Izraelec střílí na Izraelce. Co se vlastně děje u Zdi nářků? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Izraelec střílí na Izraelce. Co se vlastně děje u Zdi nářků?

Jan Jandourek22. června 2013 • 22:40
Izraelec střílí na Izraelce. Co se vlastně děje u Zdi nářků?
zeď nářků
• foto: 
Profimedia.cz
Je to záhadná událost. Šestačtyřicetiletý muž v pátek ráno vykřikl u jeruzalémské Zdi nářků "Allahu akbar", načež do něj pětadvacetiletý příslušník bezpečnostní služby vypálil nejméně devět ran. Přesto, že se záchranná služba pokusila muže dvacet minut oživovat, nebylo to už nic platné.
reklama
Muž údajně pracoval v nedaleké vývařovně polévek. Příslušník bezpečnostní služby, který střílel, byl zadržen a je podezřelý z vraždy. Zatím si vyhradil právo nevypovídat.

Zastřelený byl znám jako excentrik, který se často u Zdi nářků vyskytoval, byl náchylný k záchvatům vztaku a často vykřikoval a nadával. Příslušník bezpečnostní služby prý na místě obvykle nepracoval a v danou chvíli zaskakoval za někoho jiného.

Podle svědků se muž vynořil od lázně a po onom výkřiku vytahoval z kapsy jakýsi předmět, což vzbudilo podezření. Po incidentu bylo okolí zdi na několik hodin uzavřeno kvůli vyšetřování. Mluvčí izraelské policie Micky Rosenfeld uvedl, že něco podobného se u zdi nestalo už několik let. Jeden z očitých svědků uvedl, že zastřelený Doron Ben-Shloosh byl známá figurka, dlouhovlasý, nikdy nenosil kippu, tradiční židovskou pokrývku hlavy. Znali ho policisté, příslušníci ochranky i věřící, kteří ke zdi chodí pravidelně.

Svědek ho potkal těsně před incidentem. Doron si četl noviny a narazil na článek o Mossadu. Začal nahlas nadávat. Právě v tu chvíli šel kolem policejní důstojník, ale protože podivína každý znal, nikdo ho nebral vážně.

Tato událost, která by se dala snad označit za absudní tragédii, obrátila pozornost k místu, které je na konflikty různého druhu bohaté.

Chrámová hora

Takzvaná Zeď nářků se nachází ve východním Jeruzalémě. Je to pozůstatek staré zdi postavené kolem někdejšího židovského velechrámu. Ten byl nejposvátnějším místem judaismu na přelomu letopočtu. Postaven byl kolem roku 19 před Kristem za Heroda Velikého, kterého Římané trpěli jako židovského krále.

Původní chrám na tomto místě ale postavil už významný židovský král Šalomoun. Části slavné zdi pocházejí z různých dob. Je ale celkem jedno, z jaké doby pochází jaký kámen. Dnes stojí zbytky zdi na místě, kde se nachází několik velmi významných posvátných míst tří světových náboženství: křesťanství, islámu a judaismu.

INFOBOX

Boží rvačka o jednu zeď a jednu čtvrť

1948 - po arabsko-izraelské válce Zeď přišla pod správu Jordánska a židé ji nesměli navštěvovat

1967 - Izraelci dobyli zpět východní Jeruzalém. Správa muslimských památek ale byla ponechána muslimům.

1969 - založil křesťanský sektář Michael Dennis Rohan v mešitě al Aksá požár. Byl uznán za duševně nemocného.

1984 - židovská teroristická skupina plánovala podzemní bombový útok k likvidaci obou mešit na Chrámové hoře. Útok zmařila izraelská tajná služba.

1996 -  Izrael pod horou otevřel Hasmonejskou chodbu, kde jsou pozůstatky arabských staveb, křižáckých budov, byzantského bazénu a římské ulice. Došlo ke konfliktu s muslimy, který si vyžádal 80 mrtvých.

2000 - tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron navštívil Chrámovou horu, což vedlo k vypuknutí palestinského povstání zvaného Druhá intifáda

Počtem stoupenců není judaismus zdaleka tak početný jako ostatní dvě, je ale významný tím, jak zasáhl do lidských dějin a jak židovská tradice ovlivňuje světové dění dodnes.

Pokud jde o zeď, židé ji považují za jediný dochovaný zbytek někdejšího velechrámu zničeného později Římany a chodí se k ní modlit a do spárů mezi kameny tradičně zasouvají papírky se svými modlitbami. To také činí i státní návštěvy, které přijíždí do Jeruzaléma.

Proč je toto místo, které by mělo být nejduchovnějším místem světa, spíše centrem konfliktů? Když pomineme drobné rvačky, kterými vynikali mezi sebou křesťané několika vyznání dělících se o Chrám Božího hrobu, je to hlavní konflikt mezi židy a muslimy. Na Chrámové hoře stojí totiž třetí nejposvátnější místo ilámu mešita al-Aksá. Muslimové si často myslí, že Západní zeď nemá s judaismem žádnou spojitost a byla součástí mešity.

Co muslimy k Chrámové hoře tolik poutá? Věří tomu, že někdy kolem roku 621 vykonal na toto místo sám prorok Mohamed na okřídleném koni Buraqovi takzvanou Noční cestu. V Koránu je řeč o "nejvzdálenější mešitě" a s Jeruzalémem bylo toto místo ztotožněno až později. V Koránu není nikde řečeno, že to bylo právě zde. Ze skály prorok vstoupil do nebe a vrátil se zpět.

Vášně jsou vybičované

Pro moderní západní mysl je nepochopitelné, proč se vede dlouhodobý krvavý spor o místo, s kterým je spojeno tolik historických nejasností. Od počátku 20. století se židé i muslimové pokoušejí zpochybnit legitimitu nároků druhé strany na těchto pár metrů země. Jedna jeruzalémská čtvrť symbolizuje spor o svrchovanost nad celým územím, kde dnes leží Izrael a území palestinské samosprávy. 

Náboženské vášně a dlouhotrvající konflikt mají za následek, že vášně jsou vybičované. Pak může snadno dojít k tomu, že podivín může členovi ochranky, který má na rozhodnutí několik vteřin, připadat jako terorista.

Vyšetřování snad může usnadnit to, že na místě je řada bezpečnostních kamer, které mohou průběh tragické střelby objasnit. Hlavní příčinou odobných událostí je ale napětí v oblasti, které se nedaří zmírnit. Posledním pokusem je americká iniciativa z posledních týdnů přimět Palestince a Izraelce k novému jednání, ale nikdo jí nedává velkou šanci.



Klíčová slova: infoxreflexizraelzeďnářkůinfo x



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama