Kam dopadne příští atomová bomba? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kam dopadne příští atomová bomba?

Lubomír Heger28. května 2013 • 20:49
Kam dopadne příští atomová bomba?
Jaderný test
• foto: 
Profimedia.cz

Na Írán nebo na Izrael, soudí vědci v USA. A nebudeme se stačit divit.

reklama

A kdy bude shozena? Položte tuhle otázku anglicky na Googlu ("when will the next nuclear/atomic bomb be dropped?") a automat ji dopíše za vás. Svědčí to o tom, že si ji klade ohromná spousta lidí. A dostávají překvapivě málo odpovědí, alespoň těch odborných.

Jednou z mála výjimek je studie "Nuclear war between Israel and Iran: lethality beyond the pale" (Nukleární válka mezi Íránem a Izraelem: smrtící účinek mimo veškerou představivost), na které několik let pracovala pětice expertů z Univerzity v Georgii. Použila software vyvinutý Pentagonem k odhadu škod plus několik dalších aplikací.

Hádejte, k jakým došla výsledkům

Zajímavější než konkrétní projekce škod (pět bomb o síle 500 kilotun by spolehlivě zahubilo 86% populace Teheránu a pouhé procento obyvatel by uniklo zraněním) jsou některé vedlejší poznatky, které studie přináší. Tak například Teherán je vůči nukleárním zbraním obzvláště zranitelný, neboť leží mezi horami (horko nemá kam uniknout), vznáší se nad ním velké množství prachu (který se výbuchem rozpálí), má velkou koncentraci obyvatel a chatrné stavby.

Jeden úder proti hlavnímu městu - a rázem zmizí polovina průmyslu, třetina zaměstnanců veřejného sektoru a padesát vysokých škol a univerzit v zemi.

A proč zrovna Írán? Na to nedávají autoři studie jednoznačnou odpověď. Zhruba stejně pravděpodobný je konflikt mezi Indií a Pákistánem, případně mezi Indií a Čínou. Na příkladu dvou blízkovýchodních států, z nichž jeden otevřeně žádá likvidaci toho druhého (Írán Izraele) a druhý by totéž zvládl uskutečnit dříve, než dočtete tento článek (Izrael Íránu), chtějí patrně poukázat na ošidnost víry, že atomovou bombu už nikdo neshodí.

A proč by neměl? Jednou už spadla, tak proč se domnívat, že to nikdo nezkusí znovu?

 

INFOBOX

Na celém světě se nachází přes 17 tisíc nukleárních náloží, bomb či hlavic.

Jaderným arzenálem diponuje celkem devět zemí - USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Izrael, Indie, Pákistán a pravděpodobně KLDR.

Izrael disponuje podle odhadů různých think tanků až 200 hlavicemi, od síly 20 kilotun do jedné megatuny.

Podle výzkumů provedených po explozi v Hirošimě zemřelo 60% lidí na následky popálenin, zatímco radiace způsobila 15 až 20% obětí.

 

Nejdříve strnete v němém úžasu. Pak si všimnete, že lidé okolo zvedají ruce vzhůru. Dělají to proto, že nechat paže viset volně u těla je kvůli popáleninám příliš bolestivé. Z některých paží se kroutivě oddělují cáry kůže. K nedaleké řece míří pochmurný průvod lidí, jejichž nateklé obličeje připomínají čerstvě upečený pecen chleba. Skáčou do řeky, která je brzy plná těl.

Díky popisu svědků, kteří přežili Hirošimu, si umíme představit první dopad vlny horka na městskou populaci. Jenže bomba shozená na Hirošimu měla sílu 15 kilotun, zatímco Izrael údajně disponuje až megatunovou hlavicí.

Írán nemá patrně nic.

Jenže když všichni dokola spekulují, že shromažďuje štěpné materiály za účelem vojenského využití, a budou takto spekulovat další dekádu či dvě, Írán si pár primitivních bomb opravdu pořídí - soudí jeden z autorů studie Frederick Burkle.

Zajímavé je, že on a jeho kolegové ze scénáře možného úderu Íránu proti Izraeli vyloučili Jeruzalém. Předně je tu vysoký podíl muslimského obyvatelstva (32%), které tak tvoří jakýsi ochranný štít. Za druhé úder proti Tel Avivu s vysokou hustotou zalidnění by byl mnohem účinnější.

Detonace dvou 15 kilotunových bomb by mohla naráz zahubit přes 200 tisíc obyvatel.

Izraeli by patrně zbyla kapacita na vrácení úderu. Psaní dalšího scénáře je proto již divokou spekulací. Nikdo nikdy dvoustrannou nukleární válku nevedl a nikdo ani netuší, jak by se takový konflikt dal ukončit. Jisté je jen to, že svět by si podle autorů studie s následky nukleární války neuměl poradit.

Žádná masívní humanitární pomoc by se určitě nekonala. Na postiženém místě by se nacházelo nejméně tisíc lidí v kritickém stavu na jednoho přeživšího lékaře. Byli by patrně ponecháni svému osudu.

Na každé trati jednou vykolejí vlak

První úder nakonec může přijít úplně odjinud. Třeba z Ruska, které svou jadernou výzbroj stále inovuje a letos na jaře uvedlo do provozu flotilu nových jaderných ponorek vybavených mezikontinentálními raketami Bulava.

"Mám za to, že čím déle těmito zbraněmi disponujeme a čím více jich máme, tím pravděpodobnější se jeví možnost, že budeme svědky jejich použití - ať již záměrně či omylem," soudí Paul Carroll z nadace Ploughshares Fund. "Ve spoustě ohledů jsme zatím měli štěstí, ale to nebude trvat napořád."

 

Rusko a jeho nové zbraně

 

"Ve světě plném nukleárních zbraní, strašení, balancování na hraně, hry s ohněm, nevypočitatelného chování, špatných odhadů, technologických chyb či chyb v úsudku by jaderná zkáza mohla být dílem okamžiku," soudí Nick Turse, autor bestselleru "Zabijte všechno, co se hýbe".

Vedoucí autorského týmu z Univerzity v Georgii, Cham Dallas, mluví podobně apokalypticky. "Na každé trati jednou vykolejí vlak. Lidé si to jen nechtějí připustit. Zavírají před tím oči."



Klíčová slova: info xinfoxatomová bombabombaÍránusa



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama