nahoru

Poláci postaví muzeum Varšavského ghetta. Vznikne v bývalé nemocnici

Tereza Stonišová19. listopadu 2017 • 15:00
Poláci postaví muzeum Varšavského ghetta. Vznikne v bývalé nemocnici
foto: Imperial War Museum

Polská média v posledních dnech píší o záměru vytvořit ve Varšavě další místo paměti holocaustu. Je to dobrá zpráva – míst paměti obětí nacistického vraždění je stále třeba. A zvláště v Polsku, kde antisemitismus je bohužel stále živým problémem. Muzeum má vzniknout v hlavním městě Varšavě, v bývalé nemocnici, kde se léčili židovské děti během nacistické okupace.

„Polsko postaví muzeum zaměřené na život a smrt Varšavského ghetta,“ píše například web Times of Israel, který záměr kvituje s velkým nadšením. Muzeum bude umístěno v budově, která s holocaustem také nepřímo souvisí. Budova nemocnice se totiž nacházela na samém okraji ghetta, kde se léčily nemocné židovské děti. O záměru vybudovat v budově muzeum hovořil ministr kultury (PiS) Piotr Glinski. Přesný čas, kdy se začne s přestavbou budovy, ale nezveřejnil. Místo budoucího muzea se nachází nedaleko posledního zbývajícího fragmentu zdi, která ghetto oddělovala s okolním městem. Tento fragment je dosud jediným místem, kde si lidé osud Varšavského ghetta připomínají.

Ghetto se stalo největší uměle vytvořenou „čtvrtí“ v nacisty okupované Evropě. Všichni Židé z Varšavy se museli do této oblasti přestěhovat do 15. listopadu 1940 a k tomuto datu bylo pak ghetto uzavřeno a Židé z něj neměli povolen vstup. Ani obyvatelé nežidovské národnosti a vyznání do oblasti nemohli vstupovat. Oblast byla přísně střežena, na několika místech dokonce zapečetěna. Do poloviny listopadu se z místa museli také vystěhovat Poláci, kteří v něm předtím žili. Na 113 tisíc Poláků tak nuceně uvolnilo své domovy 138 tisícům varšavských Židů. Původní obyvatelé se přestěhovali do té „árijské“ části města, jak ji nacisté nazývali.

 

U čísla 138 tisíc obyvatel ghetta však nezůstalo. Vůbec největší nárůst počtu židovských obyvatel nastal v dubnu 1941. To již nacisté shromáždili Židy z celé Varšavy a jejího okolí. Narostl počet Židů německých nebo maďarských, nejvyšší procento však stále tvořili Židé polští. Celkem v ghettu na jaře 1941 žilo 460 tisíc Židů. Na jeden pokoj v domě připadalo sedm lidí, 85 tisíc z obyvatel ghetta byly děti mladší 14 let. 

Život v ghettu řídili němečtí okupanti. Především tím, že určovali dávky jídla, které se s postupující válkou stále snižovaly. Jen pro srovnání: pro Židy nacisté určili příjem 177 kalorií denně, pro Poláky 699 kalorií a pro Němce 2613 kalorií denně. V ghettu tak často propukaly nemoci, tyfové epidemie, žloutenka nebo tuberkulóza. Děti i dospělí trpěli podvýživou, nedostatkem vitamínů a čerstvých bílkovin. Příděly se skládaly především z chleba.

V červenci roku 1942 začali nacisté s operací Grossaktion Varšava. Nacisté obyvatele ghetta nahnali do vagonů a odvezli do vyhlazovacího tábora Osvětim II., známého pod jménem Treblinka. Od varšavského ghetta byl tábor vzdálený jen osmdesát kilometrů. Ze 460 tisíc Židů tak zůstalo v ghettu pouze přes 30 tisíc obyvatel, všichni ostatní byli v Treblince zplynováni během několika dní. Varšavské ghetto se stalo také centrem povstání, které zorganizovali Židé, jež nebyli posláni do tábora smrti v roce 1942. Pokusili se téměř na den přesně rok od začátku transportů z ghetta o odpor proti nacistům, jejich snaha však byla marná. Povstání bylo krvavě potlačeno a v polovině května 1943 židovské ghetto ve Varšavě přestalo existovat – ve Varšavě už nezbyli žádní Židé.

 

 

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře