nahoru

Příběh sebevražedné cesty balonem na severní pól, která skončila v zapomnění

Martin Mrázek14. prosince 2017 • 12:50
Příběh sebevražedné cesty balonem na severní pól, která skončila v zapomnění
foto: TEKNISKA MUSEET

Když v červnu roku 1897 vyrazil Salomon Andrée vstříc severnímu pólu, upínaly se k němu zraky celého švédského národa. Pro své bláznivé dobrodružství dokázal získat podporu tehdejší vlády, královské rodiny, a dokonce i Alfreda Nobela. Všichni vnímali dobytí severního pólu jako vysoce vlastenecký čin a už pouhé přípravy na něj přinesly Andréemu status celebrity. Jenže výprava byla rovněž velmi nebezpečná a vinou samotného dobyvatele odsouzena k nezdaru již krátce po startu.

V Paříži vyrobený balon chtěl Andrée řídit pomocí dlouhých provazů, které se měly táhnout po ledu a poskytovat tak alespoň nějakou kontrolu nad směřováním expedice. Už chvíli poté, co švédský dobrodruh odstartoval ze špicberského ostrovu Danes, se ale dvě ze tří lan zřítila do moře. Absence tunové zátěže následně způsobila, že balon stoupl příliš vysoko. Na švech se začala podepisovat nízká teplota, a dokonce unikal vodík. Nouzové přistání by bylo zcela logickým řešením situace. Andrée se ale rozhodl v expedici pokračovat. Možná nechtěl zklamat vysoká očekávání veřejnosti, odsoudil tím ale k smrti sebe i další dva dobrodruhy na palubě.

Po třech dnech neřízeného letu se balon nakonec zřítil do arktické pustiny. Muži ho zkoušeli opravit, ale Orel, jak mu přezdívali, už nikdy nevzlétl. Dva měsíce přežíval Andrée spolu s druhy na zásobách, které měli s sebou v balonu. Koneckonců sponzoři jim na cestu přibalili i šampaňské, portské a pivo. Z hlediska výživy tak určitě nestrádali. Nakonec ale museli vzít do rukou pušky a začít lovit. I to se jim překvapivě velmi dobře dařilo. Dle později nalezených fotografií jedli tuleně, mrože i lední medvědy.

Navzdory tomu, že neměli žádné předchozí průzkumnické zkušenosti, se dostali i bez balonu poměrně daleko (trasu celé jejich cesty naleznete v galerii). Konkrétně došli až na malý ostrov Kvitøya, který ale bohužel nebyl obydlený. Jak vyplývá z Andréeho deníku, krátce po příchodu na ostrov zemřel první ze tří dobrodruhů. Druzí dva ho s vypětím sil pohřbili a následně umrzli v jednom ze stanů. Morálka Andréeho ale zůstala až do hořkého konce vysoká.

„S takovými druhy by to snad člověk měl zvládnout, pokud mi to dovolíte říci, za jakýchkoliv okolností,“ napsal do deníku krátce před smrtí.

 Nikdo ve Švédsku neměl tušení, co se s výpravou vlastně stalo. Rozhodně se na ni ale nezapomnělo a byla i příčinou krátkého období rasové nenávisti vůči domorodým obyvatelům arktických oblastí. Několik novinářů totiž naznačovalo, že za úmrtím Andréeho stojí právě domorodci.

Pravda vyšla najevo až o třicet let později, když posádka lodi studující pohyb ledovců náhodou zavítala na ostrov Kvitøya. Těla dobrodruhů byla převezena zpět do Švédska, kde byli všichni tři muži řádně pohřbeni. Artefakty z jejich cesty pak zamířily do muzeí. Mezi nimi se mimochodem nacházely také pečlivě vedené deníky a mnoho fotografií. Výběr z nich si můžete prohlédnout v naší galerii.

 




+ dárek navíc
K předplatnému dárek navíc

Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,610
21,760
29,220
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější