"Myslím, že jsem krásná, a když ne, tak se o to snažím. Mám ráda pečlivě upravené vlasy, šaty a šperky. Vždy jsem si dávala záležet ne vzhledu."  Marie-Berthe Paquette, 102 let, Montreal, 2016

"Myslím, že jsem krásná, a když ne, tak se o to snažím. Mám ráda pečlivě upravené vlasy, šaty a šperky. Vždy jsem si dávala záležet ne vzhledu." Marie-Berthe Paquette, 102 let, Montreal, 2016 Zdroj: Arianne Clément/GroundTruth

"Zamlada jsem si nemohla dovolit být povrchní. Byli jsme chudí, takže jsem se musela starat o domácnost. Neměli jsme ani elektřinu. Nebyl čas přemýšlet o kráse." Solange Racine, 101 let, Granby, 2016
Lise Provost o své matce Lauře Saucier, která zemřela v roce 2016. "Byla velmi stylová a soutěživá žena. Milovala mého otce a dělala si starosti, že pro něj není dost dobrá. Vždy nosila podpatky, rtěnku, náušnice, používala parfémy. Uléhala s látkou ovázanou kolem hlavy. Doufala, že se jí tak pozvedne brada a tváře."
"Když jsem byla mladá, jako každá žena jsem chtěla být krásná. vlnila jsem si vlasy, nosila krásné šaty a trápila se v podpatcích. Nikdy jsem ale nenosila make-up, připadá mi to falešné. Svého muže jsem si vzala jen proto, že byl krásný, a toho jsem pak litovala. Proto radím ženám, aby se soustředily spíše na tu duševní. Je důležité být milá, nezávislá a neustále se vzdělávat." Marie Beaugrand Champagne, zemřela ve věku 101 let v roce 2016
Dcera Laury Saucier vzpomíná: "I když jsme matce stále říkali, že je krásná, myslela si o sobě že je ošklivá. Často držela diety, nejedla brambory ani pečivo a zkoušela různé prášky na hubnutí. Myslím, že svou váhou se trápila nejvíce."
"Slovo krása mi připomíná velké francouzské spisovatele a hudbu. Když jsem byla mladá, stále jsem ležela v knihách. Nechci se chlubit, ale lidé mi záviděli, jak umím psát. Miluji Mozart, ale při poslechu Beethovena moje srdce zpívá." Madelaine Beaugrand Champagne, zemřela ve věku 103 let v roce 2017
13
Fotogalerie

Jsme, jaké jsme: Fotografie stoletých žen, které promlouvají o vlastní kráse

Ženy často touží splňovat standardy krásy, i když je jim více než 100 let. Dokumentární fotografka Arianne Clément zachytila příběhy žen, které se na sklonku života vyrovnávají s touto společenskou obsesí.

Když kanadská fotografka Arianne Clément začala fotografovat ženy, kterým je více než 100 let, neměla přesný záměr. Chtěla postihnout jejich život jako takový, ale fotografovala všechno a nic. Až když si uvědomila, že každé ženě, kterou fotografuje, záleží na tom, jak na snímku bude vypadat, našla téma pro svůj projekt.

Arianne Clément se v sérii zamýšlí nad dnešní obsesí mládím a krásou a nad uměle vytvořenými standardy. Rozhodla se o problému nechat promluvit ženy v pokročilém věku, jejichž krásu už zřídka někdo ocení. Bavila se s nimi o stárnutí, feminismu, sexualitě, vzhledu. Zajímala se, jestli se snaží být pohledné, anebo jestli už jim na tom nesejde. Ženy z québeckého regionu Montérégie pak nafotila při jejich zkrášlovacích rituálech.

Než se autorka začala věnovat dokumentární fotografii, pracovala jako novinářka na Kanadských arktických ostrovech. V Londýně vystudovala fotožurnalismus a nyní se zaměřuje hlavně na život seniorů. Arianne je známá svou specifickou kombinací umělecké a dokumentární fotografie, která hovoří o sociálních problémech.

Soubor snímků vznikl pro mediální neziskovou organizaci The GroundTruth Project. Ta si klade za cíl podpořit mladé žurnalisty a informovat o zásadních globálních problémech.