Před 70 lety Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku a zpečetil tak jeho porážku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Před 70 lety Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku a zpečetil tak jeho porážku

Jaroslav Šajtar7. srpna 2015 • 08:00
Před 70 lety Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku a zpečetil tak jeho porážku
Před 70 lety Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku a zpečetil tak jeho porážku
• foto: 
RIA Novosti

Jak významný byl vstup Sovětského svazu do války proti Japonsku, o to se dodnes vedou spory. V každém případě Rudá armáda ukončila Japonskou okupaci pevninské Číny a natrvalo překreslila mapu Dálného východu. Od vstupu SSSR do války na Východě plynulo 70 let.

reklama

Večer 8. srpna 1945 předala sovětská vláda prostřednictvím velvyslance v Moskvě císařské vládě následující nótu:

„Po porážce a kapitulaci hitlerovského Německa zůstalo Japonsko jedinou velmocí, která stále ještě usiluje o prodloužení války. Požadavek tří velmocí – Spojených států amerických, Velké Británie a Číny – z 26. července tohoto roku na bezpodmínečnou kapitulaci japonských ozbrojených sil Japonsko odmítlo. Tím ztratil návrh japonské vlády Sovětskému svazu na zprostředkování ve válce na Dálném východě jakýkoli smysl.“

Na přání Američanů

V prohlášení se dále potvrzovalo, že SSSR se připojuje k Postupimské deklaraci a přijímá návrh Spojenců na účast ve válce proti Japonsku, na niž ostatně naléhali Američané již během jaltské konference v únoru téhož roku.

„Sovětská vláda je toho názoru, že tato politika je jediným prostředkem, jímž lze uspíšit mír, osvobodit národy od dalších obětí a strádání a dát japonskému lidu možnost vyhnout se takovému nebezpečí zkázy, jaké prožilo Německo, když odmítlo bezpodmínečně kapitulovat. V důsledku toho sovětská vláda oznamuje, že od zítřejšího dne, tj. od 9. srpna, se Sovětský svaz považuje být ve válečném stavu s Japonskem.“

Co proti sobě SSSR a Japonsko postavily

Po celé období druhé světové války udržovaly obě velmoci, a to jak SSSR, tak Japonsko, na Dálném východě proti sobě stojící mohutné ozbrojené síly, jež u SSSR v různých fázích činily 15 až 30 procent bojových sil a prostředků celého jeho potenciálu. K 1. prosinci 1941, kdy vrcholila obranná etapa bitvy o Moskvu, stálo na Dálném východě 30 pozemních a 23 leteckých divizí, 22 brigád, 1 343 307 vojáků, 8777 děl a minometů, 2124 tanků, 3193 bojových letounů a 96 bojových lodí, což značně převyšovalo japonskou Kuantungskou armádu. Poté, co v Japonsku padlo rozhodnutí udeřit na americké, britské a nizozemské pozice v Asii, hrozba japonského útoku na sovětský Dálný východ pronikavě klesla. Nepochybně k tomu přispěla trpká lekce, již císařská armáda utrpěla v roce 1939 v průběhu bojů na mongolském Chalchyn golu, kde jí Rudá armáda způsobila citelnou porážku.

Na počátku války proti ostrovnímu císařství sovětské síly výrazně vzrostly a čítaly 131 divizí, 117 brigád, 1 747 465 vojáků, 29 835 děl a minometů, 5250 tanků a samohybných děl, 5171 bojových letounů a 93 bojových lodí hlavních kategorií. Čelila jim Kuantungská armáda, jejímuž veliteli generálu Otozóovi Jamadovi podléhala rovněž vojska loutkového státu Mandžukuo a knížete Devana ve Vnitřním Mongolsku – celkem přes milión lidí, 1215 tanků, 6640 děl a minometů, 1907 bojových letounů a 26 bojových lodí.

Průběh akcí

Devátého srpna 1945 zahájily sovětské ozbrojené síly mandžuskou strategickou útočnou operaci, trvající do 2. září, kdy představitelé země vycházejícího slunce podepsali bezpodmínečnou kapitulaci. Jedenáctého srpna se námořní pěchota sovětského Tichooceánského loďstva vylodila v přístavu Juki (Unggi), ve dnech 12. až 14. srpna osvobodila spolu s vojsky 1. dálnovýchodního frontu přístav Nadžin a 16. srpna výsadek Tichooceánského loďstva osvobodil v součinnosti s vojsky 1. dálnovýchodního frontu město a přístav Čchongdžin. Následujícího dne se generál Jamada obrátil na velitele sovětských vojsk na Dálném východě maršála A. M. Vasilevského s návrhem na zahájení jednání o zastavení bojů. Devatenáctého srpna byl podepsán dokument o kapitulaci Kuantungské armády, tři dny nato výsadek Tichooceánského loďstva osvobodil Wonsan a 24. srpna vzdušný výsadek 1. dálnovýchodního frontu severokorejskou metropoli Pchjongjang.

Výsledky

Osvobození severovýchodní Číny umožnilo vznik mandžuské revoluční základny, mající nedozírný význam při vypuknutí další občanské války v říši středu roku 1946. V porovnání s obrovskými ztrátami, jež sovětské ozbrojené síly utrpěly ve válce s nacistickým Německem a jeho evropskými spojenci, je mandžuská operace vyšla relativně levně, zvláště pak s ohledem na dosažené výsledky. Ztratily v ní podle oficiálních údajů úhrnem 36 456 vojáků, z toho 12 031 nenávratně (podle B. V. Sokolova 24 100 zahynulých proti 25 850 Japoncům), 232 děl a minometů, 78 tanků a samohybných děl a 62 bojových letounů.

Jedenáctého září Sovětská informační kancelář zveřejnila prohlášení o výsledcích války proti Japonsku, v němž stálo, že Japonci od 9. srpna do 9. září 1945 ztratili 925 letadel, 369 tanků, 1226 děl, 4836 kulometů a 300 000 pušek. Sovětské ozbrojené síly se zmocnily 43 990 zajatců včetně 148 generálů.

Bleskový postup sovětských vojsk na Dálném východě a svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki přesvědčily japonské vedení, že další setrvávání ve válce postrádá smysl. Nesmírně krvavá a krutá válka na obrovských prostorách Asie a Pacifiku skončila totální porážkou země vycházejícího slunce.

Zadostiučinění

„Čtyřicet let jsme my, lidé starší generace, čekali na tento den,“ prohlásil J. V. Stalin s narážkou na potupnou porážku carské říše v rusko-japonské válce v letech 1904 až 1905, „a nyní tento den přišel. Japonsko dnes uznalo, že je poraženo, a podepsalo akt o bezpodmínečné kapitulaci. To znamená, že jižní Sachalin a Kurilské ostrovy se přičlení k Sovětskému svazu a že od nynějška nebudou již hrází oddělující Sovětský svaz od oceánu ani základnou japonského útoku na náš Dálný východ, nýbrž budou sloužit přímému spojení Sovětského svazu s oceánem a stanou se základnou obrany naší země proti japonské útočnosti. Náš, sovětský lid nelitoval sil a námahy pro vítězství. Prožili jsme těžká léta. Nyní však může každý z nás říci: Zvítězili jsme. Od nynějška můžeme svou otčinu pokládat za zbavenou hrozby německého vpádu na západě a japonského na východě. Pro národy celého světa nadešel dlouho očekávaný mír.“

 

Jaroslav Šajtar


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama