Před 100 lety Velká válka vyústila v krvavý duben a ve vzpouru francouzské armády | Reflex.cz
nahoru

Před 100 lety Velká válka vyústila v krvavý duben a ve vzpouru francouzské armády

Jaroslav Šajtar3. dubna 2017 • 13:30
Před 100 lety Velká válka vyústila v krvavý duben a ve vzpouru francouzské armády
foto: Wikipedie

Po třicetiměsíčním bezprecedentním krveprolití se jazýček vah začal vychylovat ve prospěch Spojenců. Na počátku tažení roku 1917 měla Dohoda 425 divizí (jedenadvacet miliónů osob) proti 331 divizi ústředních mocností (deset miliónů osob). V květnu téhož roku počet svazků obou znepřátelených koalic dosáhl maxima za celou první světovou válku – 889 divizí.

Lidské zdroje centrálních mocností vysychaly rychleji, což dokládá fakt, že zatímco Rusko zformovalo 40 nových divizí pouhým přestavěním šestnáctipraporových divizí na dvanáctipraporové, Německo vytvořilo roku 1917 jen 13 nových divizí poté, co povolalo všechny ročníky od 17 do 45 let. Jestliže od května 1915 do konce roku postavilo do pole 1 070 000 mužů, a v následujícím roce dokonce 1 443 000, v roce 1917 klesl jejich počet na 622 000.

Zatímco na souši Němci přešli do obrany, na mořích se pokusili srazit Británii na kolena neomezenou ponorkovou válkou, zahájenou 1. února 1917. Zavedli všeobecnou pracovní povinnost od 16 do 60 let a z armády poslali do průmyslu 125 000 kvalifikovaných dělníků. Hindenburgův program předpokládal výrazný růst zbrojní produkce.

Na západní frontě nebyl klid

Počátkem roku 1917 dosáhly celkové ztráty na západní frontě sedmi miliónů vojáků včetně dvou a půl miliónu mrtvých. Generál Robert Nivelle, hrdina od Verdunu, jenž nahradil v čele francouzských armád Katalánce Joffra, nastínil v dopise adresovaném 21. prosince 1916 britskému generálu Haigovi svůj plán:

„V ofenzívě roku 1917 se francouzsko-anglické armády na západní frontě musí snažit zničit hlavní masy nepřátelských armád. Proto je třeba svést rozhodnou bitvu, kterou musíme zahájit se značnou početní převahou nad všemi silami, jež má nepřítel k dispozici. Naším úkolem tedy je: upoutat co nejvýznamnější část nepřátelských sil; prolomit nepřátelskou frontu za takových podmínek, jež by umožnily okamžité využití průlomu; zničit všechny síly, které proti nám může nepřítel zasadit; všemi silami využít výsledků této rozhodné bitvy.“

Šestnáctého dubna začala podle strategického plánu Dohody hlavní operace, mající za cíl úplné rozdrcení německých armád na západě a známá jako druhá bitva na řece Aisně. Zúčastnilo se jí sto pěších a deset jezdeckých divizí, přes 11 000 děl, tisíc letounů a přes 200 tanků. Jenže Němci se o dohodových přípravách dozvěděli již v únoru, a navíc 5. dubna ukořistili francouzský rozkaz, jenž jim odhalil mnoho detailů operace.

Nivellova ofenzíva, zahájená Brity u Arrasu již 9. dubna, se do 9. května zhroutila. Francouzi za tuto pohromu zaplatili podle různých údajů 122 000 až 183 000 padlých a raněných a 4000 zajatci, Britové přišli do 15. května o 139 867 mužů, kdežto Němci o 133 000 padlých a raněných, 28 815 zajatých a 227 děl. Nesmyslná jatka vyústila 29. dubna ve vzpouru francouzských vojáků, jež postupně zachvátila 68 divizí. Patnáctého května vystřídal Nivella generál Philippe Pétain, díky loňskému obratnému velení v bitvě u Verdunu miláček národa, jenž se však za druhé světové války stal symbolem kolaborace s nacistickou třetí říší.

Pétain nechal 23 385 vzbouřenců zatknout, 55 vůdců popravit a částečným zlepšením životních podmínek revoltu potlačit. Ututlání jejího kolosálního rozsahu před nepřítelem představovalo větší úspěch než lehkomyslně vypracovaná operace. Nelze totiž ani domýšlet, co by se mohlo stát, kdyby se o vzpouře Němci dozvěděli.

„Krvavý duben“

Letecké boje zůstávaly tak trochu ve stínu statisícových hekatomb zákopové války, což ovšem nijak nesnižuje jejich význam. V poměru k počtu účastníků si svou vražedností s jatkami pozemních řeží nijak nezadaly a zároveň ukazovaly prudce rostoucí aktivitu tak mladé a perspektivní zbraně, jakou představovalo letectvo. Jestliže letecké složky Britského impéria ztratily na západní frontě v roce 1914 pouhých 20 letounů, následujícího roku vzrostl tento počet na 133, v roce 1916 už na 513 a roku 1917 na 1884. Spolu s tím narůstaly rovněž personální ztráty.

Duben 1917 představoval zlom. Ne náhodou se zapsal do análů jako „krvavý“. Podle autorské trojice Norman Franks, Russell Guest a Frank Bailey, jež je podepsána pod průkopnickým dílem Krvavý duben, černé září, britský Královský letecký sbor (RFC) přišel v tomto ponurém měsíci o 316 zabitých a nezvěstných letců, 116 raněných pilotů a pozorovatelů a 245 letounů zničených přímo v důsledku nepřátelských akcí.

Němečtí stíhací piloti si nárokovali sestřelení 264 letounů a 34 balónů. Další sestřelila pozemní palba a protiletecká obrana. Jestliže k 1. dubnu čítal RFC na západní frontě 821 letounů a 849 pilotů, koncem měsíce tato čísla klesla na 761 letounů a 745 pilotů. Právě „krvavý duben“ inspiroval Jacka Golda k natočení dramatu Stíhači, na start! s Malcolmem McDowellem a Christopherem Plummerem v hlavních rolích.

Francouzi vyvázli mnohem laciněji. Ztratili 63 letců zabitých, nezvěstných a zemřelých na zranění, 11 zajatých a 55 raněných. Jejich materiální ztráty činily 55 letounů.

Spojenci vlastní úspěchy silně přeceňovali. RFC si za duben nárokoval 126 letounů zničených, 206, jež se „vymkly kontrole“, což byl specifický britský pojem, a 16 balónů, Francouzi si připisovali 70 zničených letounů a osm balónů, jenže známé německé ztráty se scvrkly na 76 zničených strojů a sedm balónů. Někdo tady tedy kecal.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,870
25,040
32,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře