Američané sledují tři miliardy telefonátů denně. EU se je snaží napodobit | Reflex.cz
reklama
nahoru

Američané sledují tři miliardy telefonátů denně. EU se je snaží napodobit

Lubomír Heger10. června 2013 • 00:00
Američané sledují tři miliardy telefonátů denně. EU se je snaží napodobit
usa velký bratr
• foto: 
Profimedia.cz

Švédi mají databázi "Titan", v Británii vzniká "Čmuchalova listina", Němci a Nizozemci se smějí nabourávat do soukromých počítačů. Češi si pořád
libují hlavně v telefonních odposleších.

reklama

Ochota Národní bezpečnostní služby (NSA) sledovat vlastní občany je dnes už legendární. Odhalení tajného vládního programu PRISM (Google, Yahoo, Microsoft, Facebook atd. dodávají od roku 2007 vládě komunikaci svých klientů) vyrazilo většině lidí dech.

Ovšem jen laikům. PRISM je ve skutečnosti jen pokračováním "Pokoje 641A" v San Francisku - tedy místnosti, v níž superpočítač se software od firmy Narus (pobočky Boeingu) v letech 2002 až 2006 se svolením operátora AT&T zachycoval gigabity internetového provozu jeho klientů za vteřinu, včetně telefonních hovorů.

Nová Watergate?

Něco podobného ve světě patrně nemá obdobu, a to ani v zemích s represivními režimy. Hlavním důvodem jsou samozřejmě peníze.

Jen Američané jsou ochotni vynakládat miliardy dolarů ročně na vývoj a obsluhu systémů, které převádějí mluvené slovo do psané podoby, aby mohl superpočítač snáze ukládat a monitorovat obsah hovorů uskutečněných přes internet.

Podle bývalého zaměstnance NSA Williama Binneyho program PRISM navíc od telefonních operátorů sbírá údaje o třech miliardách telefonátů denně.

Cílem je nasbírat data na mnoho let dopředu, aby se budoucí "předmět" výzvědné činnosti dal snáze usvědčit. Kongres má o této činnosti jen minimální povědomí. Podle některých přeběhlíků z NSA jsou mnozí kongresmani dokonce cílem sledování.

Pokud by takovou informaci v budoucnu potvrdil nějaký nezávislý vyšetřovatel, mohla by se z toho urodit aféra o rozměrech Watergate.

Velký bratr EU

Není třeba pochybovat o tom, že bezpečnostní složky v evropských zemích by se rády vydaly stejným směrem, jenže na to prostě nemají kapacity. Zákon by to přitom leckde umožnil.

Analýza OSN od "zvlášního zpravodaje pro svobodu projevu" Franka La Rueho, která byla shodou okolností publikována též minulý týden, zmiňuje
příklady, jak státy zasahují do soukromí svých občanů.

INFOBOX

Evropská komise nařídila členským zemím schraňovat údaje od telefonních operátorů nejméně po dobu jednoho roku. Vstříc vyšli všichni kromě ČR, Německa a Rumunska, kde to odmítl Ústavní soud.

Telefonní operátoři v těchto zemích zmíněné údaje (tzv. CDR - kdo komu a jak dlouho telefonoval) stejně schraňují, jen tak činí dobrovolně.

Švédsko vybudovalo tajnou databázi Titan, kde jsou uschovány veškeré CDR a IPDR (detaily internetových transkací) občanů země tří korunek. Bezpečnostní složky mají ovšem k informacím přístup i bez soudního příkazu.

Spojené království již několik let připravuje schválení tzv. Snooper's Charter (volně přeloženo "Čmuchalovy listiny"). Šlo by o širší verzi Titanu, jejíž provozování by stálo dvě miliardy liber ročně.

Nizozemský parlament projednává od loňska zákon, který má policii umožnit nabourat se do osobních počítačů a telefonů lidí podezřelých z kriminální aktivity doma i v zahraničí a instalovat v nich "šmírovací" software.

Německá policie si už virus, jemuž se říká "trojský kůň", na individuálních uživatelích počítačů vyzkoušela. Ústavní zákon jí to sice zakázal, avšak tajné služby mají výjimku - smějí do počítačů podezřelých teroristů i bez soudního příkazu.

V Rusku internetový provoz včetně telefonních hovorů zcela legálně monitoruje FSB již od 90. let. Používá k tomu Systém operativně-rozvědných činností (SORM). Podobně je tomu v dalších autoritářských režimech.

Česko je proslulé hlavně policejními odposlechy telefonů. Ty kulminovaly za vlády ČSSD, kdy bylo za rok napíchnuto asi deset tisíc přístrojů.

V roce 2010 si česká policie vyžádala tzv. CDR údaje 86 tisíc uživatelů mobilních telefonů.

Zdroj: OSN, Wikipedia, Respekt

Evropské země mají obvykle dobře ošetřenou legislativu týkající se osobních údajů, zejména v obchodní oblasti. Policie a další bezpečnostní složky se k nim přesto většinou dokáží bez obtíží dostat. Záleží pak na veřejné kontrole.

Není bez zajímavosti, že dvě třetiny Němců podle jednoho průzkumu se stahováním dat ze soukromých počítačů osob podezřelých ze zločinných aktivit souhlasí.

Dá se logicky předpokládat, že by se špehováním počítačů souhlasili i Češi, pakliže by se jim věc prezentovala jakožto otázka osobní bezpečnosti. Z podobných důvodů již akceptovali kamery v ulicích.

Není nakonec vyloučeno, že už sledováni jsme a souhlas veřejnosti bude vyžadován až mnohem později.



Klíčová slova: infoxusaprismšpehováníinfo xreflex



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama