Prezident Edvard Beneš a Klement Gotwald - ilustrační snímek.

Prezident Edvard Beneš a Klement Gotwald - ilustrační snímek. Zdroj: ČTK

70 let od komunistického převratu: Dny, které otřásly Československem. Začíná nový seriál Reflexu

Letos tomu bude sedmdesát let od doby, kdy se v únorovém puči dostali k moci komunisté. Československo na dlouhých čtyřicet roků upadlo do rudé totality. V našem novém seriálu se den po dni budeme věnovat zásadním událostem, které v únoru roku 1948 předcházely takzvanému vítězství pracujícího lidu.

10. února 1948

Proběhla celodenní schůze československé vlády, na níž byl proti hlasům komunistů přijat návrh sociálně demokratického ministra výživy Václava Majera, aby veřejní zaměstnanci dostali měsíční přídavek 800 korun při zrušení příspěvku 500 Kčs pro zaměstnance nižších kategorií. Podle tohoto návrhu by zaměstnanci vyšších kategorií sice dostávali 800, ale nižší kategorie fakticky jen 300 Kčs.

Ústřední rada odborů (ÚRO) spolu s ministrem financí navrhovala čtvrtletní přídavek 900 Kčs při zachování měsíčního příspěvku zaměstnancům nižších kategorií. Předseda ÚRO a budoucí druhý „dělnický“ prezident ČSR Antonín Zápotocký na schůzi vlády prohlásil, že schválený návrh může způsobit nebezpečí inflace a že problematika veřejných zaměstnanců může být řešena pouze v souvislosti s ostatními palčivými hospodářskými otázkami.

Dále oznámil, že ÚRO svolá sjezd závodních rad a odborových organizací, na němž se prodiskutují všechny otázky spjaté s rozvojem Československé republiky. Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš přednesl na schůzi stanovisko ministerstva ke zdlouhavému projednávání zemědělských zákonů a požadoval, aby veškeré navržené zákony byly schváleny ještě do voleb v souladu s dohodou celé Národní fronty.