Turecku, jež v minulých letech zaznamenalo dříve nebývalý hospodářský vzestup, stoupá sebevědomí a vzhledem k faktu, že jeho armáda je dlouhodobě druhá nejpočetnější v NATO, také vědomí vlastní důležitosti. Proto se letos chystá náležitě oslavit sté výročí dardanelské (gallipolské) operace).
Útok na Dardanely a Konstantinopol vehementně prosazoval tehdejší první lord admirality Winston Churchill, jemuž nechyběl smysl pro novátorství, a požadovalo ho carské Rusko, staletý nepřítel osmanské říše. Cílem bylo odlákat turecká vojska z kavkazské fronty a tak alespoň částečně odlehčit zle tísněné ruské armádě. Navíc dardanelská operace představovala pokus vybřednout ze slepé uličky zákopové války na západní frontě, která přinášela astronomické, do té doby nevídané ztráty s minimálním, nebo dokonce nulovým výsledkem.
Dvě fáze
V první fázi měl 18. března 1915 svaz čtrnácti britských a čtyř francouzských bitevních lodí pod velením admirála de Robecka vyřadit intenzívní dělostřelbou turecké pevnosti a proplout Dardanelami. Jenže tento pokus vyústil v naprosté fiasko. Spojenci ztratili tři bitevní lodě a stejný počet utrpěl poškození, takže je raději stáhli. Následovala pozemní část velkoryse pojaté operace. Pětadvacátého dubna se dohodová vojska generála Hamiltona, mezi nimiž byli vydatně zastoupeni Australané a Novozélanďané pod velením generála Birdwooda, pokusila dobýt strategicky důležitý poloostrov Gallipoli.
Po úspěšném výsadku však jejich další postup uvázl na zběsilém odporu turecké 5. armády od velením schopného německého generála Limana von Sanderse. Dohodová vojska, hnaná svými veliteli do beznadějných útoků vlna za vlnou, nedokázala turecké pozice prolomit a Spojenci poté, co si uvědomili marnost veškerého svého úsilí, nakonec operaci odtroubili. Dohodová vojska byla z poloostrova Gallipoli evakuována 20. prosince 1915 a v lednu 1916 i z asijské pevniny.
Dobře hodnocení Turci
Debakl stál propagátora této operace Churchilla křeslo prvního lorda admirality. Na turecké straně na sebe mezi nejschopnějšími veliteli upoutal pozornost do té doby neznámý Mustafa Kemal, jenž později získá přezdívku Atatürk („Otec Turků“) a stane se zakladatelem moderní Turecké republiky. Podle ankety historického oddělení generálního štábu Izraelských obranných sil z roku 1957 se turecká armáda svými kvalitami prokázanými v první světové válce umístila na čtvrtém místě – za německou, francouzskou a britskou, ale před americkou, ruskou, rakousko-uherskou a italskou –, což je vzhledem k celkové zaostalosti tehdejšího Tureckého sultanátu velmi slušné.
ANZAC-Day státním svátkem
Moře prolité krve přesto nepřišlo úplně nazmar. Australsko- novozélandský armádní sbor (ANZAC), tvořící součást britských Středomořských expedičních sil, totiž neuvěřitelnou odvahou a zdatností svých příslušníků strhl do té doby vcelku neznámá a odlehlá dominia světovládného Britského impéria do středu světového dění. Pětadvacátý duben se v nich dodnes slaví jako státní svátek. V roce 1981 natočil Peter Weir působivé válečné drama Gallipoli, v němž zazářil mladý Mel Gibson.
