nahoru

Co nosil na hlavě Napoleon, Rudolf II. či dalajláma? Podívejte se na koruny z celého světa!

  • Martin Bartkovský 13. února 2017 • 15:30
    Co nosil na hlavě Napoleon, Rudolf II. či dalajláma? Podívejte se na koruny z celého světa!
    Výstava: Korunovační klenoty v dějinách světa v Ostravském muzeu
    • foto: 
    Jiří Zerzoň

    Až do 5. března je v Česku k vidění světové unikátní výstava. V Ostravském muzeu se sešly desítky korunovačních klenotů z celého světa. Jde sice pochopitelně o repliky, nicméně velmi zdařilé. Výstava je zapůjčena z nejslavnější světové sbírky replik korunovačních klenotů firmy Juwelier Abeler v německém Wuppertalu, kde je uložena v trezoru a veřejnosti není přístupna. Ikdyž jsou koruny zdobeny jen „náhražkami“světoznámých diamantů (Koh-i-noor či Druhá africká hvězda), přesto si uvědomíme jejich obrovskou hodnotu (pojistná hodnota všech exponátů je několik milionů korun). V takovéto podobě sbírka dosud k vidění nebyla, takže návštěvníci mají mimořádnou příležitost potěšit se skvosty, které nosili panovníci známých říší Asie, panovníci v Americe či panovníci afrických kmenů.


  • 1) Koruna Svaté říše římské

    Ostravské muzeum: Koruna Svaté říše římskéOstravské muzeum: Koruna Svaté říše římské
    O žádné jiné koruně nebylo zřejmě řečeno a napsáno tolik různých hypotéz jako o císařské koruně Svaté říše římské. Existují tři základní teze, které kladou vznik koruny k roku 936 (Ota I. Veliký korunován východofranckým králem), k roku 962 (Ota I. korunován prvním císařem Svaté říše římské), nebo k roku 1027 (císařská korunovace Konráda II.). Z 11. století každopádně pochází vysoký oblouk (kamára) na vrcholu koruny.

    Koruna byla zřejmě již od 10. století až do roku 1806 součástí korunovačních insignií, určených ke korunovaci císařů Svaté říše římské. Teprve po korunovaci touto korunou se stal panovník právoplatným a nezpochybnitelným císařem.

    Celková hmotnost koruny, vyrobené ze zlata a zdobené drahými kameny, perlami a emailovými destičkami, je 3500 g. Originál koruny se nachází a je trvale vystaven v Císařské klenotnici (Schatzkammer) ve Vídni.


  • 2) Císařská koruna Napoleona I.

    Ostravské muzeum: Císařská koruna Napoleona I.Ostravské muzeum: Císařská koruna Napoleona I.
    Napoleon Bonaparte v roce 1804 donutil parlament ke změně Ústavy a nechal se prohlásit císařem. Při příležitosti svého nástupu na trůn pak uspořádal jeden z nejokázalejších oslavných ceremoniálů v dějinách světa.

    Slavnostní akt se konal 2. prosince 1804 v pařížské katedrále Notre-Dame a odznaky vlády Bonapartovi symbolicky předal papež Pius VII. (1742–1823). Podle některých pramenů si však Napoleon od něj nenechal korunu nasadit a cenný artefakt si položil na hlavu vlastníma rukama. Chtěl tak demonstrovat svoji nezávislost na církvi. Obřadu se zúčastnily tisíce lidí, mezi nimi třeba i jihoamerický revolucionář a císařův nadšený obdivovatel Simón Bolívar (1783–1830).


  • 3) Britská imperiální koruna

    Ostravské muzeum: Britská imperiální korunaOstravské muzeum: Britská imperiální koruna
    Koruna je nejznámější z dochovaných korunovačních insignií Spojeného království.

    Klenot byl zhotoven pro korunovaci Jiřího VI. v roce 1937. Jednalo se o mírně upravenou kopii Imperiální královské koruny královny Viktorie. Do současné podoby byla upravena (snížena o 25 mm) pro korunovaci Alžběty II. v roce 1953.

    Tvar koruny byl ovlivněn starší korunou sv. Edvarda a má i tentýž základní výzdobný program tvořený střídáním tlapatých křížů a lilií. Uvnitř koruny je vložen sametový čepec s hermelínovým lemem. Korunu zdobí mnoho drahých kamenů: 2 868 diamantů, 273 perel, 17 safírů, 11 smaragdů a 5 rubínů.

    Mezi kameny se nachází např. druhý největší diamant na světě Cullinan II (317 karátů), rubín Černého prince umístěný rovněž v čelní části koruny či safír Stuartovců umístěný na obroučce vpravo od obou těchto kamenů.


  • 4) Koruna etiopského císaře Menelika II.

    Ostravské muzeum: Koruna etiopského císaře Menelika II.Ostravské muzeum: Koruna etiopského císaře Menelika II.
    Císařská insignie ohromných rozměrů byla vyrobena pro korunovaci Menelika II. etiopským císařem v roce 1889. Celá koruna je vyrobena ze zlata a je zdobena drahými kameny. Obzvláště pozoruhodným prvkem je na přední straně dekorativní plastika sv. Jiří jedoucího na koni. Originál koruny se nachází v klenotnici v Aksúmu v Etiopii.

    Menelik II. (1844–1913), narozený jako Sahle Maryam, byl etiopským císařem v letech 1889–1913. Pocházel z dynastie Šalomounovců, odvozujících svůj původ od nemanželských potomků krále Šalomouna a královny ze Sáby.


  • 5) Koruna bengálských mahárádžů

    Ostravské muzeum: Koruna bengálských mahárádžůOstravské muzeum: Koruna bengálských mahárádžů
    Dějiny středověké a novověké Indie jsou prosyceny četnými šarvátkami a válkami mezi hinduisty a muslimy. Mnoho knížat, rádžů a mahárádžů tak ještě před několika lety identifikovalo ve svých insigniích i své společenské postavení a náboženské názory. Koruna muslimských mahárádžů z Muršídábádu, vytvořená na konci 19. století s využitím zelené barvy jako symbolu proroka Mohameda a islámu, upomíná ve své konstrukci (štítová spona a zejména péřový nástavec) na koruny perských velkokrálů. Výzdoba okrajů koruny kolem dokola je zase svou různorodostí typická pro indické umění.

    Muršídábád je dnes středně velkým městem v Západním Bengálsku, nedaleko hranice Indie s Bangladéšem. Dříve však bylo hlavním městem celého Bengálska a mělo desetkrát více obyvatel než dnes.


  • 6) Domácí koruna dalajlámy

    Ostravské muzeum: Domácí koruna dalajlámyOstravské muzeum: Domácí koruna dalajlámy
    Forma domácí dalajlámovy insignie z první poloviny 20. století odkazuje k pokrývkám hlavy zdobených kožešinou, s dolů visícími manžetami, tedy s prvky obvyklými v oblasti Tibetské náhorní plošiny po staletí. Pohledová strana koruny připomíná evropské ploché koruny, jednotlivé segmenty však nejsou spojeny pantíky, nýbrž koženými proužky. Koruna je vyrobena z tepaných stříbrných plátů a zdobena korály, tyrkysy a lapisem lazuli. Hlavním výzdobným motivem je zde reliéf zlaceného meditujícího Buddhy zobrazeného v lotosovém sedu (padmásana).


  • 7) Císařská koruna Rudolfa II.

    Ostravské muzeum: Císařská koruna Rudolfa II.Ostravské muzeum: Císařská koruna Rudolfa II.
    Koruna Rudolfa II. byla zhotovena roku 1602 v pražské dvorské dílně Jana Vermeyena. Jeden z nejlepších světových zlatníků byl kvůli této zakázce pozván císařem z Antverp. Koruna se skládá ze tří částí: z obruče, kamáry (oblouku) a mitry. Ve skladbě drahokamů je hluboká symbolika, neboť Rudolf II. byl doslova posedlý vlivy a působením drahých kamenů. Od roku 1804, kdy vzniklo na troskách Svaté říše římské (formálně zanikla až 1806) Rakouské císařství, vyjadřovala koruna Rudolfa II. císařskou hodnost rakouských panovníků z rodu habsbursko-lotrinského. Ke skutečné korunovaci však nebyla nikdy použita.

    Do souboru císařských klenotů Rudolfa II. patří také žezlo a královské jablko, které nechal na zakázku zhotovit roku 1612 Rudolfův bratr a nástupce král Matyáš. Jejich autorem je zlatník Andreas Ochsenbruck.

    Mitra symbolizuje Boží milost a též duchovní hodnost císaře. Ta byla při císařské korunovaci symbolicky posvěcena jáhnem.


  • 8) Carská čapka z Kazaně

    Ostravské muzeum: Carská čapka z KazaněOstravské muzeum: Carská čapka z Kazaně
    Insignie náležela původně Jadegaru Mohammedovi, poslednímu tatarskému vladaři kazaňského státu a byla vytvořena pravděpodobně v souvislosti s jeho konverzí na pravoslaví a přijetím jména Semen. Koruna pochází z roku 1553 a je druhou nejstarší v Rusku. Zlatá koruna je poseta perlami, granáty a tyrkysy. Sobolí kožešina byla přidána později pro větší pohodlí.

    Poprvé byla zmíněna jako součást pokladu cara Ivana Hrozného, jenž v říjnu 1552 dobyl Kazaň a začlenil Kazaňský chanát do rámce ruské říše. Drahocenná koruna mohla být vytvořena moskevskými dvorními zlatníky nebo tatarskými mistry po úspěšném vyřešení “východního problému”, tolik důležitého pro další expanzi ruského impéria. Vzhled koruny kombinoval ruské a orientální umělecké tradice.




Klíčová slova:
koruna, Král, Královna, klenoty, výstava


Diskuse ke článku

 


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,510
21,730
28,770
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře