Proč Nelson Mandela na domácí scéně obstál lépe než Václav Havel | Reflex.cz
reklama
nahoru

Proč Nelson Mandela na domácí scéně obstál lépe než Václav Havel

Tomáš Nídr13. června 2013 • 12:37
Proč Nelson Mandela na domácí scéně obstál lépe než Václav Havel
Nelson Mandela ovlivňoval dění ještě dlouho po odchodu do důchodu.
• foto: 
profimedia.cz

Vládl jen pět let, ale zato s většími kompetencemi. Udržel zemi pohromadě. Nevyrostl mu velký soupeř. A také ovlivňoval dění ještě dlouho po odchodu do důchodu.

reklama

Oba kvůli svým názorům dlouho seděli za mřížemi. Oba se stali symboly nenásilného boje za svobodu. Oba se z disidentu vyhoupli do prezidentského křesla, z něhož měli šanci pozitivně ovlivnit vývoj ve svých zemích. Nyní čtyřiadevadesátiletému Jihoafričanovi Nelsonovi Mandelovi se to povedlo přeci jen více, než o generaci mladšímu Václavu Havlovi.

Nejkřiklavější případ? Havlovi se stát, který převzal, rozpadl pod rukama. Zato Mandela dokázal udržet Jihoafrickou republiku pohromadě. A to tamní situace byla kvůli stoletím nashromážděné nenávisti rozhodně složitější, než ta v Československu.

V černém obyvatelstvu bublala chuť na pomstu za vytrpěná příkoří, do toho šla proti sobě různá etnika a třeba holandští Afrikánci snili o vytvoření vlastního „rasově čistého státu“.

 

 INFOBOX    
  Havel Mandela
Věk  75 (1936-2011) 94 (*1918) 
Doba ve vězení     5 let 27 let
Počet let jako prezident  12 let
1989-2002
(s půlroční přestávkou
v roce 1992)
5 let
(1994-99)
Počet let v prezidentském důchodu   9 let
 14 let
Počet Nobelových cen  0  1
Počet manželek  2  3
Počet dětí  0  6
Jím natočené filmy 1  0
Psaná díla 41 12

                                                       

Mandela si ale namaloval Jižní Afriku jako duhový národ všech barev. Pravda, lidé si do náruče nepadli, ale to hlavní se podařilo - tak různorodí obyvatelé jeho domova si nevjeli do vlasů. A tak všichni včetně bělochů, jimž Mandelu segregační režim vylíčil jako teroristu, začali prezidenta respektovat a brát jej jako stabilizační prvek v zemi.

To se našemu bývalému prezidentovi nepovedlo. Rovněž si přál udržet vlast jednotnou, ale dva roky po inauguraci v proslulých krátkých kalhotách jeho rodné Československo už neexistovalo.

Předně, Slováci Havla nikdy plně nevzali za svého. Dále mu na domácí scéně brzy vyrostli dva silní soupeři, kteří ho v praktických politických dovednostech předčili. Václav Klaus a Vladimír Mečiar federaci bez dlouhých cavyků rozdělili. Když nejvyšší představitel země viděl, že rozpad je neodvratný, reagoval abdikací.

Král Jihoafrické republiky

Naopak Mandela byl v Jižní Africe po celý pětiletý mandát, na který kvůli vysokému věku odmítl navázat, nekorunovaným králem.

Oproti Havlovi, jemuž naše ústava jako hlavě státu dávala spíše ceremoniální pravomoci, měl k tomu v prezidentském systému všechny možnosti a také sílu v parlamentu. Jeho Africký národní kongres, který má od prvních všerasových voleb v roce 1994 stále většinu, mu automaticky schvaloval to, na co si vzpomněl.

Havel takovou praktickou sílou v zákonodárném sboru jako celoživotní nestraník nikdy nedisponoval. Musel se spoléhat na spojence roztroušené v jednotlivých partajích. A na svou neformální autoritu, která postupem času bledla.

Nejhlubším bodem toho tohoto úpadku byla volba jeho nástupce, kdy mu zákonodárci vybrali jeho největšího soka Klause.

Něco takového se v JAR stát nemohlo. Mandela si za sebe jako náhradu dlouho dopředu vybral Thaba Mbekiho a parlament mu ho také schválil. Pak ho též vytrvale - i když zároveň marně - ze svého výminku tepal, ač mu se zhoršujícím se zdravím ubývalo sil.

To Havel se po svém odchodu v únoru 2003 od politiky mnohem více odstřihnul a věnoval se umění.

Nadšení versus blbá nálada

Když přebírali svůj úřad, doprovázely je k moci nadšené davy, jež očekávaly velké věci. Mandela ho uměl nadále rozfoukávat, byť se třeba sociální situace většiny obyvatel  výrazně nezlepšila.

Pozdvihl sebevědomí nejen svých spoluobčanů, ale celého kontinentu. Jeho ztělesněním bylo bezproblémové uspořádání fotbalového mistrovství světa v roce 2010, které by se bez Mandelovy záštity pod Saharou těžko konalo.

Díky Havlovu renomé jsme brzy vstoupili do NATO a vysněná cesta do Evropské unie, kterou dlouhodobě prosazoval, byla završena dva roky po vypršení jeho mandátu. Jenže pod vlivem nástupce Klause, který postrádá jednoznačně západní orientaci, se Češi stali až nelogicky naježenými vůči čemukoliv, co je spojeno s unií.

Dosažené úspěchy Češi narozdíl od Jihoafričanů neumí dostatečně ocenit a propadli skepsi nad politiky, pro kterou tehdejší prezident razil výstižný termín „blbá nálada“. Havel už  rok a půl nežije, blbá nálada zůstává. Snad se Jihoafričanům podaří zachovat svůj typický optimismus, i když už s nimi Mandela nebude.



Klíčová slova: infoxinfo xnelson mandelaVáclav Havel



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama