nahoru

Rakouský císař měl žasnout nad bohatstvím Ruska aneb Jak vznikala slavná Potěmkinova vesnice

Jiří Štefek5. října 2017 • 18:00
Kníže Potěmkin a carevna Kateřina II.
Kníže Potěmkin a carevna Kateřina II.
• foto: 
Wikimedia

Je-li něco vykreslováno v lepším stavu, než je tomu ve skutečnosti a je tak zastírán pravdivý a skutečný stav věci, říká se tomu stavění Potěmkinovy vesnice. Řada zemí z bývalého tzv. východního bloku včetně České republiky s tím má bohaté zkušenosti. Mnoho příkladů (například domy s opravenou fasádou jen na jeho části viditelné z ulice) je u nás viditelných dodnes.

Pojmenování „Potěmkinova vesnice“ je odvozeno od jméno vojevůdce, diplomata, blízkého přítele (a údajně i milence) ruské carevny Kateřiny II. Veliké Grigorije Alexandroviče Potěmkina-Tavričeskijského. Tento neoficiální a organizačně velice schopný „vicekrál“ či „vicecar“ Ruska se narodil 13. září 1739 a zemřel před 226 lety, právě 5. října 1791. Tedy dle starého juliánského kalendáře, který byl v Rusku současným gregoriánským nahrazen až v roce 1918.

Odbočkou k Potěmkinovi budiž řečeno alespoň to, že přes své organizační a diplomatické schopnosti po celý svůj život trpěl častými dlouhodobými depresemi, stavy naprosté apatie a únavy. Tato období někdy trvala i několik měsíců a po celou tuto dobu se Potěmkin prý vždy oddával náboženskému mysticismu, opíjel se, odmítal se mýt a převlékat.

A byl to právě Potěmkin, kdo v roce 1787 pozval carevnu Kateřinu II. na velkou inspekční cestu z Petrohradu na Krym. Jednak se chtěl před ní blýsknout, protože v tu dobu byl už několik let faktickým vládcem Novorossijska, jež zahrnovalo obrovské (a ještě pár let předtím takřka neobydlené) území okolo Černého moře, z něhož chtěl z něj udělat nejbohatší ruskou provincii. Druhý důvod měl být strategický a politický.

Doprovod Kateřině II. totiž měl dělat rakouský císař Josef II. (a řada diplomatů a vojenských činitelů) a společná cesta na Krym měla být součástí diplomatických příprav pro společný útok obou mocností na Osmanskou říši. A dlouhá po cesta po rozlehlé Rusi měla hostům nabídnout pohled na bohatství, rozkvět a sílu carského impéria.

Takto zamýšlená demonstrace moci a síly se připravovala několik let. Na každém místě, kde měla carevna a její početný doprovod nocovat, bylo nutné vystavět palác, opravit cesty a odklidit vše, co by budilo nelichotivý dojem. Avšak patřičný obsah pokladny, který by vše pokryl, nemohl zajistit ani schopný Potěmkin.

Nezdar si však nepřipouštěl a hledal cestu, jak z této prekérní a ostudou zavánějící situace vybruslit. Pozval si proto z Petrohradu skupinu čtyřiceti malířů, zběhlých v tehdy módní tzv. perspektivní malbě. Ti pak podél cest nebo řece Dněpru, po němž se státnická družina přepravovala, namalovali kulisy vesnic, kolem nichž se pásl dobytek, svátečně oblečení venkované mávali a zpívali písně.

Fígl spočíval v tom, že stáda předváděná zahraničním delegacím byla jedna a tatáž a v noci, zatímco panstvo spalo, byla hnána desítky kilometrů na jih na další planiny. Podobně bylo vidět i několik pluků, které se pro větší efekt přesunovaly a defilovaly tak před panovnicí několikrát. Po cestách jely vozy naložené pytli s obilím (ale jejich skutečným obsahem byl písek), před dekoracemi vesnic stáli jako vesničané vojáci z Potěmkinových armád. Ve vsích byly opraveny jen domy na hlavních třídách, zbytek tvořily kulisy. Mezi staveními, ve kterých se carevna a její doprovod stavili, vždy rotoval omezený počet týchž pečených hus.

O tom, že tyto vsi či kulisy nebyly jen fikcí pozdějších historiků, svědčí i zápisky samotného rakouského císaře Josefa II., který svou zahraniční cestu označil za „halucinaci“. Přes nepovedený vnější dojem však diplomatický záměr Rusů slavil úspěch. Následná rusko (rakousko) – turecká válka skončila porážkou Osmanské říše a samotný Potěmkin byl pověřen, aby zahájil mírová jednání s Turky. Mírové konference se však již neúčastnil. Byl ve špatném zdravotním stavu a při cestě v jihozápadní oblasti svých držav (dnes na území Rumunska či Moldávie) Potěmkin zemřel. Podle lékařských zpráv příčinou jeho smrti byla perforace žlučníku.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře