nahoru

Nejvražednější měsíce první světové války: Před 100 lety ve Flandrech začala druhá Ludendorffova ofenzíva

Jaroslav Šajtar9. dubna 2018 • 07:00
Do německé paměti se březen a duben 1918 vryly jako dva nejvražednější měsíce Velké války na západní frontě: v průběhu pouhých 61 dní zahynulo 68 397 vojáků císaře Viléma II.
Do německé paměti se březen a duben 1918 vryly jako dva nejvražednější měsíce Velké války na západní frontě: v průběhu pouhých 61 dní zahynulo 68 397 vojáků císaře Viléma II.
• foto: 
Profimedia

Když německé velení vypracovávalo plán tažení na západní frontě pro rok 1918 a chystalo úder v Pikardii, vědělo, že pokud operace „Michael“ nepřinese rozhodné výsledky, musí provést novou ofenzívu.

Březnová ofenzíva v Pikardii sice způsobila především Britům velmi těžké ztráty, přesto však nesplnila německé záměry. Jelikož během bitvy v Pikardii Britové odvolali z Flander své zálohy, Němci tu zahájili 9. dubna 1918 na řece Lys, mezi Ypry a La Bassée, realizaci plánu „Georgette“ proti severnímu britskému křídlu.

Teutoni úplně převálcovali Portugalce

Hlavní útok vedla 4. armáda generála Friedricha von Arnima, jež vypustila 2000 tun otravných plynů proti Plumerově britské 2. armádě. Na německém levém (jižním) křídle stotisícová 6. armáda generála Ferdinanda von Quasta zničila portugalskou 2. divizi, tvořenou čtyřmi brigádami a čítající 20 000 vojáků a 88 děl, přidělenou Horneově 1. armádě, u Neuve-Chapelle. 

Portugalci ztratili 327 důstojníků a 7098 vojáků. Vojín Aníbal Augusto Milhais obdržel za hrdinství projevené v této bitvě nejvyšší vyznamenání své vlasti: Vojenský řád věže a meče, chrabrosti, loajality a zásluh 4. třídy. Stal se jediným Portugalcem poctěným za Velké války, do níž jeho země vstoupila 9. března 1916, tak vysokým vyznamenáním. 

Úhrnné ztráty země Lusovců na západní frontě činily za první světové války podle oficiálních údajů 2096 mrtvých, z toho 79 důstojníků, 5224 raněných (256 důstojníků), zato však 6948 zajatých (270 důstojníků) a 7279 „vyřazených ze služby“ (439 důstojníků). 

Hlavní cíl opět nesplněn

Britský polní maršál Douglas Haig vydal 12. dubna rozkaz „Zády ke zdi“, zakazující další ústup. Německý postup se zastavil 17. dubna poté, co císařští vojáci postoupili o šestnáct kilometrů a znovu dobyli hřeben Messines. Stejně jako v březnu v Pikardii Němci sice dosáhli taktického úspěchu a vytvořili nový výběžek fronty, avšak hlavní cíl – rozdrcení houževnatých Britů – se opět ukázal být nad jejich síly. 

Devětadvacátého dubna bitva na řece Lys skončila. Němci v ní ztratili 109 300 vojáků z 42 nasazených divizí, podporovaných 2208 děly a 492 letouny, Britové 76 300 z 25 zapojených divizí a Francouzi přibližně 35 000 z osmi divizí (některé zdroje uvádějí, že Němci nasadili 39 divizí a Spojenci pětatřicet).

Dva nejvražednější měsíce

V průběhu dvou Ludendorffových jarních ofenzív (v Pikardii a na Lysu) ztratili Spojenci od 21. března do 24. dubna 1918 28 128 padlých, 181 338 raněných a 290 000 nezvěstných a zajatých, kdežto ústřední mocnosti (Německo a Rakousko-Uhersko) 56 639 padlých, 252 186 raněných a 40 000 nezvěstných a zajatých. (Alternativní zdroj uvádí ztráty za čtyřicet dnů v úhrnné výši 351 793 pro Spojence, z nichž na Brity připadlo 239 793 osob, a 348 300 pro Němce.) Do konce dubna se ztráty Britského impéria vyšplhaly na 259 779 vojáků a francouzské na 92 004.

Do německé paměti se březen a duben 1918 vryly jako dva nejvražednější měsíce Velké války na západní frontě: v průběhu pouhých 61 dní zahynulo 68 397 vojáků císaře Viléma II. z dynastie Hohenzollernů.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,830
22,070
29,160
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější