965–1985: 5–10 miliard dolarů

Husní Mubarak, prezident Egypta v letech 1981–2011: 70 miliard dolarů (odhad celkového majetku)

Ve Švýcarsku si od poloviny 20. století ukládal úplně každý autokrat z Blízkého východu a Afriky, což je jeden z důvodů, proč má země vyšší HDP na hlavu než USA, přestože skoro nic netěží, nevyrábí, nevyvíjí a pěstuje jen pro vlastní potřebu. Podle průzkumů považují čtyři pětiny tamní populace vysokou úroveň bankovního tajemství za devízu a přejí si ji zachovat. Mimochodem Švýcarsko tuto praxi pod obrovským mezinárodním tlakem pomalu vzdává a takový Kypr na ni dokonce pod vlivem současné krize začal doplácet.

Loupeže se pořád vyplácí

Přestože Švýcarsko za posledních několik let vrátilo do různých zemí třetího světa asi miliardu a půl v dolarech, větší část naloupeného majetku v jeho bankách pravděpodobně zůstává, což neoficiálně přiznávají i tamní diplomaté. Mnozí pozorovatelé proto hovoří o spoluvině Západu na drancování třetího světa. „Kdy jste naposledy viděli bankéře nebo právníka ve vězení,“ ptá se známý autor knih o finančním zločinu Jeffrey Robinson. „Až se tam někteří z nich octnou, věci se opravdu začnou hýbat dopředu.“ Jenže Západ zároveň implicitně podporuje "závislostní mentalitu" Třetího světa na své pomoci (pomáhají ji rozdmýchávat i dobrodinci typu Bona Voxe), jíž uniklo jen několik "chudých zemí" - např. Indie či Pákistán - které si snaží řešit své problémy hlavně samy. Není pochyb o tom, že jim to poskytuje podstatně větší manévrovací prostor při jednání se světovými orgnaizacemi.



Klíčová slova: infoxafrikakorupceinfo xreflex



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama