Před 70 lety Paříž povstala proti německým okupantům | Reflex.cz
reklama
nahoru

Před 70 lety Paříž povstala proti německým okupantům

Jaroslav Šajtar18. srpna 2014 • 12:00
Před 70 lety Paříž povstala proti německým okupantům
Povstání v Paříži 1944
• foto: 
Profimedia

V srpnu 1944 to v Paříži vřelo. Osmnáctého vydala Všeobecná konfederace práce (CGT) výzvu ke všeobecné stávce, jež končila slovy: „Bijte nemilosrdně naše otrokáře!“ Den poté vystoupil s výzvou k povstání Pařížský výbor osvobození. V hlavním městě země galského kohouta zněly bojové výzvy převzaté z refrénu Marseillaisy: „Aux armes, citoyens! Do zbraně, občané!“

reklama

Téhož dne zahájily Francouzské vnitřní síly (FFI) na rozkaz svého velitele, komunisty plukovníka Henriho Rol-Tanguyho, ozbrojené povstání. Vnitřní síly pařížského obvodu, tvořící jádro povstalců, čítaly k 15. srpnu 36 000 bojovníků. Na povstání se podílela rovněž vlastenecká milice, sdružující ve svých řadách 12 000 osob.

Chybné jmenování

Proti nim stojící německá posádka měla sice jen 20 000 vojáků, z nichž 15 000 se bránilo na vnějším obvodu a 5000 přímo v metropoli, zato však 80 tanků, 60 děl a stejný počet letounů. Říšský kancléř Adolf Hitler odvolal již 7. srpna velitele Paříže generála Hanse von Beuneburg-Langfelda, zapleteného do protinacistického spiknutí 20. července, a na jeho místo dosadil generála pěchoty Dietricha von Choltitze, což se ukázalo být kardinální chybou pro Němce a požehnáním pro Pařížany.

Povstání se rozrůstá

Během 19. srpna revolta zachvátila celé město, kde vyrostly barikády. Právě tehdy se generální delegát prozatímní vlády Francouzské republiky Alexandre Parodi a někteří členové Národní rady odporu (CNR) pokusili povstání přerušit a bez vědomí Pařížského výboru osvobození a velení FFI dohodli s komandaturou německých vojsk v Paříži příměří. Při hlasování 20. srpna se pro ně vyslovila většina členů CNR, proti vystoupili zástupci Francouzské komunistické strany, jednotných odborů pařížského obvodu, Národní fronty boje za nezávislost Francie, franktiréři a partyzáni. Toto rozhodné vystoupení pokus zastavit povstání nejen zmařilo, ale revolta se rozrostla natolik, že do večera 21. srpna osvobodili povstalci tři čtvrtiny Paříže a jejích předměstí.

Rozkaz ničit a zabíjet

Třiadvacátého srpna předaly dálnopisy Vůdcova hlavního stanu vrchnímu veliteli na západě, veliteli skupiny armád „B“, velitelům 1. armády, 5. tankové a 15. armády Hitlerův supertajný rozkaz:

„Obrana pařížského předměstí má z vojenského a politického hlediska mimořádnou důležitost. Ztráta města by vedla k narušení celé fronty od pobřeží k oblasti severně od Seiny a zbavila by nás našich odpalovacích základen pro boj s Anglií na dálku.

V dějinách dosud vždy měla ztráta Paříže za následek ztrátu celé Francie.

Führer proto opakuje svůj rozkaz: Paříž musí být bráněna na přístupových pozicích před městem. Připomíná v této souvislosti posily oznámené vrchnímu veliteli na západě.

V samotném městě je třeba nejenergičtějším způsobem zasáhnout proti prvním známkám povstání, a to destrukcemi bloků domů, veřejnými popravami iniciátorů, vystěhováním ohrožených čtvrtí; tím způsobem je možno nejlépe zabránit rozšíření takových hnutí.

Bude připraveno zničení mostů přes Seinu. Paříž nesmí padnout nepříteli do rukou, a když, tak musí nepřítel najít jen hromadu trosek.“

„Hoří už Paříž?“

Metropole na Seině, mnohými pokládaná za nejkrásnější město světa, měla obrovské štěstí, že nový velitel německé posádky, von Choltitz, nepatřil k hrdlořezům Dirlewangerova a Kaminského ražení, kteří tak řádili v povstalecké Varšavě, a Hitlerův rozkaz nesplnil. Vůdcovo naléhání: „Hoří už Paříž?“ zůstalo oslyšeno. Zato podle něj vznikla vynikající stejnojmenná kniha Dominika Lapierra a Larryho Collinse a celovečerní film.

Večer 24. srpna vjely do Paříže tanky francouzské 2. obrněné divize generála Philippa Françoise Marii de Hauteclocqua, používajícího přezdívku Leclerc, aby jeho rodina nebyla ohrožena, zvaného „mladý netrpělivý lev“, který je hnal šíleným tempem, aby osvobodil hlavní město své vlasti. O den později spolu s plukovníkem Rol-Tanguym přijali od von Choltitze bezpodmínečnou kapitulaci německé posádky. Téhož dne dorazil předseda prozatímní vlády Francouzské republiky generál Charles de Gaulle. Říkalo se, že toho dne najít v Paříži střízlivého představovalo úsilí vpravdě sísyfovské.

Bilance

Během povstání ztratily FFI 2356 padlých a raněných a Leclerkova 2. obrněná divize 628 vojáků. Ponechme teď stranou, zda ve dnech 23. a 24. srpna povstalci opravdu téměř rozdrtili německou posádku a zmocnili se většiny města, nebo o jejich vítězství rozhodl teprve zásah dobře vyzbrojených a vysoce motivovaných vojáků Leclerkovy divize, kteří pokládali za věc cti vstoupit do hlavního města jako první. Ztráty civilistů dosáhly 2408 osob. Němci přišli o 3200 padlých a 4911 raněných.

Vnucuje se srovnání s varšavským povstáním, k němuž došlo v témže měsíci rovněž před sedmdesáti lety. Zemská armáda zahájila povstání v zoufalé snaze zabránit sovětskému velení v dosazení promoskevsky orientovaných Poláků k moci a s velmi naivní představou, že když uspěje, postaví sovětské představitele před hotovou věc. Poláci za porážku zaplatili strašlivou cenu jak na lidských životech, tak i totálním zničením metropole na Visle.

V pařížském povstání se naopak vehementně prosazovali komunisté. Ztráty na lidech, jakkoli bolestné, se s hekatombami mrtvých ve Varšavě vůbec nedají srovnat, a navíc město na Seině díky Choltitzovi, jenž zjevně nehodlal v době, kdy o válce bylo fakticky rozhodnuto, pošpinit Německo dalším zločinem, utrpělo materiální škody s Varšavou absolutně nesrovnatelné.

Ne všichni Francouzi se ovšem radovali z osvobození. Začal totiž hon na skutečné i domnělé kolaboranty, v některých případech došlo k lynčování nevinných lidí. L’épuration (očista), jak se tomu říkalo, se projevila mj. perzekucí žen, které spaly nebo se stýkaly s Němci, v podobě ostříhání hlavy dohola a vláčení po ulicích. Otázka kolaborace je v zemi galského kohouta dodnes ožehavé téma.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama