Až do 5. března je v Česku k vidění světové unikátní výstava. V Ostravském muzeu se sešly desítky korunovačních klenotů z celého světa. Jde sice pochopitelně o repliky, nicméně velmi zdařilé. Výstava je zapůjčena z nejslavnější světové sbírky replik korunovačních klenotů firmy Juwelier Abeler v německém Wuppertalu, kde je uložena v trezoru a veřejnosti není přístupna. Ikdyž jsou koruny zdobeny jen „náhražkami“světoznámých diamantů (Koh-i-noor či Druhá africká hvězda), přesto si uvědomíme jejich obrovskou hodnotu (pojistná hodnota všech exponátů je několik milionů korun). V takovéto podobě sbírka dosud k vidění nebyla, takže návštěvníci mají mimořádnou příležitost potěšit se skvosty, které nosili panovníci známých říší Asie, panovníci v Americe či panovníci afrických kmenů.
Pokračování 2 / 9
1) Koruna Svaté říše římské
Koruna byla zřejmě již od 10. století až do roku 1806 součástí korunovačních insignií, určených ke korunovaci císařů Svaté říše římské. Teprve po korunovaci touto korunou se stal panovník právoplatným a nezpochybnitelným císařem.
Celková hmotnost koruny, vyrobené ze zlata a zdobené drahými kameny, perlami a emailovými destičkami, je 3500 g. Originál koruny se nachází a je trvale vystaven v Císařské klenotnici (Schatzkammer) ve Vídni.
Pokračování 3 / 9
2) Císařská koruna Napoleona I.
Slavnostní akt se konal 2. prosince 1804 v pařížské katedrále Notre-Dame a odznaky vlády Bonapartovi symbolicky předal papež Pius VII. (1742–1823). Podle některých pramenů si však Napoleon od něj nenechal korunu nasadit a cenný artefakt si položil na hlavu vlastníma rukama. Chtěl tak demonstrovat svoji nezávislost na církvi. Obřadu se zúčastnily tisíce lidí, mezi nimi třeba i jihoamerický revolucionář a císařův nadšený obdivovatel Simón Bolívar (1783–1830).
Pokračování 4 / 9
3) Britská imperiální koruna
Klenot byl zhotoven pro korunovaci Jiřího VI. v roce 1937. Jednalo se o mírně upravenou kopii Imperiální královské koruny královny Viktorie. Do současné podoby byla upravena (snížena o 25 mm) pro korunovaci Alžběty II. v roce 1953.
Tvar koruny byl ovlivněn starší korunou sv. Edvarda a má i tentýž základní výzdobný program tvořený střídáním tlapatých křížů a lilií. Uvnitř koruny je vložen sametový čepec s hermelínovým lemem. Korunu zdobí mnoho drahých kamenů: 2 868 diamantů, 273 perel, 17 safírů, 11 smaragdů a 5 rubínů.
Mezi kameny se nachází např. druhý největší diamant na světě Cullinan II (317 karátů), rubín Černého prince umístěný rovněž v čelní části koruny či safír Stuartovců umístěný na obroučce vpravo od obou těchto kamenů.
Pokračování 5 / 9
4) Koruna etiopského císaře Menelika II.
Menelik II. (1844–1913), narozený jako Sahle Maryam, byl etiopským císařem v letech 1889–1913. Pocházel z dynastie Šalomounovců, odvozujících svůj původ od nemanželských potomků krále Šalomouna a královny ze Sáby.
Pokračování 6 / 9
5) Koruna bengálských mahárádžů
Muršídábád je dnes středně velkým městem v Západním Bengálsku, nedaleko hranice Indie s Bangladéšem. Dříve však bylo hlavním městem celého Bengálska a mělo desetkrát více obyvatel než dnes.
Pokračování 7 / 9
6) Domácí koruna dalajlámy
Pokračování 8 / 9
7) Císařská koruna Rudolfa II.
Do souboru císařských klenotů Rudolfa II. patří také žezlo a královské jablko, které nechal na zakázku zhotovit roku 1612 Rudolfův bratr a nástupce král Matyáš. Jejich autorem je zlatník Andreas Ochsenbruck.
Mitra symbolizuje Boží milost a též duchovní hodnost císaře. Ta byla při císařské korunovaci symbolicky posvěcena jáhnem.
Pokračování 9 / 9
8) Carská čapka z Kazaně
Poprvé byla zmíněna jako součást pokladu cara Ivana Hrozného, jenž v říjnu 1552 dobyl Kazaň a začlenil Kazaňský chanát do rámce ruské říše. Drahocenná koruna mohla být vytvořena moskevskými dvorními zlatníky nebo tatarskými mistry po úspěšném vyřešení “východního problému”, tolik důležitého pro další expanzi ruského impéria. Vzhled koruny kombinoval ruské a orientální umělecké tradice.
