U příležitosti 150. výročí založení Spojených států amerických se v roce 1926 polsko-americká obchodní komora rozhodla poslat za oceán narozeninové přání. Ke čtvrtému červenci to nestihla. Nasbírat 5,5 miliónu podpisů od lidí z celé země trvalo několik měsíců. Rekordní přání čítající 111 objemných knižních svazků nyní Knihovna amerického Kongresu zdigitalizovala a zveřejnila na internetu.
Přání má dohromady na třicet tisíc stran a nejedná se jen o obyčejné stránky s podpisy gratulantů. Obsahuje propracované ilustrace, fotografie, básně nebo vylisované květiny z polských luk. Američany zdravili školáci, bankovní úředníci, novináři, vojáci, cyklistické, veslařské i bruslařské kluby.
Americko-polské vztahy je možné označit za nadstandardní již od dob americké války za nezávislost, ve které bojoval polský národní hrdina Tadeusz Kościuszko. Po více než století záboru Polska okolními mocnostmi se nejdůležitějším proponentem svobodného polského státu stal na konci první světové války americký prezident Woodrow Wilson. Předposlední z jeho slavných třinácti bodů, ve kterých se zasadil o realizaci práva národů na sebeurčení, požadoval zřízení nezávislého Polska.
Vřelé vztahy byly dále utuženy masivní potravinovou pomocí zemi, která se po konci války ocitla na pokraji hladomoru. V poválečných letech bylo do země dopraveno na půl miliardy porcí jídla. Patetické přání k 150. narozeninám státu tak v roce 1926 nebylo jen prostředkem dobové kulturní diplomacie, ale také vyjádřením upřímného vděku.
Během několika měsíců roku 1926 tak po zemi kolovaly papírové archy, kam se lidé podepisovali a kam připojovali případné obrázky a básně. Jednotlivé listy byly nakonec svázány dohromady a se vznosně znějícím věnováním odeslány za oceán.
„Vznešení Američané, váš národní svátek není posvátný jen pro vás. Nachází vřelou odezvu po celém světě… My, Poláci, posíláme vám, občanům velké americké unie, bratrské pozdravy… Pro instituce, které jste stvořili, máte náš nejhlubší obdiv. Svoboda, rovnost a spravedlnost v nich našly své nejlepší vyjádření a staly se strážnými hvězdami všech moderních demokracií.“
Historik knihovny amerického kongresu Sahr Conway-Lanz označil dokument za zdroj unikátní demografické sondy do polské meziválečné společnosti. Dodal, že množství podpisů patřilo budoucím obětem druhé světové války, kterou nepřežilo na šest miliónů polských občanů, z toho tři milióny Židů. Přání Američanům k výročí v roce 1926 podepsala asi šestina národa.
Na ukázku se podívejte do galerie:
