nahoru

Stanislav Petrov: Hrdina studené války, který zabránil jadernému konfliktu

Jaroslav Šajtar19. září 2017 • 14:00
1080p720p360p
Muž, který zachránil svět - trailer na hraný dokument o Stanislavu Petrovovi
• video: 
Facebook.com/The Man Who Saved the World

Je zajímavé, že zatímco dodnes obdivujeme hrdiny druhé světové války, o protagonistech té studené, kteří – snad s jistou nadsázkou – zachránili svět před jadernou katastrofou, nevíme téměř nic. Jejich skutečné hrdinství přitom spočívalo právě v tom, že zabránili výstřelu.

Sedmadvacátého října 1962, kdy vrcholila karibská krize, díky chladnokrevnosti kapitána Vasilije Archipova na sovětské jaderné ponorce B-59 nedošlo k odpálení raket, a tím i k třetí světové válce.

Naposled se svět před podobnou hrozbou ocitl 26. září 1983. Inženýr a systémový analytik podplukovník Stanislav Jevgrafovič Petrov sloužil v podmoskevském Serpuchovu-15, velitelství sítě vojenských družic, když ho náhle vyburcovala siréna a objevil se nápis „Start“, signalizující odpálení americké mezikontinentální rakety. Nezapomínejme přitom, že po nástupu Ronalda Reagana na úřad prezidenta USA studená válka vrcholila.

Petrov, který nejnovější typ sovětských družic, vybavený infrasenzory pro sledování amerických základen, sám pomáhal vyvíjet, si uvědomoval, že na vyhodnocení protichůdných údajů (zatímco podle satelitů raketa startovala ze základny na americkém Středozápadě, fotozáběry z družicových kamer nic takového nepotvrzovaly) má velice krátký čas. Chladnokrevný důstojník se bleskově rozhodl a nahlásil falešný poplach. Ačkoli znovu zazněla siréna a na monitoru se objevovaly další čtverečky signalizující start raket, na kamerových záběrech žádné startující rakety zaznamenány nebyly.

Po dvaceti minutách se k obrovské úlevě všech ukázalo, že jeho vyhodnocení situace bylo naprosto správné. Až po půl roce se dozvěděl, že třetí světovou válku málem způsobila neobvyklá konstelace nebeských těles, jež vedla k tomu, že se sluneční paprsky odrážely od oblaků do družicových senzorů tak, že to připomínalo odpálení raket.

Na rozdíl od různých „zasloužilých straníků“ a představitelů „bratrských zemí a stran“, sbírajících řády často pouze k jubilejním narozeninám, Petrova ve vlasti žádné vyznamenání neočekávalo – tedy kromě poděkování generálplukovníka Jurije Votinceva, velitele sovětské protivzdušné raketové obrany. Naopak, měl dokonce zaražen kariérní postup, neboť o šlendriánu v sovětském systému věděl až příliš mnoho.

Teprve před čtyřmi roky 17. února v Německu osobně převzal Drážďanskou cenu 2013. Škarohlídi sice tvrdí, že jeho role je trochu přeceněna, jelikož systémy protiraketové obrany mají několikanásobné jištění, nicméně svět mu stejně jako výše zmíněnému Archipovovi vděčí za mnoho.

Včera se v médiích bohužel objevila zpráva, že Stanislav Petrov zemřel letos již 19. května ve věku 77 let poblíž Moskvy. Smutnou novinu přinesl německý aktivista, jenž hrdinovi studené války chtěl popřát k narozeninám. O Petrovově skonu ho informoval jeho syn.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,770
29,010
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře