Japonské úsilí obsadit Port Moresby, hlavní město Nové Guineje (nyní Nezávislý stát Papua-Nová Guinea), vedlo ve dnech 7. až 8. května 1942 v námořní bitvu v Korálovém moři, jež se zároveň stala vůbec první bitvou vybojovanou výlučně palubním letectvem.
Počátkem května vyplula z japonských základen silná invazní flotila, mající za úkol obsadit Port Moresby na jihozápadním pobřeží Nové Guineje, odkud to byl již jen krůček k severovýchodním břehům Austrálie.
Překvapení ze vzduchu
V Korálovém moři se utkaly dvě velké japonské letadlové lodě a jedna malá pod velením viceadmirála Takea Takagiho s dvěma americkými letadlovkami admirála Franka Fletchera. Sedmého května objevil americký letecký průzkum japonskou eskadru, proti níž vzlétlo 78 bombardérů pod ochranou stíhacích letounů. Vzdušný útok Japonce překvapil, jelikož si přítomnost amerických letounů neuměli vysvětlit a nad invazní flotilou kroužilo pouze několik stíhaček Micubiši A6M Zero-Sen Zeke, což byl nejslavnější japonský bojový letoun, proslulý tím, že se stal první palubní stíhačkou, jež výkony předčila soudobé pozemní typy (Japonsko jich celkem vyrobilo 10 937).
Američtí letci se zaměřili na lehkou letadlovou loď Šóhó a jejich dobře mířené zásahy do středu plavidla přivodily na palubě požáry. Za čtvrt hodiny se napadená letadlovka naklonila na bok a obrátila kýlem vzhůru. Z její paluby nevzlétl jediný letoun. Nečekaný úder všechny smetl do moře.
Pozoruhodná epizoda
K večeru se jedna ze skupin japonských stíhaček marně hledajících americkou flotilu vracela na letadlové lodě. Piloti absolutně nepředpokládali, že narazí na protivníka, a v dobrém rozmaru shodili podle nich zbytečnou přítěž – torpéda a pumy – do moře. Pět minut poté zahlédli bíle orámované paluby nosičů, ubrali plyn a nalétávali na přistání. Jenže najednou se z okrajů lodí rozlehla zběsilá palba protiletadlových děl. Zaskočení Japonci honem odletěli z nebezpečné zóny.
Zkáza Lexingtonu
Den poté se ve vzduchu utkaly hlavní vzdušné síly obou eskader. Japonské torpédové letouny a bombardéry útočily na americké letadlové lodě Lexington a Yorktown, Američané zase devastovali přistávací plochy letadlovky Šókaku. Zásah se jim povedl v poledne, kdy torpédo prorazilo benzínový zásobník v podpalubí a následující exploze rozmetala skladiště pohonných hmot. Loď se nepotopila jen díky okamžitému zásahu havarijních čet.
Horké chvíle ovšem prožívala i posádka Lexingtonu. Japonské nálety zničily palubní nástavby a velení se přemístilo na záložní stanoviště. Loď se naklonila o sedm stupňů a v momentě, kdy to zachytil první důstojník, jí otřásl vnitřní výbuch. Palubní inženýři totiž zapomněli vypnout jeden generátor a benzínové páry se vznítily. Ještě před tím, než přestalo fungovat telefonické spojení, vydal velitel lodi námořní kapitán Frederick Carl Sherman rozkaz k opuštění hořícího plavidla. Torpédoborce eskorty sice zachránily všech 2735 mužů, kteří naskákali do vody, avšak 216 členů posádky zahynulo. Na příkaz admirála Chestera Williama Nimitze dokončil dílo zkázy torpédoborec Phelps.
Rozhodnutí padlo 8. května
Z bojiště odplouvala poškozená letadlová loď Yorktown, na jejíž palubě stálo ve vyrovnané řadě čtyřicet rakví zahalených do vlajek hvězd a pruhů. Viceadmirál Takagi v obavách z dalších ztrát upustil od realizace plánu na vylodění v Port Moresby a velel k ústupu. Šóhó šla ke dnu a Šókaku utrpěla těžká poškození. Japonská průzkumná letka nicméně triumfálně hlásila, že Američané ztratili dvě letadlové lodě, a na tomto mylném předpokladu postavil velitel císařského námořnictva admirál Isoroku Jamamoto svůj plán konečného zničení Tichomořského loďstva Yankeeů.
Bilance
V bitvě v Korálovém moři ztratili Japonci 1057 mrtvých, 77 letounů, malou letadlovou a transportní loď a torpédoborec. Američané odepsali 543 mrtvé, 66 letadel, velkou letadlovku, torpédoborec a tanker. Z ryze taktického hlediska vybojovali vítězství Japonci, neboť ztracené lodě U.S. Navy měly mnohem větší výtlak než potopené japonské (letadlovka Šóhó měla tonáž 11 200 tun a 40 letadel na palubě, kdežto Lexington měl výtlak 33 000 tun a mohl nést až 90 letounů), a navíc v příštích dnech císařské loďstvo ovládlo celé Korálové moře. To ovšem kompenzovaly dvojnásobné ztráty Japonců na lidech, jakož i citelnější ztráty letounů, a hlavně zkušených pilotů. Avšak strategického cíle, tj. dobytí Port Moresby, Japončíci nedosáhli. Poprvé od vstupu země vycházejícího slunce do druhé světové války muselo její námořnictvo vyklidit bojiště, aniž splnilo úlohu. Bylo zřejmé, že válečná štěstěna se od Japonců po půlročních pronikavých úspěších pomalu začíná odvracet.
