Zachránil Fukušimu a Tokio, teď zemřel na rakovinu jícnu | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zachránil Fukušimu a Tokio, teď zemřel na rakovinu jícnu

Jan Jandourek10. července 2013 • 13:31
Zachránil Fukušimu a Tokio, teď zemřel na rakovinu jícnu
foto: Profimedia.cz

V nemocnici v Tokiu zemřel ředitel fukušimské elektrárny, který se zachoval jako z čítanky. Poté, co elektrárnu zasáhla vlna tsunami, neposlechl vedení firmy a pokračoval na místě v chlazení rozžhaveného reaktoru.

reklama

Osmapadesátiletý Masao Jošida se v březnu 2011 odmítl řídit rozkazy firmy TEPCO, zůstal na místě a dál řídil nebezpečnou operaci chlazení reaktorů mořskou vodou. Reaktorová budova se otřásala výbuchy, z tokijského vedení přišel rozkaz s čerpáním vody přestat, on ale pokračoval. Šéfové firmy se zřejmě obávali, že by mořská voda mohla reaktory poškodit a zabránit jejich dalšímu komerčnímu využití.

Jošida vedl v době nehody elektrárnu devět měsíců. V roce 2011 odešel do předčasného důchodu, když u něj byla zjištěna rakovina jícnu. Ta však údajně nesouvisí s jadernou katastrofou, protože následky ozáření by se projevily až po pěti letech, ale je prý nejspíš následkem Jošidova těžkého kuřáctví. Jak to bylo, se asi nedozvíme.

Pro odborníky vyšetřující katastrofu je to ztráta, protože odešel důležitý svědek celé události. V elektrárně samotné je radioaktivita stále ještě příliš silná, než aby bylo možné provádět vyšetřování na místě.

Velké prásk

V prvním rozhovoru po událostech v listopadu 2011 vzpomínal ředitel Jošida, jak všechno probíhalo. „Slyšeli jsme velké prásk a nechápali jsme, co se děje.“ Jediné informace pocházely od lidí, kteří byli v areálu a hlásili, že to vypadá, že první blok vybuchl. Pak slyšeli další výbuchy. „Na velínu jsme nevěděli, co přesně se stalo s prvním blokem. Po nějaké době od výbuchu se z něj začali vracet zranění zaměstnanci a první, co jsme si pomysleli, bylo, že vybuchl kontejnment, což by znamenalo uvolnění ohromného množství radioaktivních látek a situace by se dostala zcela mimo naši kontrolu.“

Pracovníci počítali s tím, že může dojít k nejhoršímu, kdyby se palivové články tavily tak rychle, že by nebylo možné je ochladit. To se naštěstí nestalo. Kdyby došlo k řetězové reakci, bylo by to ještě horší než jen samotné roztavení paliva.

Ačkoliv se tehdy choval velmi chladnokrevně, později připustil, že on i jeho kolegové pociťovali strach. „Během prvního týdne po nehodě jsem si několikrát myslel, že všichni zemřeme.“

Trosky tu budou dál

Trosky Fukušimy budou na místě jako pomníček strašit ještě dlouho, odhaduje se, že operace na odstranění roztaveného paliva z reaktorů a likvidace celého zařízení bude trvat asi čtyřicet let. Při tehdejší vlně tsunami, která elektrárnu zasáhla, zahynulo více než 18 000 lidí na severovýchodním pobřeží Japonska a muselo být evakuováno 150 000 obyvatel z vesnic a měst v blízkosti elektrárny.

Prezident firmy Naomi Hirose ocenil Jošidovy zásluhy a řekl vzhledem k okolnostem poněkud záhadnou větu: „Udržujeme si jeho přání v našich srdcích a uděláme všechno proto, abychom znova vybudovali Fukušimu, kterou se pokoušel zachránit za každou cenu.“

Pro zachráněné životy se na něj bude vzpomínat zřejmě stejně, jako na lidi, kteří se hrdinně zachovali v Černobylu nebo při haváriích na atomových ponorkách. Samotná Fukušima ale už nejspíš z radioaktivního popela jako Fénix nepovstane a pro některé země její zkáza znamenala konec jaderného energetického programu. Konec nejspíš nezamýšlený, ale o to zásadnější. Kromě radioaktivity byli lidé ozářeni i strachem.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama