Když se mraky zastaví. Proč vznikají v Česku záplavy? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Když se mraky zastaví. Proč vznikají v Česku záplavy?

STANISLAV DRAHNÝ5. června 2013 • 11:36
Když se mraky zastaví. Proč vznikají v Česku záplavy?
foto: Jan Šibík

Co zavinilo nynější záplavy v Čechách? Proč najednou – místo aby nás hřálo červnové sluníčko – přišel vytrvalý déšť?

reklama

Úplně nejjednodušší (byť zjednodušující) vysvětlení velkých povodní posledních desetiletí je, že tam kde je tlaková výše je hezky a kde je níže tam prší. Letos se (podobně jako v roce 2002) tlaková níže zastavila nad Čechami a několik dní zde vydržela.

Tlaková výše, která se obvykle v tomto ročním období nad střední Evropou udržuje, se tentokrát – a s ní pěkné počasí – nalézala nad Skandinávií. Takže, zatímco Švédové a Finové chodili v krátkých rukávech a opalovali se na březích Baltu, v Česku bylo nezvykle chladné a deštivé počasí.

Někdy se deště vrací

Podobné to bylo i v letech 1997 a 2002. V prvním případě výrazná tlaková níže svůj postup zpomalila v oblasti Beskyd a Jeseníků. Nad jihovýchodním Polskem se její dráha otočila a s ní spojený frontální systém se k nám znovu vrátil. Během pěti dnů spadlo obrovské množství srážek. Také v roce 2002 byl vývoj cirkulace podobný, ale ke zpomalení postupu níže došlo již na trojmezí mezi Čechami, Rakouskem a Německem.

Při nynějších záplavách se srážky zastavily o něco dál a zasáhly plnou silou většinu území Čech. To je důvodem například toho, že se „nečekaně“ rozvodnily malé toky, jako například v Praze Rokytka a Botič.  

Jeden rozdíl mezi uvedenými povodněmi však existuje. V roce 1997 i v roce 2002 šly rychle za sebou dvě dešťové vlny. To se letos naštěstí nestalo. I proto budou jejich následky podle všeho o něco méně ničivé.

Sousedé na záplavy „nevěří“

Pro povodně zaviněné několikadenní tlakovou níží je typické, že obvykle zasáhnou jen relativně malé území. Například dvě stoleté vody, které v polovině devadesátých let během dvou let zasáhly Rýn, ač vzdálené jen několik set kilometrů, se nás nikterak nedotknuly. Podobně při záplavách v roce 1997 bylo v Čechách „celkem normálně“ a zdálo se téměř neuvěřitelné, že pouhých 200 kilometrů na východ řádí záplavy. To platí i naopak o velké vodě v roce 2002 a zřejmě i o té letošní.

To má za následek, že lidská mysl se často zdráhá uvěřit, že – relativně nedaleko – řádí velká voda. Příkladem může být i chování, záplavami ještě nepoučených, obyvatel Uherského Hradiště v roce 1997. V době, kdy již dávno v oblasti nepršelo, se na město po řece Moravě řítila ničivá povodňová vlna. Mnozí lidé ale tehdy odmítali opustit své domovy a evakuovat se, protože jim eventualita záplav připadala nemožná.

INFOBOX

Druhy povodní

Povodně z trvalých srážek následují zpravidla po několikadenních trvalých srážkách (někdy i přerušovaných). Jsou vesměs vázány na výskyt tzv. srážkotvorné cyklony.

Povodně z přívalových dešťů souvisí se srážkami s krátkou dobou trvání, avšak s velkou intenzitou. Vyznačují se náhlým nástupem s rychlými vzestupy hladin a krátkým trváním.

Sněhové povodně vznikají náhlým táním. Kulminační průtoky při sněhových povodních zpravidla nedosahují na území Česka větších extrémů.

Smíšené povodně jsou zapříčiněny kombinací tání sněhu a dešťových srážek. Mohou být i extrémní.

Ledové povodně vznikají zpravidla při oblevě po období déle trvajících mrazů. Pokud při odchodu ledu dojde na řekách k tvorbě ledových bariér, může hladina rychle a výrazně stoupnout.

 



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama