Stále vitální první žena ve vesmíru Těreškovová slaví osmdesátiny. Podívejte se, jak vypadá dnes | Reflex.cz
nahoru

Stále vitální první žena ve vesmíru Těreškovová slaví osmdesátiny. Podívejte se, jak vypadá dnes

ČTK6. března 2017 • 07:00
Stále vitální první žena ve vesmíru Těreškovová slaví osmdesátiny. Podívejte se, jak vypadá dnes
foto: EPA, ČTK, profimedia.cz

Politiky to bylo tehdy vnímáno jako další plusový bod Sovětského svazu v nevyhlášené kosmické soutěži se Spojenými státy. V červnu 1963 se stala bývalá tkadlena Valentina Těreškovová první ženou, která spatřila Zemi z oběžné dráhy a pro obyčejné smrtelníky po celém světě se stala rázem nejpopulárnější ženou světa. Dnes první žena ve vesmíru slaví osmdesátiny a stále je aktivní. Je poslankyní ruské Státní dumy, ráda hovoří o dobývání kosmu a v roce 2014 byla například členkou štafety s olympijskou pochodní.

S myšlenkou vyslat do vesmíru ženu přišel v roce 1961 velitel sovětských kosmonautů generál Nikolaj Kamanin, ale jeho návrh zpočátku narážel na odpor. Sovětský vůdce Nikita Chruščov však pochopil, že let první ženy do vesmíru by se mohl stát dalším úspěchem v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. V předběžném výběru bylo zpočátku několik stovek adeptek, do posledního kola jich v roce 1962 postoupilo pět. Z nich se brzy vydělila trojice nejvážnějších kandidátek: Valentina Ponomarjovová, Irina Solovjovová a Těreškovová.

Osmdesátiletá Valentina Těreškovová v roce 2017 na zasedání v ruském parlamentuOsmdesátiletá Valentina Těreškovová v roce 2017 na zasedání v ruském parlamentu

Kamanin, který se o Těreškovové vyjadřoval jako o "Gagarinovi v sukni", později připustil, že její konkurentky byly lépe připraveny. Těreškovová, bývalá tkadlena a členka Komsomolu, ale byla "společensky" nejvhodnější kandidátkou. Poslední slovo měl Chruščov, který doporučil Těreškovovou.

Do vesmíru se na palubě lodi Vostok 6 vydala 16. června 1963. Za 71 hodin letu Čajka (Racek, volací kód Těreškovové) obletěla osmačtyřicetkrát zeměkouli a během letu se na pět kilometrů přiblížila k Vostoku 5 s Valerijem Bykovským. Těreškovová si během letu stěžovala na únavu i na zdravotní problémy a měla potíže s plněním zadaných úkolů. Přistála 19. června 1963 asi 620 kilometrů od kazašské Karagandy; v okamžiku, kdy byla katapultována, se udeřila do hlavy o hranu výstupního otvoru modulu, což odnesla modřinou.

Hlavní konstruktér a šéf sovětského kosmického programu Serhij Koroljov byl prý s misí nespokojen a některé zdroje citují jeho údajný výrok: "Více žen v kosmu? Nikdy!" Další žena, Světlana Savická, se do vesmíru vypravila o 19 let později a jako první žena tehdy vystoupila do volného vesmíru. Až dvacet let po Těreškovové se podařilo podívat do vesmíru první Američance Sally Rideové.

Sláva sovětské kosmonautky se roznesla do celého světa: následovaly cesty a přednášky po spřátelených zemích. První zastávkou při zahraničním turné bylo dva měsíce po úspěchu Československo, kde obdržela snad všechny možné řády a vyznamenání. Československo poté navštívila ještě několikrát.

Těreškovová se narodila 6. března 1937 v rodině traktoristy a švadleny ve vesnici Maslennikovo v Jaroslavské oblasti. Po základní škole pracovala v závodě na výrobu pneumatik a od roku 1955 jako tkadlena v Jaroslavli. Amatérsky se věnovala parašutismu a v roce 1960 byla přijata do oddílu kosmonautů. Ve svých 25 letech vstoupila po členství v Komsomolu do komunistické strany a setrvala v ní až do roku 1991.

Po historickém letu krátce působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina pro výcvik kosmonautů a pozornost vyvolal její sňatek s pilotem Andrijanem Nikolajevem (1929-2004), který byl v pořadí třetím kosmonautem. Svatba byla v listopadu 1963 pod patronací Chruščova, měli dceru Jelenu. Manželství se nakonec rozpadlo a Těreškovová se znovu provdala za šéfa ústavu traumatologie a ortopedie Julije Šapošnikova (1931—1999).

V polovině 60. let také vstoupila do politiky a od roku 1966 až do konce 80. let byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. Vedla také Výbor sovětských žen, dokončila studia na Vojenské letecké technické akademii a zastávala řadu dalších funkcí. Koncem 80. let byla předsedkyní prezídia Svazu sovětských společností pro přátelství a kulturní styky se zahraničím; v 90. letech pracovala ve Středisku přípravy kosmonautů a vedla centrum, které organizuje ruské domy vědy a kultury ve světě. V roce 1995, dva roky před penzionováním z armády, se stala generálmajorem.

Do vyšší politiky se vrátila v roce 2008, kdy zasedla v oblastní dumě své domovské Jaroslavské oblasti. V roce 2011 byla zvolena do Státní dumy, dolní komory parlamentu na kandidátce strany Jednotné Rusko.

Těreškovová dostala řadu vyznamenání - od Leninova řádu přes hrdinu Sovětského svazu až po Zlatou mírovou medaili OSN. Je autorkou knihy Vesmír - širý oceán a napsala libreto k Boldyrevově opeře Alfa a omega. Je po ní pojmenován i kráter na odvrácené straně Měsíce. Nedávno se také svěřila, že by byla ochotna letět na Mars, a to i v případě, že by šlo o cestu bez návratu. "Mars je má oblíbená planeta," řekla.

ČTK




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,200
23,420
29,840
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře