nahoru

Před 150 lety se narodil první československý ministr financí Alois Rašín

Jiří Štefek18. října 2017 • 16:30
První československý ministr financí Alois Rašín.
První československý ministr financí Alois Rašín.
• foto: 
ČTK

Alois Rašín patřil do legendární pětice mužů, kteří 28. října 1918 vyhlásili samostatné Československo. Zároveň byl autorem prvního zákona nového státu i provolání k národu. Dnes je znám především jako první československý ministr financí, který provedl odluku od rakousko-uherské měny a stabilizoval finance nově vzniklého státu. Často bývá opakováno jeho legendární heslo „šetřit a vyrábět“, které s velkou oblibou používali i představitelé české liberální pravice na začátku 90. let minulého století. Od narození tohoto jednoho z „otců Československa“ si dnes připomínáme 150 let.

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích jako devátý potomek Františka a Františky Rašínových. Jeho otec byl sice „jen“ pekař a rolník, ale zároveň i poslancem Říšské rady. Mladý Alois studoval na gymnáziích v Novém Bydžově, Broumově a Hradci Králové. Po maturitě začal studovat v Praze na lékařské fakultě na Karlově univerzitě, odkud ze zdravotních důvodů přestoupil na práva.

Již v době svých vysokoškolských studií se začal politicky angažovat. Kvůli těmto svým aktivitám přišel o získaný vysokoškolský titul a v únoru 1894 byl dokonce odsouzen na dva roky žaláře. V listopadu 1895 byl mu byla udělena amnestie a dostal zpět i titul doktora práv.

Po vypuknutí první světové války se Rašín aktivně zapojil do protirakouského odboje. V roce 1915 byl zatčen a pro velezradu a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti. Podruhé v životě mu byl odebrán i doktorský titul. Po smrti císaře Františka Josefa I., kterého nahradil Karel I. Habsburský, byl amnestován a v červenci 1917 – ač o to nového císaře sám nežádal – propuštěn. Titul doktora práv mu byl opět vrácen a za své neohrožené počínání před i během procesu se stal národním hrdinou.

Když se v listopadu 1918 ustavovala první československá vláda, původně se s Rašínem počítalo na post ministra vnitra. On však dal přednost řízení rezortu financí, v němž získal pověst šetrného a ekonomicky přísného budovatele státu, který stabilizoval rozvrácené poválečné státní finance. Na základě zvláštních pravomocí nechal v časovém termínu od 26. února do 9. března 1919 uzavřít státní hranice a okolkovat veškeré peníze, které se na území Československa nacházely a část finančních prostředků nechal zadržet ve formě nucené státní půjčky.

Jeho politickou a národohospodářskou doktrínou byla politika rozpočtových úspory a deflace. Hojně se dostával i do sporu s některými legionáři, kterým odmítal privilegia ve státní službě a vzbudil u nich nevoli svým slavným výrokem „práce pro národ se neplatí“. Kritici mu rovněž vyčítali, že svoji státní ekonomickou koncepci prosazuje na úkor nejchudších vrstev obyvatel. Ti pak v Rašínovi viděli symbol sociálního útlaku.

Jeho politická a ekonomická činnost se mu stala osudnou. 5. ledna 1923 ráno byl u svého bydliště v pražské Žitné ulici střelen do zad. Pachatelem atentátu byl mladý anarchista Josef Šoupal, který si následně za tento čin odpykal osmnáct let vězení. Rašínův zdravotní stav byl podle lékařů hned po činu beznadějný. Kulka ministra zasáhla do jedenáctého obratle, v němž uvízla. Poranění míchy způsobilo úplné ochrnutí dolních končetin a těžké poruchy střev. Po šesti týdnech utrpení následkům atentátu Rašín podlehl. Jednou z jeho posledních starostí prý bylo, zda atentát nesouvisí s jeho sporem s představiteli legionářů, se kterými vedl četné spory ohledně ocenění jejich zásluh. V reakci na jeho smrt byl přijat Zákon na ochranu republiky.

Alois Rašín byl od září 1899 ženatý s Karlou Janskou, jejímž bratrem byl i Jan Janský, pozdější objevitel krevních skupin. Společně měli tři děti. V roce 1995 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,490
21,690
28,720
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře