Ruský zázrak: Brežněv vstává z mrtvých | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ruský zázrak: Brežněv vstává z mrtvých

Jan Jandourek8. června 2013 • 14:00
Ruský zázrak: Brežněv vstává z mrtvých
Leonid Brežněv
• foto: 
Profimedia.cz

Na fasádě moskevského domu na adrese Kutuzovský prospekt 26, kde třicet let žil Leonid Brežněv, má viset pamětní deska. S Putinovou podporou.

reklama

Je přes třicet let od jeho smrti, ale přesto na Leonida Iljiče Brežněva jeho někdejší poddaní vzpomínají.  Vzpomínají v dobrém. Co je platné, že podle jeho kritiků Brežněvovo období, které trvalo déle než vláda jakéhokoli jiného sovětského vůdce s výjimkou diktátora Stalina, znamenalo útlak a ekonomickou stagnaci. Na vrcholu moci byl osmnáct let, od roku 1964 až do roku 1982. To je celá jedna generace. Pro mnoho lidí je proto Brežněv neodmyslitelnou součástí života.  Zatímco pro nás je poněkud komickým představitelem zaostalé okupační mocnosti, starší lidé v Rusku nevzpomínají na Sovětský svaz jeho doby jako na říši zla, ale na říši stability. Na Západě obdivovaný Michail Gorbačov je spojován s rozpadem SSSR a Boris Jelcin s rozkladem Ruska, chudobou, korupcí a nezaměstnaností. Za zřízením plakety stojí putinovská strana Jednotné Rusko a vytvořil ji vnuk tvůrce té původní, která byla odstraněna. Poněkud předčasně, jak se ukazuje.

Populárnější než car

Minulý měsíc provedla výzkum nezávislá agentura Levada Center a podle ní 56 procent Rusů má na Brežněva pozitivnější pohled než na jiné sovětské vůdce, nebo i než na posledního cara Mikuláše II. a prvního ruského prezidenta Boris Jelcina. Lenin získal v průzkumu 55 procent pozitivních hlasů, Josif Stalin 50 procent. Zajímavé jsou i negativní hlasy. Gorbačov má 66 procent negativních hlasů a pozitivních jen 22 procent. Stalin může za smrt desítek milionů lidí, ale polovině Rusů se takový člověk zřejmě i nadále líbí. Prezident Vladimir Putin vytvořil vlastní mytologii, podle které byl zánik Sovětského svazu největší katastrofou dvacátého století. Pak následovalo období chaosu a on přišel jako zachránce. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil Brežněvovu éru za „obrovské plus" pro zemi.

Proč najednou taková nostalgie? Byla to doba přijatelná pro všechny milovníky mrtvolného klidu. Leonid Iljič nebyl žádný beránek. Nejdříve byl chráněncem Nikity Chruščova, s kterým stoupal ve stranických hodnostech a dokonce dokázal Nikitu podpořit v okamžicích, kdy to měl mocensky nahnuté a většina soudruhů v mocenském centru stála proti němu. Nakonec ale využil příležitost a sám se podílel na sesazení Chruščova v roce 1964.

Brežněv infobox

 

Stalinismus s lidskou tváří

I když ho ostatní považovali za hloupého, dokázal se opřít o armádu a tajnou policii a přežít – až do své přirozené smrti. Chruščova nechal pokojně dožít v důchodu a nezačal znova se stalinskou praxí masového věšení a střílení komunistů i nekomunistů.

Brežněv byl lump, toto označení můžeme bez váhání použít. Zločinné režimy nemůže vést nikdo jiný než lump, přinejmenším ne osmnáct let. Byl ale lump vypočitatelný. Osobně to byl poživačný člověk, který měl rád alkohol, lov a západní auta. Některá dostal darem od amerických prezidentů a rád je řídil. Komunističtí funkcionáři se dělili na poživačné a asketické. Ti první byli o něco lidštější, k těm druhým patřil třeba jeho nástupce a šéf KGB Jurij Andropov. Brežněv představoval jakýsi stalinismus s lidskou tváří, což mnoha lidem stačilo.

Životní úroveň nestála sice za nic, ale zase se nekonaly stalinské plánované hladomory. Bylo to po hrůze „Velké vlastenecké války“ aspoň období míru a některých symbolických úspěchů, ať už šlo o kosmonautiku, sport nebo umění. Jeho vláda ale také znamenala invazi do Československa a Afghánistánu a podporu terorismu po celém světě. Byla to vláda poklidná, ale asi jako když se někdo poklidně propadá do bažiny.

„Naše autority jsou nostalgické po sovětských časech,“ řekla Radiu Svoboda veteránka boje za lidská práva Ludmila Aleksejeva, která vede moskevskou helsinskou skupinu sledující lidská práva. „Dívat se do minulosti je podle mého ta poslední věc, co by měli vůdcové a lidé dělat. Ty časy mi vůbec nechybí, ačkoliv jsem starý člověk a prožila jsem v tom období své mládí. Jsem ráda, že jsme se z toho neúspěšného sovětského experimentu dostali.“ Snad má pravdu.

Na tribuně kremelského mauzolea se Brežněv objevil ještě tři dny před smrtí 7. listopadu 1982. To nejspíš netušil, že zhruba za týden bude poblíž po velkolepém pohřbu pochován. Ale co na tom, jeho duch žije dál a vznáší se i nad dnešní Moskvou.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama